Winston Churchill – válečník i prozíravý politik, který předpověděl obě světové války | Reflex.cz
nahoru

Winston Churchill – válečník i prozíravý politik, který předpověděl obě světové války

Jaroslav Šajtar17. ledna 2018 • 17:50
Winston Churchill
Winston Churchill
• foto: 
repro E15

Zájmy Britského impéria obhajoval Winston Churchill nejen jako politik, ale také „se šavlí v ruce“. Roku 1897 prodělal křest ohněm v boji proti paštunským vzbouřencům. Generál Sir Blindon Blood v rozkazu chválil „... odvahu a rozhodnost poručíka W. L. S. Churchilla od čtvrtých husarů, dopisovatele listu Pioneer, který se osvědčil v kritickém okamžiku“.

Rok nato se v bitvě u súdánského Ommdurmánu ani ne čtyřiadvacetiletý Winston zúčastnil masakru mahdistických dervišů. Za búrské války padl jako korespondent do zajetí, z něhož uprchl a vláda za jeho dopadení vypsala odměnu pětadvacet liber. V zatykači ho charakterizovala jako Angličana „postavy nevalné, ramena kupředu nachýlená, má bledou barvu obličeje, rudokaštanové vlasy, malý, sotva znatelný knírek, mluví nosem a poněkud šišlá“.

Nikdy se nebál jít proti proudu a už před první světovou válkou brojil proti německé hrozbě, což mu vysloužilo nálepku válečného štváče. Ve funkci prvního lorda admirality, již zastával v letech 1911 až 1915, prosadil dardanelskou operaci. „Jsme námořní velmocí. Na souši rozhodnou Francouzi. My musíme zasáhnout na moři. V Dardanelách uzavřeme zadní dvířka ústředních mocností. Spojíme se s Rusy, odstraníme Turky, ohrozíme Rakušany... Budeme-li konat rychle, nepotřebujeme mnoho sil a strategický výsledek bude nesmírný.“

10 hlavních důvodů, proč obdivovat Churchilla, a čím může inspirovat budoucího českého …

Důstojník na frontě

Jenže celý podnik skončil debaklem. Dohoda v něm přišla o 252 000 mrtvých, nezvěstných, zajatých, raněných a nemocných vojáků, Turci o 251 309, takže ztráty byly vyrovnané, ale Churchilla stál neúspěch křeslo. Jeho nepřátelé se dodnes přou s jeho apologety, kdo za fiasko nesl větší vinu. Každopádně v porovnání s mnohem krvavějšími masakry s daleko nepříznivějším poměrem ztrát, k nimž docházelo na západní frontě, dardanelské tažení zase takovou pohromu nepředstavovalo a Churchillův záměr byl bezesporu smělý.

V letech 1915 až 1917 Winston sloužil jako důstojník na západní frontě. Od roku 1917 do roku 1918 zastával post ministra pro zbrojení, v letech 1918 až 1921 ministra války a letectví, přičemž se zasloužil o motorizaci britské armády, a především o zavedení tanků do výzbroje. Ač bytostný konzervativec, nepostrádal smysl pro technické novinky.

Dvacátá léta strávil v různých parlamentních a vládních funkcích a také pilným psaním.

Dunkerk: Druhá světová válka jako depresivní epizoda v podání tvůrce Temného rytíře

Neklamme sami sebe!

Koncem roku 1932, ještě než se Adolf Hitler stal kancléřem, pronesl poslanec za Epping Churchill v Dolní sněmovně projev, o němž znalci jeho života tvrdí, že patří k nejlepším, jaké kdy proslovil. Každopádně projevil vzácnou míru předvídavosti, kterou bohužel nebyli obdařeni zabednění hlasatelé politiky appeasementu.

„Chovám největší obdiv a úctu pro Němce a největší přání, abychom s nimi žili v přátelských a plodných vztazích. Ale chtěl bych sněmovnu upozornit, že po každém ústupku, který byl učiněn – a bylo jich učiněno, bude a mělo by být učiněno mnoho –, následuje ihned požadavek nový. Nynější požadavek zní, aby Německu bylo povoleno znovu se vyzbrojit. Neklamme sami sebe! Ať se vláda neklame a nedomnívá, že to, oč Německo žádá, je zrovnoprávnění. Všechny tyto svazky teutonských mladíků pochodujících celým Německem, jimž svítí z očí přání trpět pro svou vlast, nehledají zrovnoprávnění. Ti mužové hledají zbraně, a až budou mít zbraně, věřte mi, že budou žádat vrácení starých ztracených území a ztracených kolonií, a až bude tento požadavek vznesen, pak pravděpodobně otřese každou zemí na světě až do jejích základů.“

V našich kinech právě běží vynikající film Nejtemnější hodina, v němž britského premiéra Churchilla strhujícím způsobem ztělesňuje Gary Oldman. O Winstonově úloze v době největšího ohrožení Spojeného království, ale i o jeho mládí a činech se dočtete v novém Reflexu. 

10 nejlepších filmů roku 2017 a proč je musíte vidět
TEREZA SPÁČILOVÁ 15. ledna 2018 • 11:11

10 nejlepších filmů roku 2017 a proč je musíte vidět

40 úchvatných snímků, které nezapomenutelně zachycují historii

Jaroslav Šajtar



Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2019

Program Jak koupit vstupenky a passy Hosté a hvězdy Historie Ubytování během festivalu Brigáda Hlavní soutěž Soutěž dokumentů Filmy 2018

54. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začne v pátek 28. června. Mimo soutěže se představí řada nejen českých premiér. Časopis Reflex přiveze unikátní film Moje Svoboda. Hlavní hvězdou festivalu bude americká herečka Julianne Moore. Do Varů se po dvou letech vrací i Casey Affleck a mezi hvězdami bude i Patricia Clarkson.

Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Klausova elitní sestavička, Berlín jako laboratoř bolševických experimentů, předsmrtná křeč ČSSD
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Babiš v důsledku demonstrace na Letné definitivně ztratil autoritu
PREMIUM X Zdravý rozum Cyrila Höschla: Demonstrující dav sjednocuje sdílený odpor, s časem ale jednotnosti ubývá
PREMIUM X Karel Steigerwald: Babiš, Benešová, demonstranti… Kdo rozvrací stát, kdo ne
PREMIUM X Nejmladší z „chvilkařů“: Kdo je Kryštof Zapletal, jeden z hlavních organizátorů demonstrace na Letné?

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější