Životopis proslulého fyzika, elektrotechnika a vynálezce Nikoly Tesly může sloužit jako názorný příklad toho, že genialita se automaticky nepojí s bohatstvím a životním štěstím. Své přelomové vynálezy neuměl dobře zpeněžit, zadlužoval se a občas také důvěřoval nesprávným lidem, mezi které patřil i Thomas Alva Edison, zastánce stejnosměrného proudu, který později zasvětil velkou část života zesměšňování a diskreditaci Teslových myšlenek a objevů.
Měl 188 centimetrů a jen 63 kilogramů, takže vypadal poněkud rachiticky. Byl to totální workoholik. Spánek byl pro něj ztrátou času, pořád bádal. V největších zápřazích nespal i tři dny v kuse. Poté sice kolaboval, ale jeho pomocníci na to byli už zvyklí, takže jakmile ho vzkřísili, ihned se zase hnal do práce. Ani ženy tím pádem neobletoval, a už vůbec ho nelákala představa manželství – musel by se věnovat ženě, což by ho obíralo o čas na bádání.
Nakonec si patentoval přes 300 vynálezů, kterými pokryl snad všechny oblasti moderní elektrotechniky, ale všeobecné uznání se mu nedostalo. Za bezdrátový telegraf (který Tesla prokazatelně vynalezl o dva roky dříve) dostal Nobelovu cenu Ital Marconi, v roce 1915 se v tisku objevila informace, že tentokrát už bude laureátem Nikola Tesla, spolu se svým úhlavním nepřítelem Edisonem. Ve skutečnosti však cenu dostal někdo úplně jiný, a tiskem zase běžely zprávy, že Tesla odmítl cenu převzít, protože s Edisonem nechtěl mít nic společného.
V druhé půlce kariéry byl už brán za pološíleného fakíra, přesto vymyslel různé – z tehdejšího pohledu sci-fi – věci, například takzvaný „Paprsek smrti“. Co to bylo, a jak Teslův životní příběh skončil, si můžete pustit v další epizodě Životů slavných v úvodu článku. A pokud vás zajímají osudy dalších mužů a žen, kteří se zapsali do historie, sledujte je na internetové televizi Mall.tv zde.
