nahoru

První jaderné peklo na světě: Před 75 lety bomba Little Boy zdevastovala Hirošimu

Jaroslav Šajtar 6. srpna 2020 • 17:50
První jaderné peklo na světě: Před 75 lety bomba Little Boy zdevastovala Hirošimu
foto: Reuters

V 8.15 h ráno 6. srpna 1945 svrhl americký bombardér B-29 Superfortress Enola Gay pod velením plukovníka Paula Tibbetse první jadernou pumu v historii, a to na japonské město Hirošimu, v němž tehdy podle různých odhadů pobývalo 227 000 až 400 000 lidí.

Uranová puma, nazvaná Little Boy (Chlapeček), vybuchla 600 metrů nad středem města. Ačkoli již čtvrt hodiny před výbuchem v Hirošimě zazněl varovný signál, naprostá většina obyvatelstva nespatřovala v objevení jediného amerického letounu nad městem vážné nebezpečí, a proto se ani neuchýlila do protileteckých krytů.

Devastující účinky

Krátce po výbuchu rovnajícímu se účinku 20 000 tun trinitrotoluenu zahalily Hirošimu obrovské mraky dýmu a dřevěné domy vzplály. Když koncem dne požáry uhasly, leželo město v rozvalinách. Všechny budovy v okruhu dvou kilometrů od epicentra výbuchu byly úplně zničeny a až do vzdálenosti dvanácti kilometrů nesly stopy většího či menšího poškození. Z 90 000 obytných budov a jiných staveb bylo 70 procent úplně zničeno nebo částečně pobořeno a ostatní objekty měly poškozené střechy a rozbitá okna. Z každých deseti lidí nacházejících se na volném prostranství v okruhu dvou kilometrů od epicentra výbuchu osm zahynulo a v budovách přišel o život každý druhý.

Přesný počet obětí se patrně nikdy nepodaří zjistit. Jeden výpočet uvádí 78 150 mrtvých, 13 983 nezvěstných, 37 424 raněných a 235 656 postižených s následky, vyšší až 140 000 mrtvých. Sem jsou ovšem zahrnuty i oběti ozáření umírající ještě dlouho po válce. Mezi mrtvými bylo jen 6774 vojenských osob ze 43 000 nacházejících se v okamžiku náletu ve městě. Jadernou explozi nepřežilo rovněž 22 amerických válečných zajatců.

Důrazné varování

Šestnáct hodin po zkáze Hirošimy vydal Bílý dům oficiální prohlášení, v němž informoval o historii zkonstruování jaderné zbraně, podtrhl její nesmírnou ničivou sílu a zároveň varoval Japonsko, že odmítne-li kapitulovat, může „očekávat, že se z oblohy snese déšť zkázy, jaký tato země ještě nezažila“. Americká vláda doufala, že země vycházejícího slunce hned po jaderném výbuchu konečně uzná svou porážku a kapituluje. To se však nestalo.

Premiér admirál Kantaró Suzuki den po náletu obdržel zprávu o výsledcích bombardování a ihned navrhl, aby se sešla Nejvyšší rada pro řízení války. Proti tomu se postavili vojenští představitelé, takže k posouzení vážné situace se nesešla ani vláda. Vojenské velení se omezilo pouze na vyslání vyšetřovací komise do Hirošimy a dále se chystalo k obraně.

Bylo třeba ještě zničit Nagasaki a přidat další desítky tisíc mrtvých, aby neoblomní japonští militaristé přišli k rozumu…

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku