Evropa není připravená. Chybí jí dostupná obrana proti levným dronům

Ve svém nedávném příspěvku na síti LinkedIn jste uvedl, že Evropa stále není dostatečně připravená na útoky ze vzduchu. Jak vypadá aktuální situace?

Tichomír Jenkut Ukazuje se hlavně rychlý posun charakteru moderních konfliktů. Minulý rok v květnu proběhlo cvičení NATO v Estonsku. Pozvali na něj ukrajinskou brigádu, která simulovala útok drony. Jeden malý ukrajinský tým dokázal koordinovaným útokem vyřadit během půl dne celou brigádu profesionálních vojáků. Generál NATO tehdy otevřeně prohlásil, že Evropa v této oblasti není připravená. Od té doby se ale situace posouvá: startupy začínají získávat kontrakty přímo od armád a přinášet řešení rychleji než tradiční velké zbrojařské firmy.

Máte konkrétní příklad?

Třeba nízkonákladový dron Lucas, který dnes používá americká armáda. Donedávna trval vývoj vojenské technologie roky, někdy i deset let. Vláda zadala kontrakt velké zbrojařské společnosti, produkt se dlouho testoval a teprve potom se dostal do praxe. Tady ale americká armáda zadala vývoj menší firmě, která během několika měsíců vytvořila produkt, loni v prosinci ho otestovala a dnes je nasazený v aktuálním konfliktu. Tak krátká cesta od vývoje k použití byla dříve nepředstavitelná a dokazuje, že startupy mohou přinášet technologie, které se velmi rychle dostanou do praxe.

Ale Evropa tak daleko ještě není.

Protivzdušná obrana není jen jeden systém, ale celý ekosystém různých vrstev. Každá reaguje na jiný typ hrozby, balistické rakety vyžadují jiné systémy než malé drony. Konflikt na Blízkém východě ukazuje, že drony typu Šáhed, které Írán často používá, mají dolet až do východní části Německa. Jsou levné a snadno produkovatelné v až tisících kusů během krátké doby. Západ zatím nemá na tuto hrozbu cenově efektivní řešení.

A adekvátní obranu?

Ano, protože moderním operacím dnes dominují především bezpilotní systémy. Pro ilustraci: v roce 2025 bylo na Ukrajině zaznamenáno téměř 55 tisíc útoků dronů, zatímco o rok dříve jich bylo asi 11 tisíc. Loni tvořily přibližně 96 procent všech nasazených leteckých zbraní oproti zhruba 30 procentům na začátku války v roce 2022. Protivníci dnes navíc dokážou produkovat extrémně levnou munici právě ve formě dronů. USA mají sice dokonalé obranné systémy, například Patriot, ale vyrobit do něj jednu raketu trvá 18 měsíců a stojí tři miliony dolarů. Írán přitom jen za jeden víkend vypustil více než sedm set dronů do oblasti Středního východu.

A zmíněný Šáhed?

Ten stojí kolem 30 až 40 tisíc dolarů. Pokud raketou za několik milionů dolarů sestřelíte takový dron, je to ekonomicky extrémně nevýhodné. Právě tento nepoměr vytváří prostor pro startupy, které mohou pomoci vybalancovat ekonomickou nerovnováhu. Například Ukrajina už má Anti-šáhed interceptorové drony za pět tisíc dolarů za výstřel, někdy i za méně. Tam musí technologie směřovat a tam je musí následovat investice. To je to, na co jsem svým LinkedIn příspěvkem chtěl poukázat.

Mají dnes startupy už lepší podmínky než na začátku konfliktu na Ukrajině?

Ano. Vlády skutečně začínají navyšovat obranné rozpočty a část prostředků se dostává i k mladým technologickým firmám. Například německý startup Stark se účastní tendru o dvoumiliardový kontrakt pro německou armádu. Ještě před několika lety by bylo prakticky nemyslitelné, aby se takové firmy mohly ucházet o velkou vládní zakázku.

Situace se tedy podle vás zlepšuje. Platí to i v Česku?

U nás to bude trvat o něco déle, ale myslím, že se tam postupně dostaneme. Zatím jsou v tomto směru napřed Polsko a Německo a pobaltské státy. Sílící technologický trend zároveň inspiruje také velké společnosti, například i skupinu CSG. Ta zakládá vlastní inovační oddělení zaměřené na nové technologie a spolupráci se startupy.

Fond Tech Horizons investuje do technologicky inovativních startupů. Před pár týdny jste přidali další dva. Přispívají i ony k lepší protivzdušné obraně?

