Před 74 lety Američané osvobodili Dachau. Našli v něm přes 30 tisíc zubožených lidí | Reflex.cz
nahoru

Před 74 lety Američané osvobodili Dachau. Našli v něm přes 30 tisíc zubožených lidí

Tereza Stonišová29. dubna 2019 • 15:10
Před 74 lety Američané osvobodili Dachau. Našli v něm přes 30 tisíc zubožených lidí
foto: Profimedia

Za dvanáct let existence tábora Dachau prošlo branami tohoto zařízení více než 200 tisíc lidí. Byli to převážně Židé, ale i další „nepohodlní“ nacistickému režimu: Romové, homosexuálové, ale také Jehovisté nebo třeba komunisté. Když americké jednotky do tábora na den přesně před 74 lety vstoupily, našly na místě tisíce zubožených vězňů.

29. dubna 1945 vstoupily americké jednotky do tábora Dachau nedaleko Mnichova. Postupně se před nimi odkrývaly dosud netušené rozměry nacistické smrtící mašinerie. Podle svědectví vojáků očekávali Američané odpor, proto dovnitř nevstoupili hlavní branou. Uvnitř však nalezli jen netečné strážné, kteří jejich příchod očekávali. Američanům se během dne podařilo oddělit dozorce od vězňů. Od některých anglicky mluvících se vojákům dostalo vysvětlení, co se za branami tábora odehrávalo.

Těsně před branami Dachau Američané objevili vlak plný vyhublých mrtvých těl, které měly vagony dopravit z Buchenwaldu do Dachau. Kvůli bombardování železnice Američany však vlak do bran tábora nedorazil. Američtí vojáci v nich nenašli nikoho živého. V táboře v okamžiku osvobození přežívalo na třicet tisíc vězňů. Původní kapacita tábora přitom byla jen necelých deset tisíc osob. V Dachau byly koncem války katastrofální hygienické podmínky, které způsobily masivní epidemii tyfu – byli sem totiž Židé deportováni z ostatních táborů nacházejících se vně hroutícího se nacistického státu. Nacisté se tak pokoušeli své zločiny před spojeneckými vojsky skrýt.

Nacisté odvážejí „Cikány“ do lágrů. Unikátní snímky ukazují krutý osud romské populace…

S koncentračním táborem Dachau je neodmyslitelně spjato jméno jednoho z nejmocnějších mužů Třetí říše – Heinricha Himmlera. Nacistická kariéra rodáka z Mnichova začala v roce 1923, kdy vstoupil do NSDAP a následně se účastnil neúspěšného Hitlerova puče v listopadu téhož roku. Později se stal členem SS (Schutzstaffel), Hitlerovy osobní stráže, později již coby velitel této jednotky zřídil SA, jakýsi vnitřní policejní oddíl SS. Byl to on a jeho pravá ruka Reinhard Heydrich, kdo v Dachau, městečku nedaleko jeho rodného Mnichova, zřídili koncentrační tábor – vůbec první svého druhu.

Byl to právě Dachau, který se stal jakýmsi prototypem dalších vyhlazovacích táborů, jež nacisté vybudovali na obsazeném i vlastním území během 2. světové války. Konkrétní kontury plánované genocidy židovského obyvatelstva pak vytvořila Himmlerova pravá ruka Heydrich, který její finální podobu přednesl na nechvalně proslulé konferenci ve Wannsee. Za eufemismy skrytě pojmenovávající židovskou deportaci a následnou likvidaci se skrývaly obrysy koncentračních táborů a otrocké práce.

„Židé jsou naše neštěstí.“ Podívejte se na 30 snímků běžného života v nacistickém Německu

„Himmler, který si už v mezidobí vybudoval pozici vrchního velitele bavorské policie a Heydricha měl jako zástupce, nyní toužil po shodném uplatnění v Berlíně. Společně založili koncentrační tábor pro politické vězně v Dachau; lágr se brzy stal cvičištěm pro vedoucí personál dalších koncentračních táborů, rekrutovaný z osvědčených příslušníků SD,“ píše Gideon Hausner ve své publikaci Spravedlnost v Jeruzalémě.

Dachau bylo zřízeno v březnu 1933, tedy dva měsíce poté, co se Adolf Hitler chopil moci. První vězňové nebyli Židé, či spíše ne výhradně Židé: pokud v třicátých letech byli v Dachau uvězněni, pak z důvodů politických, nikoliv etnických. I proto byl tento koncentrační tábor zprvu plný politických odpůrců Hitlera a jeho suity, tedy především sociálních demokratů, odborářů, případně komunistů.

Hrůzy nacismu: Ženský koncentrační tábor Ravensbrück, kde byly vězněny i ženy z Lidic
Krvavý příběh varšavského ghetta na silných fotografiích: Z půl milionu Židů nezbyl…




Volby 2019 do Evropského parlamentu

Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Celoevropsky volby výrazně ovlivní brexit, neboť dosud není, jasné, kdy nastane. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci ovlivní volby v Česku? A jak volby 2019 dopadnou? Reflex má svůj exkluzivní odhad. Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,730
22,990
29,330
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější