V lednu 1919 byl v Kalifornii uveden vůbec první film o genocidním násilí v dějinách kinematografie. Snímek Dražba duší (Auction of Souls) natočil režisér Oscar Apfel podle vzpomínek mladé arménské dívky Arshaluys, později známé jako AURORA MARDIGANIAN (12. ledna 1901 – 4. února 1994). Filmové zpracování masakrů a systematického vyvražďování Arménů v osmanské říši během první světové války přenesené na plátna kin způsobilo šok nejen ve Spojených státech amerických, ale i v Evropě. Po počátečním úspěchu byl ale film téměř zničen a dodnes symbolizuje lidskou schopnost na tragickou minulost zapomínat – a znovu a znovu ji opakovat.
„Když jsme se přiblížili k břehu řeky, podívala jsem se dolů do vody. Řeka byla rudá od krve a na hladině plavala mrtvá lidská těla. Později jsem se dozvěděla, že sedm set mužů a chlapců z Erzindjanu bylo odvedeno k řece a zabito četníky. Četníci každého z nich podřezali a hodili do řeky. Počkala jsem, až budeme stát na úplném kraji útesu. A potom jsem skočila dolů…“
Hororová scéna z knihy Znásilněná Arménie (Ravished Armenia), v níž mladá Arshaluys, později Aurora Mardiganian, uniká skokem do řeky zbarvené krví jejích arménských bratrů, je jedním ze statisíců nešťastných příběhů brutality mladotureckého nacionalistického režimu, který v letech 1915–1918 zavraždil více než jeden a půl miliónu křesťanských Arménů, Řeků a Asyřanů žijících na území osmanské říše. Osud křesťanských národů se začal naplňovat v roce 1908, kdy se v osmanské říši revolucí k moci dostala takzvaná mladoturecká strana, vládnoucí pod hlavičkou Výboru pro jednotu a pokrok (Ittihad).
Odstraněním křesťanů chtěli mladoturci uskutečnit dávný utopický sen nacionalistů o čisté panturkické říši. A ani dnes tato zvrácená ideologie není věcí minulosti, ale součástí aktuální geopolitiky.
Pravlast Turan
Mladoturecké politické hnutí vzniklo ve druhé polovině 19. století a zpočátku nijak nevybočovalo z emancipačních proudů evropského nacionalismu. Progresivismus však neměl dlouhého trvání. Během několika let osmanské vedení Ittihadu zcela ovládla ultranacionalistická a šovinistická ideologie panturkismu, definovaná ideou teritoriální expanze osmanské říše od Středozemního moře až po Sibiř a Čínu – tedy obrovského území obývaného národy hovořícími turkickými jazyky. Hlavním cílem mladoturků bylo spojit tyto takzvaně turkické národy do jednoho státního útvaru, respektive je přivést zpět do mytické a věčné pravlasti „Turan“, kterou hlavní ideolog panturkismu Ziya Gökalp považoval za domov všech Turků.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
