nahoru

Do posledního muže. V chrámu sv. Cyrila a Metoděje se odehrála jedna z nejdůležitějších bitev našich dějin

HANA BENEŠOVÁ 17. června 2022 • 18:15
Do posledního muže. V chrámu sv. Cyrila a Metoděje se odehrála jedna z nejdůležitějších bitev našich dějin
foto: ČTK

Před osmdesáti lety, 18. června 1942, vzdorovalo sedm československých parašutistů v chrámu sv. Cyrila a Metoděje stonásobné přesile. Byli mezi nimi také Jan Kubiš a Josef Gabčík, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Odmítli se vzdát: „Češi se nevzdávají!“ Gestapo chtělo před veřejností sedmihodinový boj utajit. Marně. „Bitva našich parašutistů měla srovnatelný morální význam jako bitva Řeků s Peršany u Thermopyl,“ prohlásil později Čestmír Šikola z výsadku Clay.

„Ztráta Heydricha je nenahraditelná! Ti, kdo jej zabili, způsobili nacionálněsocialistické věci nejtěžší škodu,“ zapsal si do deníku říšský ministr propagandy Joseph Goebbels, když se dozvěděl, že Heydrich zemřel. „Atentátníci museli být velmi dobře vycvičeni. Musejí to být zkušení, k smrti odvážní lidé. Ti se jen tak nenajdou,“ připustil Heinrich Himmler při rozmluvě se svými nejvěrnějšími 9. června 1942. Týž den v Berlíně Heydrichovi vystrojili státní pohřeb a gestapo v protektorátu stále neúspěšně pátralo po atentátnících. Stanné soudy vynášely rozsudky smrti, k cestě na popraviště stačilo málo. Přesto spolupracovníci výsadku Anthropoid nepodlehli strachu a dál pomáhali parašutistům, kteří se v té době už víc než týden ukrývali v kryptě pražského chrámu svatých Cyrila a Metoděje.

O dobrém kamarádu

„Buď se český národ odkloní od svého dosavadního postoje a okamžitě ze svých řad vymýtí Říši nepřátelské elementy, nebo bude muset opustit prostor, který po 1300 let považuje za svoji zemi. Ať si nikdo nemyslí, že by ­Německo nemohlo vysídlení Čechů provést,“ pohrozil 9. června 1942 v Berlíně Adolf Hitler protektorátnímu prezidentovi Emilu Háchovi. Ve svém smutečním projevu Hitler prohlásil, že Heydrich „byl jedním z nejlepších nacionálních socialistů, jedním z nejsilnějších obhájců německé říšské myšlenky, jedním z největších odpůrců všech nepřátel této Říše“, a posmrtně mu udělil nejvyšší německý řád. Pak mlčky položil věnec ke katafalku a zazněla píseň O dobrém kamarádu. O pár hodin později byly obklíčeny Lidice. Následující den, 10. června v devět ráno, už hořela první lidická stavení, muži byli mrtví a jejich ženy s dětmi v tělocvičně kladenské reálky doufaly, že za pár dnů budou zpátky doma. Třináctého června 1942 byla vyhlášena ­amnestie pro osoby, které dosud gestapu neoznámily důležité informace: „Na údaje, jež jsou s to přispět k objasnění atentátu na SS-Obergruppenführera Heydricha, se nevztahuje pohrůžka zastřelením, jestliže budou sděleny nejpozději do 20 hodin dne 18. června 1942 na některé služebně Tajné státní policie nebo jiného policejního úřadu. Kdo se proti povinnosti hlášení prohřeší, bude se svou rodinou zastřelen.“

Premium

Přečtěte si článek s předplatným Premium Plus

Získejte neomezený přístup na devět různých služeb včetně Reflex.cz




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.