Senátor Aschenbrenner: Svobody a práva si nesmíme nechat vzít ani za časů koronaviru | Reflex.cz
nahoru

Senátor Aschenbrenner: Svobody a práva si nesmíme nechat vzít ani za časů koronaviru

Lumír Aschenbrenner29. dubna 2020 • 10:00
Kabinet si počínal nezákonně, premiér Babiš přesto označil nařízení soudu jako „absurdní“
Kabinet si počínal nezákonně, premiér Babiš přesto označil nařízení soudu jako „absurdní“
• foto: 
Michal Šula / MAFRA / Profimedia

Epidemie koronaviru je bezprecedentním zásahem do života občanů, fungování firem, práce živnostníků, škol, obchodů či restaurací. Rychlé, ale často velmi zmatené, nekoncepční, a jak se ukázalo, i protizákonné zásahy vlády do chodu země, nelze brát na lehkou váhu, protože u nich vidíme skryté či otevřené pokusy omezovat svobody a práva lidí. Nelze přihlížet ani nebezpečnému posilování role státu, které je doprovázeno vyvoláváním strachu, obav a české speciality jménem „rouškománie“.

Vládní zásahy a omezování života dostaly největší ránu, když před několika dny Městský soud v Praze zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která kvůli koronaviru omezila volný pohyb a maloobchod. Podle rozsudku jsou nezákonná, protože je kabinet nepřijal podle krizového zákona. Soud kritizoval opatření jako svévolná, chaotická a nesrozumitelná. V rozhodnutí se kromě jiného píše: „Soud shledal, že za situace, kdy je vyhlášen nouzový stav, může omezit základní práva a svobody v natolik masivní míře pouze vláda, a to svým usnesením vydaným na základě krizového zákona.“

Kabinet si počínal nezákonně, premiér Babiš přesto označil nařízení soudu jako „absurdní“. Pak zlořád nesmyslně obhajoval tím, že „vláda zachránila tisíce mrtvých“. Mrtvé lze zachránit leda tak ve slavném seriálu Hra o trůny. Co ale musíme skutečně zachránit, jsou naše svobody. Ty jsou jednáním některých politiků v ohrožení.

Co nesmíme připustit

Nejdříve jeden příklad z ciziny. Izraelský parlament zrušil po připomínkách Ústavního soudu nařízení, které umožňovalo policii v rámci takzvané chytré karantény sledovat mobily lidí a vystopovat, kde se právě nacházejí. Přednost, jak by to vždy v demokratické zemi mělo být, dostala práva na ochranu soukromí občanů. U nás se přes mnohé připomínky málokdo podobným věcem věnuje a řeší je.

Ministr obrany Lubomír Metnar (nominovaný za Babišovo hnutí ANO) se dokonce v březnu pokusil navrhnout posílení pravomoci vlády, případně premiéra v době ohrožení státu na úkor parlamentu. Proč? Poslanecká sněmovna a Senát normálně zasedají, hlasují a pracují. Byla to od vládní moci a Metnara nehoráznost, na kterou by se nemělo zapomenout.

V provládních médiích a prostřednictvím stran a politiků jež jsou na celostátní úrovni u moci, jsou dokonce dehonestováni lidé, kteří chtěli a chtějí právní cestou řešit některá nařízení a zákony schválené v nouzovém stavu. Přitom právo napadnout zákonnost takových omezení u neutrálního rozhodovacího orgánu je naprosto nezpochybnitelné. Nelze ho odebrat, zrušit, omezovat a kritika proto není na místě. Vyloučení soudů z možného dohledu nad současnými opatřeními by představovalo útok na naše nejzákladnější ústavní hodnoty, který by mohl poškodit zemi i v nadcházejících letech.

Jedním z dalších nebezpečných příkladů omezování práv a svobod občanů byla diskuse o přenesení dluhů nájemníků na pronajímatele bytů. Pokud to chce stát za krize řešit, musí to vzít na sebe a nedevastovat soukromý majetek, který musí zůstat nedotknutelný. Jinak se vracíme do dob totalitních režimů, kdy byl majetek bezmocným majitelům zabírán a následně devastován.

Celá dlouhá série nesmyslů zazněla také v souvislosti s pohybem a cestováním občanů. Plukovník epidemiologie Prymula nejdříve tvrdil, že hranice budou zavřeny dva roky. Pak možná rok. Jiní vládní politici říkali, že nejsou zavřené, jen nepropustné… Teď se pravidla uvolňují, ale vše je děláno opět na koleně, bez chytrých a jasných řešení. Ovšem zakázat někomu někam jet odporuje obvykle chápaným demokratickým svobodám. Co je vládě vlastně do toho? Pokud chtějí úřady někomu nařídit karanténu, a to za přesně stanovených podmínek, mohou to na územní republiky udělat. Ale vzít někomu právo někam jet, je vždy problematické.

Zmatek, což také devastuje naše pojímání demokracie, protože se nejedná o zachování rovného přístupu, je postoj vlády k ohroženým firmám, malým a středním podnikům, k živnostníkům, seniorům a dalším skupinám obyvatel. Slyšeli jsme desítky nesmyslných slibů, každý den jiné návrhy. Téměř nikdo se v tom nevyznal. Považuji to za vládní bordel. Jsem i dlouholetým starostou v městské části Plzeň-Slovany, takže vím, o čem hovořím.  

I když zažíváme neobvyklou dobu a musíme trpělivě snášet nejrůznější omezení, stát zde není kvůli nějaké vládě (momentálně Babišově), ale kvůli tomu, aby naplňoval a chránil zájmy, práva a svobody občanů. Proto je nutné poukázat na každý pokus, kterým se plíživě moc státu posiluje.

Svoboda je prvotní 

Benjamin Franklin, jeden ze zakladatelů moderních Spojených států amerických, jednou řekl, že „ti, kteří by se vzdali základní svobody výměnou za koupi malé dočasné bezpečnosti, si nezaslouží ani svobodu, ani bezpečnost“. Nevíme, co by Franklin řekl v časech koronaviru, ale bezpečnost od nemoci si nelze kupovat za cenu omezování svobod, protože nevíme, zda se nám pak v plném rozsahu někdy vrátí. A ani za cenu zničení ekonomiky, protože to bude mít naprosto drtivé sociální dopady. Koronavirus je totiž prostor, do kterého se dají vtěsnat i velmi špatné a nebezpečné nápady, které náhle znějí věrohodně a smysluplně. Drakonická omezení lze chvilku snášet, ale nelze u toho omezovat svobody, jinak v blízké budoucnosti zapláčeme.

Bránit svobodu a demokracii lze především tím, že pečlivě monitorujeme, analyzujeme a v případě potřeby kritizujeme kroky vládní moci. Ani ona si nemůže dělat, co chce, i kdyby byl nouzový stav vyhlášený jakkoli dlouho. Je nutné nesprávné postupy demaskovat, i když se schovávají za dnes tolik populární roušky.

Závěrem mi dovolte jedno srovnání. V posledních letech se západní společnost stala terčem mnoha teroristických útoků, zejména ze strany radikálních islamistů. Naší pravidelnou reakcí jsou výroky a postoje typu „náš způsob života si nikým vzít nedáme“. Zejména u toho tvrdíme, že si nenecháme vzít naši svobodu a zničit demokracii. Platit by to mělo vždy. I v časech koronaviru. Nesmíme si nechat vzít svobodu ani naší vládou, i kdyby své kroky v současnosti maskovala čímkoli.

Autor je senátorem za ODS a starostou městské části Plzeň-Slovany





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější