Fotografická výstava S.O.S. Terezín se představila veřejnosti 24. listopadu 2021 na Masarykově nádraží, odkud před osmdesáti lety odjel první transport do Terezína

Fotografická výstava S.O.S. Terezín se představila veřejnosti 24. listopadu 2021 na Masarykově nádraží, odkud před osmdesáti lety odjel první transport do Terezína Zdroj: Centrum studií genocid Terezín

Terezínská zbrojnice je nyní také v dezolátním stavu
Do Terezína bylo od podzimu 1941 do jara 1945 deportováno 74 000 obyvatel protektorátu židovského původu a na sedmdesát tisíc Židů z jiných evropských zemí. Pětatřicet tisíc lidí zde zemřelo.
Některé objekty v Terezíně jsou jen zchátralé, jiným už hrozí demolice. Velká pěchotní kasárna v únoru 2020…
Záběry z filmu Vůdce daroval Židům město. V Drážďanských kasárnách, dříve Velkých pěchotních, se hrála terezínská liga.
4
Fotogalerie

Výročí a státní ostuda v Terezíně: První transporty Židů z protektorátu byly zahájeny před 80 lety

Před osmdesáti lety, 24. listopadu 1941, odjel první židovský transport do Terezína. Od toho podzimu do jara 1945 bylo do terezínského ghetta deportováno z protektorátu 74 000 obyvatel židovského původu a na sedmdesát tisíc Židů z jiných evropských zemí. Kasárna, kde byli židovští vězni ubytováni, než je poslali do vyhlazovacích táborů, dnes však vypadají hůř než po válce.

Dvacátého čtvrtého listopadu 1941 se brzy ráno na Hybernském, dnešním Masarykově nádraží v Praze sešlo tři sta dvaačtyřicet mužů. Dostali totiž obsílku, v níž stálo: Dostavte se v pondělí 24. 11. nejpozději o páté hodině ranní na Hybernské nádraží. Do tlumoků si s sebou vzali jídlo na tři dny, přikrývku a nářadí. Cíl své cesty neznali. Na kabátě měli žlutou hvězdu.

 

První krok

Všichni Židé v protektorátu starší šesti let si v září 1941 museli na oděv přišít žlutou hvězdu. Policejní nařízení o označení Židů podepsal šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich, 1. září 1941. S tímto nápadem přišel už dřív, podařilo se mu ho prosadit ale až v létě 1941. V červenci 1941 ho Hermann Göring navíc oficiálně pověřil, aby připravil „opatření nezbytná pro uskutečnění celkového řešení židovské otázky v Evropě“. Na konci září 1941 se pak Heydrich ujal v Praze úřadu zastupujícího říšského protektora. Dostal přímo od Hitlera za úkol zlikvidovat český odboj a „vyčistit prostor od nežádoucího židovského elementu“. Adolf Hitler už v srpnu vyslovil přání, aby se Berlín, Vídeň a Praha staly prvními městy bez Židů. Pár dnů po příjezdu do Prahy proto Heydrich přikázal provést novou registraci všech českých a moravských Židů. V říjnu 1941 žilo v Protektorátu Čechy a Morava 88 105 obyvatel židovského původu.

Rozhodnutí o vzniku židovského ghetta v protektorátu pak padlo 10. října 1941 na poradě, jež se konala na Pražském hradě a jejímž tématem bylo „řešení židovské otázky v protektorátu“. Kromě Heydricha a jeho podřízeného, Adolfa Eichmanna, se jí zúčastnili také pracovníci z Hlavního rasového a osidlovacího úřadu SS. Heydrich přítomným oznámil, že si Vůdce přeje, aby do konce roku byli Židé, pokud možno, odstraněni z německého prostoru. „Transporty protektorátních Židů jsou prvním krokem k celoevropskému řešení,“ prohlásil Heydrich. „Židovstvo je evropský žhář, představuje pro národy rasové a duchovní nebezpečí. Zkušenosti z Německa i protektorátu tyto poznatky dokazují. Cílem Říše proto je a musí být, aby Židé byli vysídleni mimo Evropu. Židé musí z Evropy definitivně zmizet! Všechna opatření jsou etapami ke konečnému cíli. Rozhodl jsem, aby tyto etapy proběhly v protektorátu důsledně a co nejrychleji. V nejbližší době bude na prvním místě nutné soustředit Židy v jednom městě nebo čtvrti, kde budou přinuceni k řádné, pro společnost prospěšné práci. Věřím, že většina obyvatel protektorátu těmto opatřením porozumí. Mám v úmyslu uplatnit stejná opatření u těch, kteří se snad domnívají, že se musí s Židy stýkat a vyjadřovat jim sympatie.“

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!