Přinesl nám nucený pobyt doma něco pozitivního? Ano, výrazně nás zdokonalil ve vaření, a hlavně v pečení | Reflex.cz
nahoru

Přinesl nám nucený pobyt doma něco pozitivního? Ano, výrazně nás zdokonalil ve vaření, a hlavně v pečení

Darina Křivánková4. května 2020 • 20:30
Přinesl nám nucený pobyt doma něco pozitivního? Ano, výrazně nás zdokonalil ve vaření, a hlavně v pečení
foto: Jan Ignác Říha

Už šestým rokem se snažím na stránkách Reflexu bojovat za domácí vaření. Pak přijde covid-19 a během pár týdnů to vyřeší za mě. Najednou peče a vaří celá země. Všechno zlé je pro něco dobré. Situace, která nás nuceně zahnala do našich domovů a na pár měsíců „uvěznila“, nás naučí mnohé. Kromě větší pokory to bude nejspíš i pečení domácího chleba, kynutých buchet a křupavých housek. Vlastně to není málo. Konečně si uvědomujeme pravý význam jídla: je to symbol přežití, symbol klidu a bezpečí. Tam, kde voní domácí chleba nebo buchty, je všechno v pořádku.

Že je situace vážná, jsem pochopila ve chvíli, kdy mi zavolal kamarád s dotazem, jak má na­krmit kvásek. Jeho dosavadním mistrovským kouskem byl hemenex a špagety aglio olio, do ničeho jiného se nepouštěl. Teď hodlal upéct chleba z kvásku. Snažila jsem se mu vysvětlit, že pečení kváskového chleba je vcelku pokročilá disciplína, ať si za další postupný cíl zvolí něco jednoduššího, třeba boloňské špagety. Ale po půlhodinovém rozhovoru jsem pochopila, že je to marné. Nutně potřeboval upéct chleba.

Soustředit se na přítomný okamžik

Recepty na domácí chleba, kynuté buchty, domácí toastový chléb, loupáky a housky se za poslední týdny staly těmi nejvyhledávanějšími na internetu, zatímco v „mírových dobách“ se o prvenství přetahuje rajská omáčka s Míša řezy. Peče se nejen chleba a slané pečivo, ale samozřejmě i sladkosti. Vaříme také, ale domácí produkce těstovin, řízků a bramborových kaší se rovná spíš splněné povinnosti než činnosti, která přináší jistý neoddiskutovatelný druh uspokojení. Vaříme často či obvykle z nutnosti, pečeme spíše pro radost. Mezi vařením a pečením je zkrátka dost zásadní rozdíl.

„Pečení nám umožňuje soustředit se na přítomný okamžik a nezaobírat se úzkostnými myšlenkami na budoucnost,“ tvrdí profesor psychiatrie Kolumbijské univerzity Philip Muskin. Člověk ani nemusí být profesorem psychiatrie, aby si tuhle pravdu uvědomil. Stačí zabořit ruce do těsta. V jeho hnětení je cosi uklidňujícího a terapeutického. Navíc si pečení, na rozdíl od standardního vaření, žádá dodržování receptury, přesné gramáže a časů. Zatímco těstoviny nebo i guláš uvaříte tak nějak od oka, housky nebo roládu bez receptu prostě neupečete (pokud nemáte bohaté pekařské či cukrářské zkušenosti).

Když máte kvásek, nejste doma sami

Pokud pečete, zaměstnáte ruce i hlavu, což je ideální. Současně složíte zkoušku trpělivosti. Proto tolik chleba a kynutých buchet. Chleba, i toho nejkvalitnějšího, je v obchodech stále dost, není tedy logický důvod dělat ho doma. Ale je to výzva: krmit kvásek, dodržovat všechny postupy, překládat těsto, sledovat, jestli se chová správně. Navíc kvásek je živý organismus, rázem máte o jednoho člena domácnosti víc, což ocení zvláště singles. Kvásek roste, nějak se chová, může umřít, zkrátka nejste doma sami a nestaráte se jen o sebe. Se standardním kynutým těstem je to o něco jednodušší, ale i to chce péči a čas. A ten teď leckdo má. Takže kdy jindy, když ne teď?

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější