Případ Potoček: Zrada, která stála na začátku největší čistky padesátých let
Příběh Josefa Potočka nezapadá do klišé o opatrných Češích. Tento muž patřil k lidem, kteří se přes obrovské riziko snažili zvrátit poměry v komunistickém Československu. Soud s ním a dalšími spoluobviněnými se pak stal podnětem k rozsáhlé čistce, v níž českoslovenští komunisté deset let po únoru 1948 zúčtovali s tisíci takzvaných třídních nepřátel.
Josef Potoček se narodil před sto dvaceti lety, 23. ledna 1906, ve Velké Jesenici u Jaroměře. Až při zaměstnání v pojišťovně začal na Univerzitě Karlově studovat práva. Před uzavřením vysokých škol v listopadu 1939 stihl složit jen první státní zkoušku. Doktorem práv byl promován až v březnu 1946, tedy jako čtyřicátník. Nebyl ale v pojišťovnictví žádným nováčkem, takže se už 15. července 1949 stal ředitelem První české zajišťovací banky. Svůj obor dopravního pojišťovnictví výborně ovládal. Příležitostně publikoval odborné články, mluvil rusky, anglicky a německy.
Úspěšnou kariéru mu usnadnil i brzký vstup do KSČ v lednu 1946. JUDr. Potoček zasedal v závodní organizaci KSČ Banky Slavie, a od roku 1946 se stal dokonce členem Národohospodářské komise při ÚV KSČ. V roce 1948 absolvoval čtrnáctidenní stranickou školu v Poděbradech. Josef Potoček měl jako zkušený odborník se stranickou legitimací privilegium. Mohl pracovně cestovat do zahraničí nejen před únorem 1948, ale i poté. Dokonce se stal spolupracovníkem vojenské rozvědky a jako takový se vyhnul v roce 1952 závazku u civilní rozvědky. Mohlo by se zdát, že selfmademan bez výčitek zahájil úspěšnou kariéru. Jeho skutečný názorový svět byl skrytý a docela jiný.
Spolužák
Když Josef Potoček přicestoval roku 1950 pracovně do Londýna, „náhodou“ potkal krajana a spolužáka Josefa Kosinu, toho času redaktora BBC. Nešlo však o žádnou náhodu, ale o zpravodajské tipování. O tři roky později Kosina v Londýně seznámil Potočka s příslušníky československé sekce britské zpravodajské služby (Czechoslovak Intelligence Office – CIO). Potoček začal při návštěvách různých západních zemí předávat hospodářské a politické zprávy, ale i velice cenné informace o zkouškách, výrobě a vývozu československých zbraní a o licenční výrobě sovětských zbraní v československých zbrojovkách. Předával i přehledy politických nálad v zemi, dopisy politikům, mezi nimi i desetibodový dopis „domácího odboje“ Antonínu Zápotockému, mimo jiné s požadavky propuštění politických vězňů, svobodných voleb, žádostí o sestavení nové vlády. V Československu si Potoček vytvořil síť vědomých i nevědomých dodavatelů informací i z odborných kruhů. Spolupráce s britskou rozvědkou se zdála být zcela bezpečná. Potoček se zprávy učil nazpaměť a zapisoval je až na schůzkách v nekontrolovatelném zahraničí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
