Samozvaný patriot zavraždil 168 lidí. Jeho inspirace a motivy nezanikly a setkáváme se s nimi každý den
Před 30 lety došlo v USA k teroristickému útoku, jehož závažnost překonaly až události 11. září 2001. Válečný veterán Timothy James McVeigh odpálil před vládní budovou v Oklahomě nákladní vůz s 2,5 tunami výbušnin. Zabil 168 lidí a 853 zranil. Chtěl se tak nenáviděné vládě USA pomstít za útlak skutečných amerických patriotů a za likvidaci sekty Davidiánů v texaském Waco.
V ranních hodinách 19. dubna 1993 skončilo více než padesátidenní obléhání opevněného sídla náboženské sekty Davidiánů v texaském městě Waco. Po krachu vyjednávání zahájily jednotky FBI útok slzným plynem a střelbou, těžce ozbrojení fanatici palbu opětovali. Na konci dne zůstaly z farmy pouze ohořelé trosky. V jejich útrobách zahynulo na 80 členů sekty včetně 22 dětí. Zástupci FBI a Ministerstva spravedlnosti tvrdili, že požár založili sami Davidiáni na povel svého vůdce Davida Koreshe. Většina střelných poranění podle jejich verze rovněž pocházela ze zbraní členů sekty, kteří měli tímto způsobem v bezvýchodné situaci spáchat hromadnou sebevraždu. Tvrzení hned zpočátku hlasitě oponovali přeživší Davidiáni a jejich sympatizanti z řad ultrapravicových protivládních hnutí. Podle jejich verze vládní jednotky bezdůvodně zavraždily pravověrné americké patrioty.
Výbuch v Oklahoma City
Vzpomínka na tragickou událost doslova explodovala přesně o dva roky později. Krátce po deváté ranní 19. dubna 1995 vybuchl před federální budovou Alfreda P. Murraha v Oklahoma City automobil s obrovskou náloží vyrobenou ze zemědělského hnojiva, nafty a hořlavin. Exploze roztrhla celou severní stranu devítipatrové budovy, na místě zabila více než 100 lidí a další desítky pohřbila pod troskami. Tlaková vlna zničila nebo vážně poškodila více než 300 sousedních budov, ve kterých umírali další lidé. Konečný součet obětí se zastavil na 168, mezi nimi bylo 19 dětí ze školky v přízemí budovy. Počet zraněných se vyšplhal na skoro 900.
Vzhledem k nedávným útokům na budovy Světového obchodního centra v New Yorku byli za pravděpodobné pachatele okamžitě označeni islámští teroristé. Vyšetřovatelé FBI ale brzy objevili stopy vedoucí zcela jinam. Už druhý den po výbuchu vyprostili z trosek úlomek poznávací značky a část zadní nápravy nákladního vozu se zachovalým VIN kódem. Obojí je zavedlo do půjčovny automobilů v kansaském Junction City, kde podle výpovědí zaměstnanců policejní kreslíř sestavil portrét zákazníka. V nedalekém hotelu ho recepční identifikoval jako Tima McVeigha.
Podezřelí
Než se stačilo rozjet celostátní pátrání, vyšetřovatelé ke svému úžasu zjistili, že podezřelý již sedí za mřížemi. Zhruba 100 kilometrů od Oklahoma City ho krátce po útoku zastavila silniční kontrola kvůli chybějící poznávací značce. Strážník Charlie Hanger poté v jeho voze objevil pistoli, na níž McVeigh neměl oprávnění, a zatkl ho. Od této chvíle byla práce vyšetřovatelů snadná. Na šatech podezřelého objevili stopy chemikálií použitých při výrobě bomby, v kapse zmačkanou vizitku obchodu se zbraněmi s poznámkou: „TNT - 5$ / kus. Koupit víc.“
Prohlídka McVeighova domu přivedla agenty FBI na stopu jeho kompliců – Terryho Nicholse a Michaela Fortiera, se kterými se podezřelý znal z vojenské služby. V domě Terryho Nicholse objevili vyšetřovatelé další chemikálie, nástroje pro výrobu bomby a plánek Oklahoma City s označeným místem útoku. Jeho knihovna byla zarovnaná příručkami o výbušninách, konspirační literaturou a romány duchovního vůdce amerických neonacistů Williama Luthera Pierce. Když se Nichols dozvěděl, že je mu policie na stopě, přišel se sám udat.
Pachatelé byli odhaleni velmi rychle, vyšetřování ale zdaleka neskončilo a stalo se jedním z nejdůslednějších v dějinách FBI. Vyšetřovatelé během něj vyslechli 28 tisíc svědků. Archiv shromážděného důkazního materiálu čítal skoro miliardu položek a vážil 3,5 tuny. Přes veškerou důslednost se nepodařilo vystopovat žádný pádný motiv k hrůznému činu. McVeigh, Nichols ani Fortier oficiálně nepatřili k žádnému hnutí ani politické straně. Jevili pouze silnou náklonnost k neonacismu a konspiračním teoriím šířených volným hnutím amerických Patriotů.
Patrioti, nebo teroristé?
Narativ ultranacionalistického hnutí zní v dnešní době až nepříjemně povědomě. Patrioti, ke kterým se v 90. letech otevřeně hlásilo až 30 tisíc Američanů, hlásali, že federální vláda USA je v moci elit a korporací, omezuje práva běžných občanů, chystá se jim zabavit zbraně a nahradit bílé Američany přistěhovalci. Stěžejním dílem ideologie byl román „Turnerovy deníky“ vyprávějící o povstání pravověrných patriotů proti útlaku federální vlády ovládané židovskou elitou. Jejich autorem byl zakladatel neonacistické Národní aliance William Luther Pierce, jehož knihy hltali i teroristé z Oklahoma City.
Ideová provázanost s hnutím Patriotů zazněla i u soudu s obviněnými, který započal 24. dubna 1997. Žalobce prohlásil, že se McVeigh zradikalizoval během služby v armádě, kde se potkal s Terry Nicholsem a začali společně číst „Turnerovy deníky“. Datum útoku v Oklahomě pachatelé měli zvolit úmyslně, aby připadalo na Den patriotů připomínající americké povstání proti britským kolonistům v roce 1775.
Obhajoba se snažila argumenty státního zástupce zpochybnit. Tvrdila, že neexistuje dost důkazů, že McVeigh a Nichols byli sami strůjci útoku, a snažila se prosadit tvrzení, že oba obvinění jsou jen obětní beránci širšího komplotu proti vládě USA. Strategie ztroskotala na neshodě obhajoby se samotným McVeighem. Terorista nechtěl, aby ho svět viděl jako nastrčeného naivku. Trval na tom, že jeho čin byl „nezbytnou obranou proti neodvratnému ohrožení“ ze strany „nelegitimní federální vlády“. Pravým důvodem pro datum útoku byla podle něj touha pomstít se federální vládě za likvidaci sekty Davidiánů v texaském Waco.
Porota shledala po 23 hodinách rokování Tima McWeigha vinným v jedenácti bodech obžaloby a odsoudila ho k trestu smrti. Poprava smrtící injekcí proběhla 11. června 2001. Spolupachatel Terry Nichols byl odsouzen na doživotí, Michael Fortier se díky spolupráci s vyšetřovateli dočkal krátkého trestu, byl v roce 2006 propuštěn a umístěn do programu ochrany svědků.
Nové generace patriotů
Hnutí neonacistických a ultrapravicových ozbrojenců upadlo na konci 90. let do krátkodobé stagnace. Po zvolení Baracka Obamy do Bílého domu v roce 2007 se dočkalo velké obrody a na konci první dekády 21. století se k patriotickým milicím hlásilo přes 300 tisíc Američanů. Další členy hnutí přivedl nástup sociálních médií, kampaň a první prezidentské období Donalda Trumpa a opozice proti vládním nařízením během pandemie covid-19. Vůdci dvou v současnosti nejaktivnějších patriotistických hnutí Oath Keepers a Proud Boys byli hlavními organizátory útoku na Kapitol v lednu roku 2021 a po zatčení byli odsouzeni k dlouholetému vězení. Okamžitě po návratu do Bílého domu jim Donald Trump udělil milost.
