Rubikova kostka: Před pětačtyřiceti lety si nechal Ernő Rubik patentovat nejslavnější hlavolam všech dob | Reflex.cz
nahoru

Rubikova kostka: Před pětačtyřiceti lety si nechal Ernő Rubik patentovat nejslavnější hlavolam všech dob

HONZA DĚDEK30. ledna 2020 • 20:30
Rubikova kostka: Před pětačtyřiceti lety si nechal Ernő Rubik patentovat nejslavnější hlavolam všech dob

Narodil se 13. července 1944 v Budapešti – dnes se tohle datum slaví jako Mezinárodní den hlavolamů a rébusů. Předposlední lednový den přesně před pětačtyřiceti lety si nechal patentovat vynález složený z 26 kostiček, který posléze dostal jeho jméno a dosud je to nejslavnější hlavolam všech dob – Rubikova kostka!

Prodalo se jí bezmála čtyři sta miliónů kusů, což z ní činí nejpopulárnější hračku na této planetě. Od roku 1982 lze její název nalézt v prestižním Oxfordském slovníku angličtiny, předmět samotný je ve stálé expozici newyorského Muzea moderního umění. A u příležitosti jeho čtyřicátých narozenin byla v roce 2014 ve vědeckém muzeu Liberty Science Center v New Jersey otevřena interaktivní výstava, která několik dalších let putovala po celém světě. „Rubikovu kostku lze použít při výuce inženýrství či matematiky, ale i jako ukázku vztahů mezi designem, prací inženýrů, matematikou a kreativitou,“ nechal se tehdy slyšet jeho ředitel.

Tou dobou už byla fenomenální Rubikova kostka nedílnou součástí popkultury. A jako taková se pochopitelně objevila v desítkách hollywoodských filmů – ať již její rychlé složení mělo ilustrovat vysokou inteligenci některé z postav, jako například ve snímcích Zmizení, Armageddon, Hele, vole, kde mám káru? či VALL-I, nebo neschopnost barevně sjednotit všechny strany naopak vedla k nemalé frustraci hrdinů ve filmech V kůži Johna Malkoviche, Píseň pro nevěstu, Dobrodružství
pana Peabodyho a Shermana či Hellboy. A uplatnění pro ni samozřejmě našli i tvůrci seriálů Zákon a pořádek, Teorie velkého třesku, Simpsonovi nebo South Park. Barevná kostka si zahrála i ve videu Viva Forever od dívčího kvinteta Spice Girls, vizuálním ztvárnění hitu Land of Confusion od Genesis či v klipu Payphone od americké kapely Maroon 5, maďarský zpěvák András Kállay-Saunders z ní na Eurovision Song Contest 2014 dokonce vyskládal celou národní vlajku. Není divu – vždyť zatímco v minulosti to byl opravdu poměrně složitý hlavolam, dnes je na YouTube přes čtyřicet tisíc návodů na jeho složení, takže Rubikovu kostku dá konečně dohromady úplně každý. Mnoho z nás vůbec poprvé v životě!

Škola hračkou

Byl horký třináctý červencový den předposledního roku války, když se v hlavním městě Maďarského království narodil uznávanému leteckému konstruktérovi Ernőmu Rubikovi a básnířce Magdolně Szántóové syn, jenž po otci zdědil nejenom křestní jméno, ale i lásku k vědě. „Jako malý jsem měl moc rád manuální práce, šachy a matematické úlohy,“ nechal se později slyšet student sochařství na střední škole výtvarných a užitých umění, posléze absolvent architektury na budapešťské Technické univerzitě a fakulty interiérové ​​architektury a designu na Akademii užitého umění.

Namísto vlastní tvorby se však rozhodl pro dráhu učitele, což později zdůvodnil tvrzením, že mu škola nabídla příležitost získat potřebné znalosti předmětů, které vyžadují podstatně více praxe, než kolik získal během studia. V roce 1971 byl jmenován profesorem a začal na Vysoké škole užitého umění v Budapešti přednášet architekturu…

Vyzkoušejte Reflex Premium. Nyní na 30 dní ZDARMA exkluzivně v mobilní aplikaci Reflex. Více ZDE >>

Stalo se to během přednášek o konstrukcích a prostoru – profesor Rubik byl pobouřen takřka nulovou prostorovou představivostí svých studentů, což začal řešit vymýšlením názorných trojrozměrných modelů, zhotovených z papíru, lepenky a dřeva. Jedním z nich byla i rotační krychle. Její prvotní mechanismus byl založen na použití gumových kroužků – kostka sice držela pohromadě a jednotlivé části se otáčely, ale kroužky se velice rychle opotřebovávaly a snadno praskaly. Nakonec tedy přišel s vnitřním mechanismem, který držel všechny dílky pohromadě, a navíc umožňoval snadnou rotaci. Výsledkem byla kostka 3x3x3 v dnešní podobě; na kalendáři bylo datum 19. května 1974. Mimochodem Ernő Rubik jako první zažil i to, co po něm milióny lidí po celém světě – po chvíli hraní s vlastním vynálezem zjistil, že dostat na každou stranu kostky jednu barvu není zas tak snadné. Později v jednom rozhovoru prohlásil: „Abyste byli schopni kostku složit, musíte být do jisté míry obdařeni vědeckým způsobem myšlení.“ Přestože ten tomuto muži rozhodně nechyběl, trvalo mu skoro měsíc, než svůj vlastní hlavolam dokázal složit. V ten okamžik prozíravý technik pochopil, že potenciál vynálezu dalece překračuje akademickou půdu, a 30. ledna 1975 si nechal svůj výtvor, nazvaný Bűvös kocka, tady Magická kostka, v Maďarsku patentovat.

Nechybělo přitom mnoho, aby od patentového úředníka slyšel úplně stejnou větu jako český génius Jára Cimrman: „Teď tu byl!“ Americký vynálezce Larry D. Nichols si totiž už 11. dubna 1972 patentoval hlavolam v podobě skládací krychle, jejíž každou jinak barevnou stranu tvořily dvě kostky. Všech osm kostiček drželo pohromadě pomocí magnetů na vnitřních stranách, jež umožňovaly podobnou rotaci jako v případě pozdější Rubikovy kostky. Není bez zajímavosti, že i maďarský profesor při vymýšlení své kostky zkoušel magnety, ale nakonec je s ohledem na příliš snadnou oddělitelnost jednotlivých dílků zavrhl. Přesto ho Nichols v roce 1985 zažaloval za krádež svého patentu. Mělo to svou logiku – tou dobou už byl totiž Rubikův hlavolam takovým hitem, že se na trhu vedle klasické kostky 3x3x3 objevila i verze 2x2x2. Odvolací soud uznal, že tahle varianta má určitou podobnost s Nicholsovým vynálezem, nicméně objev nejkupovanějšího dárku osmdesátých let přiřkl maďarskému konstruktérovi.

Socialistický milionář

Patentovat si v tehdejším, komunistickém Maďarsku hlavolam nebylo zdaleka tak těžké jako ho dostat na trh. I když gulášový socialismus za vlády generálního tajemníka Maďarské socialistické dělnické strany (MSDS) Jánose Kádára umožňoval v omezené míře už od sedmdesátých let drobné podnikání, hlavním znakem centrálně plánovaného hospodářství byla nadále neefektivnost a narůstající zahraniční zadlužení. Na vlastní kůži se o tom přesvědčil i Ernő Rubik, když svůj vynález svěřil malému budapešťskému hračkářskému podniku Konsumex: pouhá příprava výroby trvala tři roky! Když se ale konečně Magická kostka dostala v roce 1978 na maďarský trh, stala se i bez jakékoliv reklamy okamžitou senzací.

Vítejte v

Premium

Pokračování článku patří
k prémiovému obsahu Reflexu

S předplatným získáte:

  • Neomezený přístup k prémiovému obsahu, který
    nikde jinde nenajdete
  • Exkluzivní komentáře, kauzy a speciální editorialy
  • Nekorektní vtipy kreslířů Reflexu
  • Vybrané články z tištěného Reflexu dříve než ostatní
  • Mobilní aplikaci pro snadný přístup k prémiovému obsahu
Součástí předplatného není elektronická a tištěná verze týdeníku Reflex. K zakoupení na iKiosek.cz.
  • Měsíční předplatné49 Kč*

    *Cena 49 Kč platí pro první měsíc
    pro nové předplatitele (Týká se pouze platby kartou). Následující měsíc stojí 99 Kč.

    Objednat
  • Roční předplatné990 Kč

    Ušetříte 2 měsíce oproti měsíčnímu předplatnému.

    Objednat
  • Náhled darkového poukazu ReflexDarujte roční předplatné990 KčObjednat

Možnosti platby
?

Měsíční předplatné je možno zaplatit platební kartou nebo pomocí SMS.

Roční předplatné je možno zaplatit platební kartou nebo platbou online.

  • Kartou
  • Platba online
  • Platba SMS




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější