nahoru

Ondřej Kobza: Pražské korzo je můj vysněný projekt. Hádat se o podobě Smetanova nábřeží je v pořádku

Ondřej Kobza13. června 2020 • 12:00
Ondřej Kobza: Pražské korzo je můj vysněný projekt. Hádat se o podobě Smetanova nábřeží je v pořádku
foto: Ondřej Kobza

Mám doma takový šuplík, do kterého házím nápady. Některé si odkládám tady do těchto fejetonů. Když panovaly nejhlubší časy korony, uvažovali jsme s kamarádem, jak onen nečas využít k něčemu dobrému. Zkoušeli jsme si takové myšlenkové cvičení, co by nás v Praze bavilo udělat.

A vysnili jsme si Pražské korzo. Nová atrakce Prahy. Říkali jsme si: Turisti nebudou, přijede hodně mimopražských návštěvníků. Tatínek bude chtít ukázat synkovi Národní divadlo. Od něj by se šlo po Smetanově nábřeží přes liduprázdný Karlův most. Ten už se takhle prázdný dlouho neuvidí. Pak Kampou kolem Werichovy vily na most Legií, přes Střelecký ostrov zase zpět. Na každém úseku by se konalo vždy něco trochu jiného.

U Střeláku by to bylo víc divadelní po vzoru slavných divadelních poutí z osmdesátek. Na nábřeží by to bylo víc o jídle. Někde by se tančilo argentinské tango, jinde by hrál flašinetář. Venkovní holič by stříhal bez ochranného štítu. Po délce celého mostu by bukinisté prodávali antikovou literaturu. Dědci by hráli šachy. Někdo by si vytáhl jen tak stůl a donesl by tam bábovku a česnekovou pomazánku. Pozval by náhodné kolemjdoucí. Prostě korzo.

Jasně, musela by se na ten jeden den nějak omezit doprava, ale je to jeden den. Fenomén korza v Praze vymizel. Existovalo české a německé korzo. České bylo na Národní třídě. Německé zase na Příkopě. Tehdy se měšťané chodili ukázat. Pozorovat ty druhé. Předvést šaty, uniformu, status. Na hranicích té české a německé části to vřelo. Konaly se občas i potyčky.

Tak tohleto všechno jsme si vysnili. Pak se objevila možnost udělat zahrádku na Smetanově nábřeží. Provozuji tam totiž Klub FAMU. Nápad s korzovacím kolečkem jsme opustili a snažili se otevřít zahrádku. Pak se spustila obrovská bouře nevole s oním uzavřením Smetanova nábřeží. Já jsem hrozně vděčný, že se to takhle rozjelo.

Je jedno, jestli zase obnoví jednosměrný automobilový provoz, nebo to naopak uzavřou v obou směrech. Ukázalo se, že to téma vibruje společností. A snad z těchto hádek něco i vzejde. Pokud vyhrají auta, může se udělat náhradní korzo na Vltavě směrem ke Karlovu mostu z pontonů. Je ale skvělé, že ony hádky vyprovokovaly velkou debatu. Hádky jsou někdy důležité. Možná bychom bez česko-německého zápolení neměli národní obrození. A díky souboji automobilistů a cyklistů zase vznikne na Smetanově nábřeží nějaký přijatelný kompromis.

Ondřej Kobza




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější