Sebevražda, nebo vražda? Jan Masaryk zemřel před 77 lety, jeho smrt je stále záhadou
Ráno 10. března 1948 lidé spěchající do práce objevili na nádvoří Černínského paláce tělo ministra zahraničí ČSR Jana Masaryka. Mrtvý ležel na zádech, paty měl rozdrcené a na sobě měl obrácené pyžamo. Státní bezpečnost jeho smrt rychle vyhodnotila jako sebevraždu. Od jeho smrti uplynulo 77 let. Policie se nyní případem opět zabývá kvůli podezření z vraždy.
Po mnichovské dohodě Masaryk na funkci vyslance rezignoval žádostí o povolení odchodu do výslužby a 30. prosince 1938 odplul do USA. Po okupaci ČSR 15. března 1939 se vrací do Londýna, aby se roku 1940 stal ministrem zahraničí exilové vlády. Po válce se vrátil zpět do Československa a nadále zastával funkci ve třech poválečných vládách Národní front.
Masarykovo tělo bylo nalezeno jen několik dní po komunistickém únorovém převratu v roce 1948. Během únorové vládní krize, kdy postupně podalo demisi celkem 14 ministrů, se rozhodl na rozdíl od svých kolegů z demokratických stran ve funkci setrvat. Závěr vyšetřování StB byl rychlý: sebevražda. Takto to oznámil i tehdejší ministr vnitra Václav Nosek.
Smrt oblíbeného politika je ale stále záhadná a některým lidem nedá spát dodnes. Kromě sebevraždy se pracuje i s hypotézami, že šlo o vraždu či nehodu, když se Masaryk pokoušel utéct po římse ze svého bytu. V lednu tohoto roku se policie opět začala smrtí Jana Masaryka zabývat. Ke znovuotevření případu přispělo objevení nových diplomatických a zpravodajských dokumentů z USA, Velké Británie a Francie. Policejní útvar Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu případ prověřuje kvůli podezření ze spáchání vraždy.
„Momentálně probíhá překlad materiálů. Zároveň po našem oznámení se na nás obrátila řada občanů, kteří nám doručili různé písemnosti nebo dokumenty ze svých rodinných archivů, případně nám zprostředkovali svědectví o té události, které jsou zejména z doslechů, ale jsou to nové poznatky, o kterých jsme dosud nevěděli. Cílem je vyhodnotit všechny materiály, které se nám podaří shromáždit, porovnat je s tím, co jsme v minulosti v rámci prověřování zjistili, a stanovovat další verze možného scénáře události,“ uvedl pro Reflex ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Dalimil Sypták.
Reflex také přináší nikdy nepublikovaný portrét doktora Josefa Teplého, který jako první ohledal Masarykovo tělo. Portrét poskytla historička a badatelka Václava Jandečková, která se smrtí někdejšího ministra zahraničí dlouhodobě zabývá, se svolením lékařovy rodiny, s níž se nedávno spojila. Teplý zemřel za nevyjasněných okolností nedlouho po Masarykovi, ale informace o jeho smrti stihl zaslat do ciziny.
