Alfred Hitchcock: Blondýny jsou ideální oběť. Připomínají čerstvý sníh, do kterého se otiskly krvavé stopy
„Není nic krásnějšího než děsit lidi za peníze,“ pravil Alfred Hitchcock, od jehož smrti uplynulo 29. dubna čtyřicet pět let. Jméno tohoto britského a později hollywoodského režiséra si právem spojujeme s uměním strašit diváky. S nebývalou intenzitou na ně pouštěl hrůzu přes půl století. Kdo by ale v jeho filmografii hledal ryzí horory, našel by jich překvapivě málo. Psycho, Ptáci, Příšerný host… Zbytek tvoří psychologické thrillery, detektivky, špionážky, historické snímky – a také komedie s vynikajícím černým humorem, jímž byl zavalitý klasik proslulý.
Pro dobrý nápad by byl ochoten vraždit. Tedy – byl ochoten zavraždit svůj vlastní film, což se také zhusta dělo. Jednotlivé scény plné režijních, hereckých a konverzačních špílců, nemluvě o invenční práci s kamerou, byly pro Alfreda Hitchcocka vždy důležitější než celek. Proto u něj příběh často pokulhává za originalitou způsobu, jakým je natočen. Spojovací dialogy jako by ho nudily. Výsledkem vzrušených debat s najatými tvůrci byl pokaždé kompromis mezi jejich viděním světa a jeho provokatérským, ďábelsky vtipným přístupem. Dosud jsme nedocenili, kolik dveří tím otevřel mladším, progresívnějším umělcům, kteří ho za leccos kritizovali, vymezovali se vůči němu – ale v hloubi duše tu jeho zvláštní umanutost upřímně milovali.
Záhada záchranného člunu
Takto mistr napětí popisoval svůj vysněný scénář: u pásu v automobilce vedou dvě osoby banální dialog, zatímco za nimi se od prvního šroubku až po volant a karosérii skládá nový vůz. Když je proces u konce, jedna z postav vezme za dveře a ze smontovaného automobilu vypadne mrtvola. Jak se tam dostala, kdo ji tam dal? Vždyť jsme přece všichni na vlastní oči viděli, že to auto vzniklo z ničeho!
Kvůli podobným fórům byl Hitchcock schopen pustit se do tak nákladné dřiny, jakou je filmová režie. V roce 1948 například natočil Provaz – historku založenou na nápadu s večírkem, jenž se odehrává v místnosti, kde v truhle leží člověk uškrcený hned v úvodní scéně. Lidé na ten kus nábytku střídavě pokládají knihy, mísu s chlebíčky, pití, vázu s květinami, vedou u něj takové ty běžné řeči. Kamera je sleduje v jediném dlouhém záběru, přerušeném jen tehdy, když se před objektivem mihnou něčí záda. (Tak Hitchcock vyřešil okamžiky, kdy došel filmový materiál a musel se nasadit další kotouč.)
Otázka, jak natočit co největší drama na co nejmenší ploše, přitahovala vyhlášeného recesistu dlouhá léta. Vzpomeňme na ikonické Okno do dvora, snímané pohledem fotografa se zlomenou nohou, odsouzeného sedět ve dne v noci v pokoji na kolečkovém křesle. Pár let před Provazem, ještě za druhé světové války, se Hitchcock podepsal pod jiný klaustrofobně působící snímek: Záchranný člun. Děj vycházel z povídky Johna Steinbecka. Němci potopí obchodní loď s britskými a americkými civilisty na palubě. Šťastnější z nich se ocitnou ve stísněném prostoru člunu ztraceného v širém moři. Osm lidí s různými osudy, názory a povahami. (Jednoho z nich hraje afroamerický boxer, muzikant a herec Canada Lee, který se krátce po natáčení setká na broadwayském jevišti v Shakespearově Bouři s českými emigranty Jiřím Voskovcem a Janem Werichem. Oni ztvární komické postavy Trinkula a Stefana, on děsivou příšeru Kalibana.)
Na zápletce Záchranného člunu Hitchcocka fascinoval nejen problém, jak udržet pozornost diváků pouhým děním mezi dvěma vesly v malinkaté bárce. Vzhledem k tomu, že byl už od vzniku filmu Příšerný host z roku 1927 zvyklý letmo se v každém svém snímku objevit, řešil navíc zapeklitý úkol: jak sám sebe napasovat mezi osazenstvo člunu, aniž by k němu musel připlavat či spadnout shůry? Chvíli si pohrával s myšlenkou, že by mohlo kolem proplout jeho utopené, nafouklé tělo. Pak ho ale osvítil Duch svatý. Na mokrém dně se povalují noviny… Jeden z trosečníků je zvedne, začte se do nich – a my vidíme reklamu propagující přípravek na hubnutí. „REDUCO!“ hlásá inzerát. Hitchcockova postavička na obrázku názorně předvádí, jak vypadá její břicho před a po aplikaci tohoto prostředku.
Podivný nájemník
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
