Vincenc Koutník po přesunu do věznice na Borech

Vincenc Koutník po přesunu do věznice na Borech Zdroj: Archív autora

Vincenc Koutník
Kostelík ve Veselí byl v únoru 1945 útočištěm partyzánů
Místo posledního vysílání Rudolfa Procházky v Albrechticích
3
Fotogalerie

Vincenc Koutník. Jak se z významného odbojáře stal psanec, který hodně trpěl

Partyzán a odbojář Vincenc Koutník (19. 7. 1911–17. 6. 2007) se za války prostřílel z obklíčení, po komunistickém puči v únoru 1948 ale padl do připravené léčky. V kriminále pak strávil čtrnáct a půl roku. Svůj úděl nesl hrdě. Peníze, které získal jako odškodnění za utrpěná příkoří, rozdal potřebným.

Na přelomu tisíciletí jste mohli potkat v Bystřici nad Pernštejnem elegantního muže, který na svou devadesátku rozhodně nevypadal. Jezdil na bicyklu se zahnutými řídítky a při jakékoli zmínce o komunistech sahal podvědomě do kapsy. Dříve v ní nosíval pistoli.

Mezi partyzány

Vincenc Koutník se narodil tři roky před první světovou válkou na samotě v Jalovčí, dětství prožil v nedalekých Rozsochách. Odmala cvičil v Sokole, vyrůstal na masarykovských ideálech. Mnichovskou dohodu z roku 1938 těžce nesl. Po nacistické okupaci Československa se dvakrát pokusil přejít hranice. Do odbojové činnosti ho zapojil sokolský náčelník František Kad­lec, jenž neunikl masovému zatýkání činovníků Sokola v říjnu 1941 a zahynul v koncentráku. 

Na jaře 1943 se Koutník setkal s předválečným komunistou Rudolfem Procházkou, kvůli nevysoké postavě přezdívaným Malý Pepek. Procházku do protektorátu poslali ze Sovětského svazu, u patnácti komunistů však nepochodil s žádostí o pomoc. Přesunul se tedy na Vysočinu, kde potkal Koutníka, jenž mu zajistil bezpečný úkryt u rodiny Holečků v Albrechticích.

Odtud Procházka navázal spojení se Sověty. Třikrát dostal pokyny změnit pobyt, dobu vysílání i frekvenci. Svěřil se s tím Koutníkovi, který mu vyhledal nové útočiště u Houdků v Divišově, Procházka však odchod odkládal. U Holečků se pálila samohonka, jídla bylo dost a občas se sešla větší společnost, Procházka tu byl spokojený. „Byl to bezohledný člověk. Dobrodruh! Neopatrný, na lidech mu vůbec nezáleželo,“ popisoval ho Koutník.

Brněnské gestapo Procházkovu vysílačku zaměřilo a v noci na 15. července 1944 provedlo osm gestapáků přepad. Obklíčili statek a Procházku překvapili přímo při vysílání. „Malý Pepek“ vyrazil dveře chléva, začal střílet po přikrčených postavách a přeběhl do blízkého lesa. Ztratil při tom pistoli. Na půdě našli gestapáci vysílačku, náhradní díly, šifrovací klíč, korespondenci, zápisník se jmény spolupracovníků, depeše i falešné doklady na jméno Josef Čermák. Při razii se podařilo uniknout ještě mladému Josefu Holečkovi. Jeho otec Josef, matka Marie, sestra Ludmila i manželka Růžena ale zemřeli v plynové komoře. Stejný osud čekal i Aloise Koukala, jenž vystavil falešnou legitimaci. Zanedlouho přivede Procházka na smrt ještě tři členy rodiny Štěrbovy. Nakonec kolem sebe zorganizuje partyzánskou skupinu, která až po válce ponese název ­Prokop Holý.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!