Jsem starostka, ne starosta. Říká i Virginia Raggi z Říma.

Jsem starostka, ne starosta. Říká i Virginia Raggi z Říma. Zdroj: Instagram

Jsem starostka, ne starosta. Říká i Virginia Raggi z Říma.
Jsem starostka, ne starosta. Říká i Virginia Raggi z Říma.
Jsem starostka, ne starosta. Říká i Virginia Raggi z Říma.
Jsem starostka, ne starosta. Říká i Virginia Raggi z Říma.
Jsem starostka, ne starosta. Říká i Virginia Raggi z Říma.
9
Fotogalerie

Na Sardinii úředně zakázali „sexistický jazyk“. Žena už není starosta, ale starostka

V Itálii už několik měsíců mnoho žen vášnivě bojuje proti takzvanému „sexistickému jazyku“ při oficiální komunikaci na úřadech, ve firmách či institucích. Autonomní vláda na ostrově Sardinie teď dokonce schválila nový zákon, který nařizuje používání správných gramatických tvarů při pojmenování žen a mužů.

Takže ženy-zastupitelky již nebudou „consigliere“, ale „consigliera“. