Masakr v Port Arthur: Střelec zavraždil 35 lidí a 23 těžce zranil. Austrálie pak omezila držení zbraní
Austrálie si dnes připomíná 30. výročí nejtragičtější střelby v dějinách země. Osmadvacetiletý Martin Bryant v městě Port Arthur zavraždil 35 lidí a dalších 23 těžce zranil. Přestože Austrálii vládl konzervativní kabinet, incident vedl k okamžitému zavedení přísných omezení ve vlastnictví zbraní. Rychlá a důsledná akce se projevila v poklesu vražd, sebevražd a především masových vražd střelnými zbraněmi. Dodnes je kauza citována jako důkaz, že omezení práv na držení zbraně opravdu vede k pozitivním důsledkům ve společnosti. Austrálii chránila 29 let. Po loňské střelbě na pláži Bondi Beach se téma vrátilo a Austrálie zavedla další přísné zákony proti držení zbraní i proti nenávistným projevům.
V roce 1996 bylo Martinu Bryantovi 28 let. Od mládí byl diagnostikován s psychickými problémy a poruchami chování. Nedokončil kvůli nim školu a coby invalidní důchodce začal pracovat jako údržbář pro bohatou majitelku loterijní společnosti. Po její smrti při autonehodě se stal jejím dědicem a jeho nečekané bohatství dále rozmnožilo dědictví po otci, který za nevyjasněných okolností spáchal sebevraždu. Bryant začal cestovat a nakupovat zbraně.
Střelec v Port Arthur
V ranních hodinách 28. dubna 1996 se Bryant vydal do penzionu Seascape Cottage, který se jeho zesnulý otec pokoušel neúspěšně zakoupit. Majitele zastřelil a z místa činu odjel do města Port Arthur – bývalé trestanecké kolonie přebudované na oblíbenou turistickou destinaci. V jedné z kaváren nejdříve posvačil, poté ze sportovní brašny vytáhl automatickou útočnou pušku a zahájil střelbu. Během dvou minut zemřelo 20 lidí, dalších devět Bryant systematicky postřílel v parku před restaurací. Jeho vraždění pokračovalo i poté, co z místa činu ujel. Nejprve zastřelil tři turisty u mýtné brány, v jejich autě ujel k nedaleké benzínové pumpě, kde zastřelil ženu čekající v automobilu a jejího manžela zajal jako rukojmí. Odjel pak zpět do penzionu Seascape Cottage, kde ho obklíčila policie. Obléhání trvalo až do rána 29. dubna, kdy Bryant budovu zapálil a při neúspěšném pokusu o útěk byl zatčen. V hořící budově policie našla těla tří rukojmích. Celkový počet obětí dosáhl 35, dalších 23 bylo vážně zraněno.
Armádní zbraně na inzerát
Masakr v Port Arthuru se odehrál v době dohry jiné masové vraždy ve skotském Dunblane, kde ve školní tělocvičně zahynulo 16 malých dětí a jejich učitelka. Kauza vyvolala v Austrálii debaty o zpřísnění podmínek pro koupi a držení zbraní. Lobby prodejců a střeleckých klubů ale opět prosadila udržení velmi volných pravidel. Armádní zbraně AR-15 a L1A1, se kterými Bryant vraždil, bylo v Tasmánii možné koupit po pouhém předložení zbrojního průkazu a ani tento minimální požadavek nebyl v praxi dodržován. Jak ukázalo pozdější vyšetřování, duševně nemocný Bryant koupil zbraně přes inzerát běžně zveřejněný v novinách. O zpřísnění pravidel se marně snažila řada aktivistů i politiků. Neuspěl ani premiér Nového Jižního Walesu Barry Unsworth, který za striktnější pravidla lobboval po dvou tragických střelbách v Melbourne v roce 1987. Když byl na schůzi Národní střelecké asociace odmítnut, odešel z jednání se slovy: „Zbraňové reformy se v Austrálii dočkáme, až když se v Tasmánii stane masakr.“
Draze vykoupená reforma
V době střelby v Port Arthuru byl australským premiérem John Howard. Jeho konzervativní kabinet se ujal vlády jen necelé dva měsíce před událostí a v parlamentu měl pohodlnou většinu. Pouhých 12 dní po střelbě ale Howard předložil návrh zákona Národní dohody o střelných zbraních. Sjednotil v něm legislativu australských států pod jeden standard a zavedl centrální registr vlastníků střelných zbraní. Civilistům zcela zakázal vlastnictví automatických a rychlopalných zbraní. U ostatních zbraní požadoval při koupi uvedení legitimního důvodu, přezkoumání zdravotního a osobního stavu, podstoupení testu způsobilosti a absolvování povinného tréninku. Zbraň pak mohl zájemce koupit až po 28denní čekací lhůtě a byla zapsána pod jeho jménem do státní centrální databáze. Všechny zbraně, které nevyhovovaly podmínkám nové legislativy, australská vláda od majitelů vykoupila za asi 350 milionů dolarů. Počet zbraní v Austrálii klesl o celou pětinu a více než 700 tisíc jich bylo zničeno.
