nahoru

Rozjetou dráhu amerického frajera zastavila autonehoda. Před 65 lety otřásla Amerikou smrt Jamese Deana

Šimon Kadeřávek 30. září 2020 • 18:40

Jméno načesaného herce pomalu zapadá prachem. Pražané jej možná znají díky stejnojmennému baru sídlícímu nedaleko Staroměstského náměstí. Jamesi Deanovi věštili zářnou budoucnost, protože byl označován za jednoho z nejcharismatičtějších herců. Potenciál ale nenaplnil a jeho život vyhasl 30. září 1955, když havaroval ve svém Porsche.

Narodil se začátkem února roku 1931 v Indianě, v devíti letech mu zemřela matka na rakovinu, a tak zůstal sám s otcem. Ten neměl na syna kvůli zaměstnání čas, a tak hoch vyrůstal na strýcově farmě. Absenci rodičů si nesl celý život, ostatně v jednom z pozdějších filmů ztvárnil postavu, která mu byla chováním k rodině velmi blízká.

Film nebo divadlo?

Budoucí herec si hledal vzory jinde, seznámil se například s místním pastorem, ten měl na Deana obrovský vliv. Probudil v něm vášeň k divadlu či závodním automobilům. Na střední škole mladík rozkvetl, podle slov spolužáků patřil k oblíbeným studentům. Propadl baseballu a basketbalu a velmi dobře se učil. V dospívání se zjistilo, že trpí silnou krátkozrakostí, a tak musel nosit brýle. Na natáčení si je samozřejmě sundával.

V podobném stylu probíhalo i studium na univerzitě. Nejdříve byl posluchačem Santa Monica College, poté přesídlil na UCLA (University of California, Los Angeles). Na vysoké škole se musel rozhodnout, na co se zaměří. Po jednom semestru univerzitu opustil a rozhodl se, že chce být hercem na plný úvazek.

První finanční obnos obdržel za účinkování v reklamě na Pepsi, nicméně nabídek nebylo tolik, kolik si představoval. Budoucí herecká kometa si tak musela vydělávat jako hlídač parkoviště. V téže době si také Dean vyrazil dva přední zuby, rychle je nahradil protézou, kterou čas od času pro pobavení přátel vyndal.

Steinbeckův úžas

Začátkem 50. let měl na kontě 6 filmů, ve kterých ztvárnil především vedlejší role. Největší šance přišla v roce 1953, kdy režisér Elia Kazan hledal mladého herce do filmu Na východ od ráje. Postavu „Cala Traska“ zahrál tak dokonale, že oslnil i autora knižní předlohy Johna Steinbecka. „Pane Bože, to je Cal!“ zvolal při jedné z návštěv na place.

Snímek měl premiéru v roce 1955 a ihned si vysloužil nominaci na Zlatý globus. James Dean už v tu dobu natáčel další film, diváci si možná vzpomenou na Rebela bez příčiny. To už se ale pomalu blížil hercův nečekaný konec. Epilog zaznamenal snímkem Gigant, během kterého měl dokonce zakázáno závodit.

James Dean měl totiž velkou zálibu v rychlých vozech značky Porsche. V roce 1955 začal dokonce sám závodit a rozmýšlel se, jaké kariéře dá přednost. Poslední chvíle jeho života proběhly na sedačce automobilu.

 Smrt předznamenala pokuta

Ve svém Porsche 550 Spyder, kterému přezdíval Little Bastard, vyrazil na vyjížďku společně s mechanikem Rolfem Wüthernichem. Dvě hodiny před nehodou byl Dean dokonce pokutován za rychlou jízdu. Nic z toho však nezabránilo nehodě v oblasti západoamerického Fresna.

Srážka se stala okolo šesté večer, kdy zapadalo slunce a paprsky oslňovaly řidiče. Protijedoucí Ford Tudor, za jehož volantem seděl Donald Turnupseed, lehce vyjel za dělicí čáru. Ve stejné chvíli se na místo přihnal Deanův bourák. Na úhybné manévry nebyl čas, hercova strana pohltila většinu nárazu. Spolujezdec mechanik vylétl z auta a skončil se zlomeninami. Třetí účastník nehody měl několik pohmožděnin. Idol mladých žen zůstal zaklíněn ve voze a utrpěl zranění, která nebyla slučitelná se životem. Vyšetřování nakonec odhalilo viníka, byly jím sluneční paprsky, které měly za následek špatnou viditelnost.

Smrt mladého herce otřásla Hollywoodem, Dean si ještě ten rok vysloužil posmrtnou nominaci na Oscara za nejlepšího herce. O rok později se jeho jméno na galavečeru objevilo znovu, tentokrát za hlavní roli ve snímku Gigant. Sice ani jednu neproměnil, ale stal se jediným hercem, který má dvě posmrtné nominace ve dvou letech.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku