nahoru

Dětem, které covid prodělaly, už očkování nic nepřináší, říká v podcastu A plus X viroložka Hana Zelená

Angelika Bazalová 31. května 2022 • 06:00
Video se připravuje ...
Dětem, které covid prodělaly už očkování nic nepřináší, říká v podcastu A plus X viroložka Hana Zelená
• video: 
Angelika Bazalová

PIMS neboli multisystémový zánětlivý syndrom – závažná nemoc, která se po prodělání covidu může projevit u jednoho z dvou tisíc dětí, byl v poslední covidové vlně hlavním argumentem, proč děti očkovat. Jenomže jak zjistil Reflex, veřejnosti se předkládala data, která rizika PIMS nedávala do kontextu a možná se i nadsazovala. 

„Případů PIMS po covidu je u dětí mnohem víc než komplikací po očkování,” varoval v prosinci přednosta dětské kliniky Jan Lebl v DVTV.

Ve svých vystoupeních opakovaně zdůrazňoval, že motolská nemocnice přijímala v prosinci téměř denně jedno dítě s diagnózou PIMS Následně ale Jan Lebl Reflexu odmítl sdělit, kolik dětí s PIMS v Motole v prosinci vlastně bylo. 

Celková data, která Reflex získal z tiskového oddělení nemocnice, hovoří o tom, že v období říjen až leden bylo s diagnózou PIMS přijato na motolské dětské oddělení asi 30 dětí. V průměru tedy zhruba 7 dětí měsíčně. „Denně jeden příjem”, o kterém hovořil přednosta Lebl, tedy zřejmě trval jen krátce. I tak jde ale o poměrně vysoké číslo. Reflex motolské údaje srovnal s daty ostravské fakultní nemocnice, která přijímá děti s PIMS z celého Moravskoslezského kraje. Ve stejném období takových dětí přijala 7. Celkem bylo v MS kraji léčeno na PIMS 36 dětí za celé dva roky pandemie, Motolem údajně prošlo 30 dětí za 4 měsíce.

Problém diagnózy PIMS spočívá v tom, že nemá jasné symptomy a určuje se takzvaně „per exclusionem“. „To znamená, když vyloučíme všechno ostatní a dítě má nějaký soubor příznaků a na nic jiného se nepřijde, tak se řekne, že to nejspíše je tato nemoc,” vysvětluje Hana Zelená. Soubor příznaků je přitom hodně obecný, někdy stačí, aby mělo dítě vyrážku, teplotu a bolesti břicha a současně bylo v kontaktu s covidem, a diagnóza PIMS je na světě. 

Na druhou stranu, u části dětí může mít PIMS těžký průběh a malí pacienti pak končí se srdečním selháním na jednotkách intenzivní péče. Takových případů bylo za dva roky pandemie v Česku asi 160 z 800 tisíc dětí, které si podle statistik prošly covidem. (Ve skutečnosti ale bylo nakažených víc, protože ne všechny zachytilo testování.) Jak komplikované případy byly během zimního období v Motole, se nám nepodařilo zjistit. 

Reflex také porovnával česká data s těmi zahraničními. Zjistili jsme, že v Česku vychází jedno dítě s PIMS na dva tisíce dětí nakažených covidem. Což je dvakrát více než uvádějí studie v Dánsku nebo Německu.

Riziko vzniku choroby je přitom důležitý údaj, který je vždy nutné srovnávat s riziky vakcinace. 

„Nežádoucí účinky u vakcín existují a jsou jednoznačně popsané,” říká Hana Zelená. 

Například myokarditidou po očkování trpí jeden z deseti tisíc očkovaných, zatímco diagnózou PIMS spojenou se srdečními potížemi trpí jedno z pěti tisíc dětí po covidu. Až potud by tedy měl přednosta Lebl pravdu, když v médiích tvrdil, že „případů PIMS po covidu je u dětí mnohem víc než komplikací po očkování”. Pokud bychom ale vzali v úvahu, že myokarditida není jediný nežádoucí účinek očkování, a navíc jsou celkově značně podhlášené, rozdíl se sníží. Benefity očkování přitom mají mnohonásobně převažovat nad riziky. Očkovat se vakcínou, která s sebou nese jen o málo nižší rizika než nemoc samotná, je nesmysl. 

Co je ale nejdůležitější, velká část dětí v Česku už covid prodělala. Přesto se při obhajobě vakcinace vždy srovnávají benefity a rizika pro imunologicky naivní jedince. Pravděpodobnost, že dítě, které už si jednou covidem prošlo, skončí při opakované nákaze s PIMS na jednotce intenzivní péče, se blíží nule a celý výše uvedený přepočet tak ztrácí smysl. Jinými slovy, dítěti, které už covid prodělalo, riziko vzniku PIMS prakticky nehrozí, zatímco riziko nežádoucích účinků po očkování roste. „Očkování už pak nic nepřináší. Dokonce nikdo nezkoumá, jestli u takových dětí nejsou nežádoucí účinky častější. Rozhodně víme, že s každou další dávkou se pravděpodobnost vzniku nežádoucích účinků zvyšuje,“ říká v rozhovoru s Angelikou Bazalovou viroložka a členka Národního institutu pro zvládání pandemie Hana Zelená. 

Očkovat dítě, dokonce opakovaně, a riskovat, že prodělá po vakcíně například myokarditidu, aby bylo chráněno před nemocí, kterou si už dříve bez problémů prošlo, je jen obtížně zdůvodnitelné. Nemluvě o tom, že ve světě jsou už popsány i případy, kdy se u dítěte rozběhl PIMS po očkování, i když v Česku takový případ zatím nebyl zaznamenán.

Hana Zelená v podcastu A plus X upozorňuje také na to, že podobné imunologické komplikace jako po covidu se mohou u dětí projevovat i po jiných virových onemocněních. Ročně se u nás léčí asi deset dětí s takzvaným Kawasakiho syndromem, což je rovněž imunitní selhání, které se, podobně jako PIMS připisuje předchozí prodělané viróze. Současná medicína umí jak PIMS, tak Kawasakiho syndrom léčit, v Česku zatím žádné dítě na následky PIMS nezemřelo. Víc o této diagnóze se dozvíte v podcastu A plus X. 





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.