Přijetí reformy nebylo ani těsně po masakru v Porth Arthur jednoduché. John Howard přišel během neústupného prosazování o mnoho podporovatelů a na některých veřejných shromážděních nosil pro jistotu neprůstřelnou vestu. Austrálie se však pod jeho vedením stala v roce 1996 příkladem země, která se nenechala zviklat stále omílanými hesly o tom, že „nezabíjí zbraně, ale lidé“. Rázný zásah proti vlastnictví rychlopalných zbraní poskytl výzkumníkům možnost zkoumat v praxi jeho důsledky. Studie Harvard Injury Control Research Centre z roku 2011 zjistila, že v Austrálii po zavedení zákona zcela zmizely případy masových vražd a zároveň klesl i počet vražd a sebevražd páchaných střelnou zbraní. K podobným závěrům došla i dlouhodobá studie univerzit v Sydney a Macquarie z let 2006, 2016 a 2018. Podle ní došlo v Austrálii během 18 let před střelbou v Port Arthur k 13 masovým vraždám. Po zpřísnění zákonů hromadné střelby zcela zmizely až do loňských tragických událostí na pláži Bondi Beach.
Jak se zapomíná
Kromě důsledků omezení vlastnictví zbraní může Austrálie sloužit i za příklad, jak složité je zákon zavádět do praxe. Jak plynul čas, do politické rétoriky se postupně vrátily argumenty zbrojařské lobby. Šéfka ultrapravicové strany One Nation Party Pauline Hansonová dokonce v roce 2019 na kameru prohlásila, že vrah z Port Arthur mohl být jen nastrčenou figurkou vládní kliky usilující zbavit občany práva na vlastnictví zbraní. „Hodně čtu a o případu v Port Arthuru mám knihu. Je tam hodně otázek,“ prohlásila. Při 29. výročí střelby v Port Arthur zveřejnil thinktank Australia Institute zprávu vypočítávající nenaplněné sliby Howardových reforem. Uvádí, že Austrálie stále nemá kompletní jednotný registr, nedošlo k úplnému sjednocení legislativy a počet střelných zbraní daleko přesáhl stav po nuceném výkupu v roce 1996. Sedm měsíců poté vzpomínky na Port Arthur ožily během teroristického útoku na pláži Bondi Beach.
Nová opatření
Reakce na střelbu útočníků hlásících se k Islámskému státu ukázala, že v australském povědomí je vzpomínka na Port Arthur stále živá. Okamžitě po prosincovém útoku se v Austrálii sešel Národní kabinet. Sbor předsedů státních a teritoriálních vlád společně s premiérem jednomyslně odhlasovali soubor reforem zaměřených na další zpřísnění pravidel držení střelných zbraní, obnovení státních výkupů, a navíc i přísného postihování projevů nenávisti. Zákon Terrorism and Other Legislation Amendment Bill 2025 byl parlamentem schválen ještě před Vánoci.
