Jaroslav Franěk v legionářském stejnokroji a se svatojiřskými řády

Jaroslav Franěk v legionářském stejnokroji a se svatojiřskými řády Zdroj: Muzeum T. G. M. Rakovník

Jaroslav Franěk s první manželkou a motorkou Harley-Davidson
Legionáři 6. roty 1. pluku  poblíž vesnice Kotělná
Franěk při výsleších přiznával jen to, co už gestapo vědělo. Bral na sebe vinu a zachránil tak život dalším lidem.
Restauraci v Anamu založil Franěk u Berounky v roce 1931
Jaroslav Franěk s manželkou Antonií
6
Fotogalerie

Jaký je skutečný příběh jedné z postav Oty Pavla? Jaroslava Fraňka, hrdinu z Nezabudic, sťali Němci gilotinou

Ve výletní restauraci U rozvědčíka v Nezabudicích bylo ve třicátých letech o prázdninách živo. Turisté popíjeli pivo, bratři legionáři debatovali o politice a houf dětí nad limonádou, kterou jim zadarmo nalil válečný hrdina a hostinský Jaroslav Franěk (8. 10. 1897 až 1. 7. 1943), napjatě poslouchal jeho vyprávění. Malý Ota Pavel, který Fraňka později zvěčnil ve svých knihách, stejně jako ostatní kluci obdivoval jeho motocykl Harley-Davidson. V Nezabudicích Fraňkovi neřekli jinak než rozvědčík. Za první světové války působil v legionářské rozvědce, bojoval u Zborova a putoval přes celý svět, aby se vrátil domů.

O  legionářském rozvědčíkovi s respektem psal generál Rudolf Medek a s obdivem Ota Pavel. „Na tom krásném potoce se kdysi usídlil bezvadný chlap, Jarka Franěk se svou ženou. Býval rozvědčíkem v Indočíně, v Annamu. A když se vrátil, tak tu na rozcestí šedivých silnic pod Nezabudicemi postavil dřevěný stánek s pivem, rumem a žlutou limonádou a nazval jej Anamo. Natřel ho na hnědo a o kus dál na potoce postavil zděnou restauraci U rozvědčíka. Celý život zůstal srdcem rozvědčíkem, až mu Němci to srdce zabili za války ve věznici Plötzensee,“ napsal Ota Pavel. Vojenskou kariéru legionáře Fraňka sice nepopsal úplně přesně, ale to podstatné vystihl. Jaký byl ale skutečný osud tohoto statečného muže, který své zemi obětoval nejprve zdraví a pak i život?

Mezi cihláři

Jaroslav Franěk se narodil v Nezabudicích 8. října 1897 jako nejmladší ze sedmi dětí Julie, rozené Zýkové, a Josefa Fraňka, který pracoval v roztocké železárně. V Berouně se vyučil strojním zámečníkem a nastoupil jako pomocný prodavač do železářství křivoklátského obchodníka Hildebranda.

V létě 1914 začala válka, v prosinci 1915 musel osmnáctiletý Jaroslav narukovat. Sloužil u c. k. 88. pěšího pluku. Vojákům tohoto regimentu se přezdívalo podle červeno-hnědé barvy výložek „cihláři“. Do ruského zajetí přeběhl s dalšími šestnácti vojáky 23. dubna 1916. V té době se už jednotka československých dobrovolníků v Rusku, Česká družina, rozšířila na Československý střelecký pluk. Společně s dalšími vojáky nejprve Franěk putoval do zajateckého tábora v Darnici poblíž Kyjeva. Vzápětí všichni podepsali přihlášku do československého zahraničního vojska. Jaroslav byl pak zařazen do 4. čety 6. roty 1. československého střeleckého pluku Mistra Jana Husi. Velitelem čety byl tehdejší praporčík a pozdější československý generál a spisovatel Rudolf Medek. Ve svých pamětech se o „výtečném vojínu“ Fraňkovi často zmiňoval, oceňoval jeho odvahu.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!