nahoru

Fanny Kaplanová: Revolucionářka spáchala v roce 1918 atentát na Lenina. Odpovědí byl rudý teror

Jaroslav Šajtar29. srpna 2018 • 06:00
Fanny Kaplanová: Revolucionářka spáchala v roce 1918 atentát na Lenina. Odpovědí byl rudý teror
foto: Wikimedia

Třicátého srpna 1918 vůdce ruské revoluce Vladimír Iljič Lenin hovořil v bývalém Michelsonově závodě v Moskvě o nutnosti bojovat proti československým legionářům. Poté vykročil ven ke svému automobilu, když ho dvěma nebo třemi výstřely do ramene, klíční kosti a krku zasáhla atentátnice.

Jmenovala se Fanny Kaplanová, rusky Feiga Jefimovna, ale také jí říkali Dora. Narodila se 10. února 1890 ve Volyňské gubernii v ukrajinské židovské rodině jako jedno ze sedmi dětí. Revoluční myšlenky ji ovlivnily už v raném mládí. Záhy vstoupila do Strany socialistů-revolucionářů, známých jako eseři.

Chatrné zdraví

Za spoluúčast na výbuchu bomby ji roku 1906 zatkli v Kyjevě a poslali do pracovního tábora na Sibiři, kde se její zdravotní stav prudce zhoršil. Když ji po únorové revoluci v roce 1917, jež svrhla samoděržaví, propustili, trpěla bolestmi hlavy, ale navíc také občasnou slepotou.

Lenin, Stalin, car Mikuláš: 100 let staré vzácné barevné fotografie velikánů Ruska.…

Po Velké říjnové socialistické revoluci se vztahy mezi socialisty-revolucionáři a bolševiky vyhrotily. Zákaz všech ostatních politických stran bolševiky utvrdil Fanču v rozhodnutí Lenina zavraždit. Vladimír Iljič sice zranění přežil a brzy se uzdravil, ale jeho následky trpěl do konce svého poměrně krátkého života.

Krátký proces a teror

Kaplanovou okamžitě zatkli a při výslechu se přiznala. Druhého září 1918 ji odsoudili k trestu smrti a následujícího dne osmadvacetiletou eserku v Moskvě zastřelili. Jediným svědkem její popravy se stal proletářský básník Děmjan Bědnyj. V poslední době však zazněly hlasy zpochybňující oficiální verzi. Podle některých domněnek Lenin dokonce vůbec žádné zranění neutrpěl a atentát mohl být zinscenován, což se však jeví jako hodně přitažené za vlasy. Pochybnosti utvrzuje i fakt, že atentátnice trpěla částečnou slepotou.

Živí a mrtví v SSSR: Podívejte se na unikátní ztracené a neznámé fotografie Velké…

Jako odpověď na atentát na Lenina a bílý teror obecně vyhlásil 2. září 1918 předseda Všeruského ústředního výkonného výboru Jakov Michajlovič Sverdlov, odpovědný za zmasakrování carské rodiny, masový rudý teror, jemuž podle různých, značně nepřesných a nespolehlivých odhadů padlo za oběť 60 000 až 200 000 lidí. Oficiálně skončil v říjnu téhož roku, ve skutečnosti ovšem trval po celou občanskou válku.

Atentát nebyl jediný

Téhož dne, kdy Kaplanová střílela na Lenina, zavraždil v Petrohradě Leonid Akimovič Kannegiser, básník a stejně jako Fanny Kaplanová člen Strany socialistů-revolucionářů, pětačtyřicetiletého čerkaského rodáka Mojseje Solomonoviče Urického, obávaného šéfa petrohradské čeky, odpovědného za pronásledování armádních důstojníků, šlechty a věřících. Dodejme ještě, že o dva měsíce dříve, 20. června 1918, zastřelil eser Grigorij Semjonov šestadvacetiletého Vladimira Volodarského, vlastním jménem Moisej Markovič Goldštejn, když cestoval do petrohradského sovětu.

Palác na kolejích: Takhle cestoval ruský car, než byl sesazen a zastřelen bolševiky

Aby těch mordů nebylo málo, 6. července 1918 zastřelili oděský rodák Jakov Grigorjevič Blumkin, agent čeky a Státní politické správy (GPU), a Nikolaj Andrejev v Moskvě německého velvyslance Wilhelma hraběte von Mirbacha-Harffa. Za záminku si vybrali požadavek revize brestlitevského míru.

Zajímavé je, že jak Fanny Kaplanová, tak zavražděný Urickij, jeho vrah Kannegiser, Volodasrskij-Goldštejn, organizátor masového rudého teroru Sverdlov, jakož i Mirbachův vrah Blumkin byli Židé!

Vlasovci v boji za Prahu. Podívejte se, jak Stalinem nenáviděná armáda pomáhala při…
Výstava, která vzbudila údiv: Lidé v Sovětském svazu poprvé uviděli západní zboží

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,570
22,550
29,870
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější