Před 420 lety zahájil Ján Jesenský první veřejnou pitvu v českých zemích. Využil k ní tělo oběšence | Reflex.cz
nahoru

Před 420 lety zahájil Ján Jesenský první veřejnou pitvu v českých zemích. Využil k ní tělo oběšence

Jiří Štefek8. června 2020 • 19:40
Před 420 lety zahájil Ján Jesenský první veřejnou pitvu v českých zemích. Využil k ní tělo oběšence
foto: Reprofoto: ČT2 - 72 jmen české historie

Čtvrtek 8. června 1600 byl slunečný, byť relativně chladný den. V pražské Rejčkově koleji (která se nachází v dnešní ulici Karolíny Světlé) bylo téhož dne od rána velice živo a sešla se zde početná společnost. Na nádvoří této jedné z někdejších kolejí Univerzity Karlovy zahájil onoho dne lékař Ján Jesenský (znám rovněž jako Jan Jessenius) první veřejnou pitvu v českých zemích.

Tento první počin svého druhu trval celých pět dní a podle dobových kronik se při něm v ochozech vystřídalo na 5000 přihlížejících osob. Jesenskému při pitvě tehdy asistoval známý pražský lékař Adam Zalužanský ze Zalužan. Samotné tělo mu pak „dodal“ staroměstský kat Jan Mydlář, který se byl podle některých historických pramenů i na pitvu podívat. Oním lidským materiálem, na kterém Jesenský demonstroval svoje lékařské znalosti, bylo tělo oběšeného zbojníka.

Samotný postup Jesenský přizpůsobil letnímu období a skutečnosti, že tělo popraveného nebožtíka nebylo konzervované. První den proto pitval dutinu břišní a její orgány, druhý den srdce a plíce, třetí den krk, následně pak hlavu, z níž vyňal mozek, a nakonec končetiny. Celá pitva byla rozdělena do devíti jednotlivých úkonů. „Tak jsme je tedy, diváci, dovedli ke konci. Pokud jsme v nich prokázali něco vynikajícího, je třeba to přičíst na účet jedině původci a pomocníkovi – Bohu,“ prohlásil Jesenský o pět dní později, tedy 12. června 1600. Celou přednášku k pitvě (Anatomiae, Pragae anno 1600 abs se solenniter administratae historia) později vydal tiskem.

Publikovaný text obsahuje celou řadu odkazů na mytologii. Aby Jesenský prokázal míru své vzdělanosti, používal pro jednotlivé struktury řecké názvy, odkazoval na původ slov z arabštiny, používal latinu i lidová označení. Bylo to dáno tím, že jednotná anatomická terminologie tehdy neexistovala, a rovněž nebylo ani přísné rozdělení na vědecké a populární texty. Knihu proto lze z dnešního hlediska považovat i za populární literaturu.

Jesenského počin byl v tehdejší Praze přijat značně rozporuplně. Odborná veřejnost ji přijala nadšeně, laiky byla odsuzována. Pitvu lze považovat za první veřejnou a tiskem dokumentovanou sekci, která v souladu s dobovými zvyklostmi sledovala i další cíle. Publikací samotné události šlo nepochybně i o snahu pozdvihnout lesk pražské univerzity a vrátit ji do svazku významných evropských škol.

Svou pitvou si Jesenský vydobyl místo v historických análech, jeho životní osud však slavný nebyl. Jako významný účastník českého stavovského povstání byl po neúspěšné bitvě na Bílé hoře zatčen a 21. června 1621 společně s dalšími českými pány popraven. Před samotným setnutím hlavy mu byl vyříznut jazyk, čímž ho císař Ferdinand II. potrestal za jeho diplomatické aktivity ve prospěch vzbouřených stavů. Samotnou exekuci – jaký to dějinný paradox – provedl kat Jan Mydlář. Tentýž popravčí, který mu dodal „materiál“ pro nejslavnější čin jeho života.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější