Dnešní pohled na statek, kde probíhala válka již v září 1938…

Dnešní pohled na statek, kde probíhala válka již v září 1938… Zdroj: Archív autora a VHÚ

Henleinovský plakát na počest kratičké existence ministátu „Freistaat Asch“
Propagační foto esesáků na Chebsku; v době bojů v září 1938 zde byli v utajení pod označením „uniformovaný Freikorps“
Skupina příslušníků SOS při odpočinku u Františkových Lázní před novým nasazením do první linie
Dozorce pohraniční finanční stráže Antonín Petříček u hraničního kamene v Ašském výběžku ve dnech „klidu před bouří“
Ohořelá auta henleinovců po zásahu čs. pohotovostní jednotky 25. září 1938
6
Fotogalerie

Válka o statek Sorghof: Jednotky SS vstoupily na naše území ještě před podpisem mnichovské dohody

V září 1938 se české země podle všech norem mezinárodního práva ocitly ve válečném stavu, jehož počátek později československá exilová vláda v Londýně stanovila datem 17. září 1938. S tím souhlasí i názor Ústavního soudu České republiky z 18. května 1999. Českoslovenští obránci hranic však v září 1938 nepřemýšleli o právních kličkách. Byli pod palbou… A to ještě před podpisem zrádné mnichovské dohody z 30. září 1938, od které si připomínáme 85 let.

Na mnoha místech našeho pohraničí se od drobných přestřelek a provokací přešlo v druhé polovině září 1938 k bojům, které měly ryze válečný charakter. Jde například o Vejprty a Brandov v Krušných horách, Šluknovský výběžek, Železnou Rudu či Vidnavu, Zighartice a Hnanice na Moravě. Opomenout nelze ani jeden osamocený statek na Chebsku u cesty do Františkových Lázní. Co přesně se tam stalo?

 

STATEČNÍ SOSÁCI

Ve středu 21. září 1938 krátce po sedmé hodině večerní oznámil pražský rozhlas, že vláda premiéra Milana Hodži přijala francouzsko-britské ultimátum na vydání rozsáhlých pohraničních oblastí republiky hitlerovskému Německu. Masové demonstrace v Praze a dalších městech proti tomuto rozhodnutí sice rychle vedly k pádu Hodžovy vlády a jmenování nové vlády generála Jana Syrového, ale škody, jež rozhlasová zpráva způsobila v pohraničí, byly obrovské.

V situaci, kdy pohraniční jednotky Stráže obrany státu (SOS), tvořené příslušníky četnictva, policie, pohraniční finanční stráže a vybranými vojáky, zatím podléhaly ministerstvu vnitra, které striktně trvalo na rozkazech o zákazu použití střelných zbraní a nutnosti neklást odpor „demonstrantům“, měla hitlerovská pátá kolona prakticky volné ruce.

Už v noci 21. září 1938 henleinovci například obsadili bez boje Ašský výběžek a po několik dní zde existoval takzvaný Freistaat Asch. Přes noc skončilo v rukou nacistů vedle českých státních zaměstnanců a německých antifašistů také 62 českých uniformovaných policistů, 54 četníků a 56 příslušníků pohraniční finanční stráže. Všem henleinovci slíbili, že když v souvislosti s kapitulací Hodžovy vlády vydají zbraně, budou odvezeni do českého vnitrozemí. To však henleinovci nehodlali splnit. Z výběžku uniklo za dramatických okolností pouze 33 příslušníků Stráže obrany státu, kteří byli začleněni do nově zformované roty, jež měla zabránit obsazení Chebu ze severu. Pro podporovatele Hitlera by to byl obrovský triumf a totální znevážení autority československého státu.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!