Dodnes přetrvává iluze o liberální povaze komunistického režimu v Československu na počátku šedesátých let minulého století. Vykonstruované procesy však nebyly součástí jen let padesátých. Dokládá to i téměř neuvěřitelný případ z České Skalice. V úvodu příběhu byl neopatrný ředitel muzea, na jeho konci pak drakonické tresty.
V květnu 1960 vzbudila ve východočeském městečku Česká Skalice pozdvižení nečekaná událost. Major Civilní obrany Zdeněk Řezníček si povšiml dvou chlapců, kteří si na ulici hráli se skutečnými, ostře nabitými pistolemi. Kluci přiznali, že je našli na půdě Muzea Boženy Němcové. Bylo to oznámeno na Okresní oddělení ministerstva vnitra v Náchodě. Během následující prohlídky se v městském muzeu našlo několik desítek samopalů a vojenských pušek, kulomety, pistole, střelivo, vysílačky, dělostřelecké zaměřovače, granáty a další vojenský materiál. Vojenský materiál byl vesměs v použitelném stavu.
Bohatý arzenál
Na prvním místě se v hledáčku komunistické Státní bezpečnosti logicky objevil správce muzea Jan Krtička. Zasloužilý skalický „starožitník“ a místní učitel proslul i jako dlouholetý ochránce památky spisovatelky Boženy Němcové, která prožila v kraji dětství a věnovala mu svoji Babičku. Ve dvacátých letech Krtička vybudoval a pak spravoval českoskalické muzeum. Jako jeho ředitel vytrvale rozšiřoval sbírky a rozvíjel místní kulturu. Za války byl poradcem při natáčení filmu Babička a po válce se stal i správcem Ratibořického údolí. Roku 1946 vstoupil z pragmatických důvodů do KSČ. Krtička se při výslechu na Státní bezpečnosti rychle přiznal, že zbraně v květnu 1945 na radnici vybral a sám uložil v muzeu. Dramatické události konce druhé světové války hodlal jednou v muzejní expozici propojit s místními boji prusko-rakouské války 1866. Prý jej nenapadlo sbírku střelbyschopných zbraní ohlásit. Bohužel, Krtička také vypověděl, že o zbraních prý věděli i další českoskaličtí občané.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