Protivzdušná obrana má mnoho vrstev a reaguje na různé hrozby. V portfoliu máme proto například firmu Vidar Systems, která vyvíjí akustické radary schopné podle zvuku určit, odkud přišel útok. Výhodou je, že samy nevysílají žádný signál, takže je nelze snadno odhalit. Přímo na dronové operace se pak zaměřuje náš nový portfolio startup Occam Industries, kde jsme jako hlavní investor vedli preseedové kolo v celkové výši tři miliony eur. Na rozdíl od většiny AI řešení v obranném sektoru, která fungují hlavně na rozpoznávání objektů, systém Occam dokáže autonomně analyzovat pohyb dronů, změny krajiny a rozhodovat v reálném čase. To je ideální pro obranu proti FPV dronům.

Occam vyvíjí software jen pro drony?

Primárně ano, ale technologie se může aplikovat i do pozemních vozidel či různých typů robotů. Testování na různých platformách právě probíhá.

Druhá nedávná investice, která byla součástí kola o výši 35 milionů eur, směřuje do britské společnosti SatVu. Jaké je reálné využití?

SatVu vyvinula nejpřesnější termální satelit na světě s rozlišením přibližně 3,5 metru. Podobně jako mobilní telefon zachytí detaily díky megapixelům, a z vesmíru tak dokáže velmi přesně vyhodnocovat tepelnou aktivitu. Rozdíl je v tom, že zatímco optický snímek ukáže například budovu, ten termální odhalí, co se v ní děje. Satelit tak umožní sledovat například vojenské základny a letiště nebo průmyslové areály a v kontextu konfliktu odhalit, kde se vyrábějí drony či jiná vojenská technika. Do léta bychom měli mít první komerční snímky.

Fond Tech Horizons vznikl ve spolupráci s průmyslovou technologickou skupinou CSG před necelými dvěma roky. Změnil se přístup při výběru startupů?

Máme dvě velké výhody. Skupina CSG má přímý přístup ke koncovým zákazníkům, tedy armádám a vládám států NATO a spojencům. Díky tomu přesně víme, co trh potřebuje. Druhá výhoda je naše síť kontaktů na Ukrajině. Spolupracujeme mimo jiné s vládním obranně-technologickým klastrem Brave1, který nedávno zaštiťoval integrační testování technologie pro zmíněný Occam. Informace tak máme přímo z terénu, což nám dává jasnou představu, kam se trh vyvíjí.Jak vnímáte roli Ukrajiny v technologickém vývoji obrany?

Ukrajina je dnes v oblasti dronů světovou špičkou. Firmy testují technologie přímo na frontě a často jsou o několik let před západními společnostmi. Mnohé otevírají evropské pobočky, aby mohly své technologie prodávat armádám. Velkou roli hraje právě i klastr Brave1, který propojuje vládu, armádu, inovativní firmy a investory.

Prospěla by taková platforma i v rámci EU?

Rozhodně. Brave1 poskytuje startupům malé granty, například padesát tisíc dolarů na validaci technologie, a podobně fungují i platformy v USA. Tamní Defense Innovation Unit napojený na armádu nebo venture fond In-Q-Tel napojený na CIA pomáhají mladým technologickým firmám dostat se k armádě. Evropa by opravdu potřebovala něco podobného, ideálně na úrovni EU nebo jednotlivých států.

Má fond Tech Horizons v hledáčku další potenciální investice hlavně v Evropě?

Naše strategie je „Europe first, NATO wide“. Primárně hledáme technologie v Evropě, ale pokud zjistíme, že tady nějaká chybí, investujeme i jinde, v rámci zemí NATO a spojenců.

Jak dnes vypadá vaše portfolio?

Fond aktuálně spravuje deset investovaných startupů, cílem je portfolio rozšířit na 30 až 35 firem. Počet investičních příležitostí stále roste, zakladatelé nás už často oslovují sami. Partnerství s CSG považuji za klíčové, protože startupům můžeme pomoci nejen kapitálem, ale i přístupem ke koncovým zákazníkům a validací jejich technologie. Do konce roku plánujeme ještě nejméně deset nových investic.

Tichomír Jenkut je partnerem fondu Tech Horizons, kde se zaměřuje na deeptech a obranné technologie. Do jeho portfolia patří kvantový startup BlueQubit a britská společnost SatVu, která vyvíjí pokročilé termální snímkování Země z vesmíru. Dříve řídil strategii v deeptech startupu Matsuko a vedl datové a finanční operace v české pobočce fintech gigantu Klarna.