Johann Georg Grassel loupil i vraždil. Jeho jméno se stalo synonymem pro všechny lumpy a vyvrhele
„Ježiš, tolik lidí!“ Tak údajně zněla poslední tři slova, která pronesl krátce před svou smrtí oběšením dne 31. ledna 1818 obávaný zločinec rakouského mocnářství Johann Georg Grassel. Do prostoru kasáren u náměstí Schlickplatz se totiž podle dobového tisku na jeho popravou (a dvou jeho kompliců) přišla podívat téměř „polovina Vídně“. A mnozí si zřejmě hodně oddechli, Grassel totiž měl na svém kontě přes 200 zločinů a předcházela ho pověst nemilosrdného a krutého člověka. Vzhledem k tomu, že se Grassel – ač byl německé národnosti – narodil na území moravského markrabství, je dodnes jeho jméno v češtině synonymem pro všechny lotry, zloduchy, padouchy a tak dále. Zkrátka grázly. Od narození tohoto lumpa včera uplynulo rovných 235 let.
Johann Georg Grassel – česky Jan Jiří Grasel – se narodil 4. dubna 1790 v obci Nové Syrovice na Třebíčsku. Zázemí rodiny, do které se narodil, nebylo nikterak růžové a již od útlého věku jakoby předurčovalo jeho budoucí životní dráhu. Jeho matka Regina byla dcerou pohodného a otec Thomas svému tchánovi s živností pomáhal. Pro vysvětlení dodejme, že pohodný, antoušek nebo také ras měl v popisu práce likvidaci mršin a zdechlin, odchyt toulavých zvířat a jejich případné zabíjení. „Pohodní dělali pro obec velmi záslužnou práci, ale byla to ta nejnižší kasta. Byli na úrovni posledního žebráka a lidé se jich stranili,“ stojí v kronice Nových Syrovic.
Na rozdíl od práce katů, kteří stejně jako pohodní tehdy patřili k nejnižší kastě obyvatel, rasovské řemeslo či povolání nebylo nijak lukrativní. Naopak Grasselovi rodiče byli chudí a proto si k rasovině přilepšovali i loupežemi a byli kvůli tomu často ve vězení. Johann Georg a jeho mladší sestra Anna Marie se proto museli často starat sami o sebe. Chodili žebrat a po vzoru rodičů také kradli. Johann Georg zahájil svoji kriminální kariéru už v devíti letech. Ukradl větší množství mouky, za což si v místní šatlavě odseděl si čtrnáct dní a dostal výprask metlou.
Jeho skutečný první zločin se datuje do roku 1806, což byla loupežná výprava do textilního statku v dolnorakouském městečku Raabs. Pak už to s ním šlo z kopce. Kradl, loupil a zabíjel na pomezí jižních Čech, Moravy a Rakouska. S kumpány se s nikým nepárali a neměli slitování. Dopouštěli se brutálního násilí, co si nakradli, to propili a nebo z prodeje lupu uhradili svoje dřívější závazky. Soupis jeho zločinů skýtá velmi bohatou statistiku. Nejvíce zločinů se Grassel dopustil v roce 1814, kdy jich měl na kontě 71. Jeho posledním kouskem byla krádež ovcí v listopadu 1815 v obci Riegers. Dohromady jich měl na svém kontě 202.
A právě onoho listopadu 1815 se kolem něj začala stahovat smyčka. Na jeho dopadení královský dvorní rada a hlavní policejní ředitel Franz Edlen von Sieber vypsal úctyhodnou odměnu 4000 zlatých. Ta zaujala mnoho lidí, kteří si chtěli přilepšit. Nicméně reálný plán, který se líbil i úředním místům, předložil jistý David Mayera z Prostějova. Chtěl k tomu využít Grasselovu družku Terezii Hambergerovou, která byla v té době uvězněna za krádeže a podvody.
S von Sieberovým souhlasem Mayer zrealizoval plán, při němž byla do cely Hambergerové umístěna i jeho družka Terezie Penkhardová. Pod oknem vězení pak Mayer oběma uvězněným ženám sliboval, že je z vězení dostane a všichni pak utečou. To se také stalo a díky tomu se pak Mayer dostal přímo ke Grasselovi, kterému slíbil útěk do dalekého Slezska. Během cesty, která byla jednou velkou léčkou se Mayer pokusil Grassela omámit opiem, které rozpustil v jeho kávě. Na Grassela ale příliš nefungovalo, nicméně oba muži dojeli do obce Mörtersdorf, kde měli v místním hostinci přespat a kde mělo dojít ke Grasselovu zatčení. To se nakonec podařilo, přestože moc nechybělo k tomu, aby plán selhal. Grassel tak místo cesty na sever, zamířil do vídeňského vězení.
V něm však na svůj ortel čekal dva roky. Bylo potřeba pochytat i jeho kumpány a muselo nejprve dojít k zmapování většiny jeho trestné činnosti. Rozsudek s trestem smrti byl vynesen 28. ledna 1818, tři dny poté byl Grassel a jeho dva komplicové popraveni oběšením. Na exekuci se prý přišlo podívat až 60 tisíc lidí.
Grasselův opovrhovaný „odkaz“ žije dodnes. Již před 40 lety byl osud zpracován v jednom z dílů seriálu Slavné historky zbojnické. Jeho jméno v upravené podobě „grázl“ můžeme slyšet dnes a denně. Je označením pro lumpy a zločince všeho druhu. Plně tak koresponduje se stopou, kterou Johann Georg Grassel v dějinách zanechal.
