nahoru

Merkelová a Macron zase chtějí rozhodovat za ostatní. A zadlužit nás všechny

Andrea Machová27. května 2020 • 19:00
Emmanuel Macron a Angela Merkelová - ilustrační snímek
Emmanuel Macron a Angela Merkelová - ilustrační snímek
• foto: 
Reuters

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emanuel Macron informovali o svém plánu: EU si půjčí 500 miliard eur a dá je zemím, které budou ekonomicky nejvíc trpět kvůli koronaviru (rozuměj Itálii a Španělsku). V dalších letech pak bude EU tuto půjčku splácet. Merkelová a Macron přitom ignorují fakt, že smlouvy o EU zakazují tento způsob hospodaření na dluh.

Všechny evropské země se potýkají s hospodářskými problémy. Kombinace vyšších výdajů v podobě podpor pro lidi postižené karanténou a nižšího výběru daní znamená obří rozpočtový deficit pro většinu států. Normálně by nikoho nenapadalo chtít pomoc po EU, která má jen ty peníze, které jí  dají členské státy. Státy prostě vydají dluhopisy jako vždy, když mají deficit, a zvýší své státní dluhy.

Problém ovšem mají země, které už předtím měly velké dluhy a skrze euro můžou do svých problémů strhnout celou eurozónu. Tedy zejména Itálie a Španělsko.

Merkelová si mohla myslet, že problém vyřeší Evropská centrální banka tím, že bude tisknout eura a kupovat za ně dluhopisy italské vlády. Čáru přes rozpočet jí ale udělal německý ústavní soud, který v květnu zakázal německé centrální bance se na těchto finančních operacích podílet.

Merkelová tedy začala podporovat myšlenku, že se zadluží přímo EU.

Jenže článek 310 Smlouvy o fungování Evropské unie dluhové financování rozpočtu EU zakazuje. Doslova říká: „Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.“ Není jasné, jak chce toto Merkelová obejít.

Jedna možnost je změnit narychlo smlouvu o fungování EU. To je ale proces na roky – vzpomeňme na Lisabonskou smlouvu – a Itálie může do té doby zkrachovat. Také by to znamenalo souhlas všech členských států, u nás konkrétně třípětinový souhlas obou komor parlamentu. Přitom pro nás by taková věc byla jednoznačně finančně nevýhodná – defacto bychom platili výdaje Italů a Španělů a stali bychom se čistými plátci do rozpočtu EU.

Druhá možnost je použít ESM, organizaci, kterou členové eurozóny založili v dluhové krizi roku 2012, aby se vyhnuli omezením plynoucím ze smlouvy o EU. Jenže smlouva o ESM umožňuje pouze poskytovat členským zemím v problémech půjčky podmíněné ekonomickým diktátem ze strany EU. A to Itálie odmítá. Nechtějí půjčky, ale nevratné dotace a nechtějí, aby jim Evropská komise diktovala, jaké mají mít daně a rozpočet.

Bude napínavé sledovat, co Evropská komise na základě požadavků Merkelové a Macrona vymyslí. Bude to každopádně jen další komplex finančních triků. Nemůžou totiž popřít fakt, že platná smlouva o EU dluhové financování zakazuje. A nemůžou popřít fakt, že EU žádné své peníze nemá. Když jedněm státům peníze dá, jiné státy to budou muset zaplatit.

Andrea Machová




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější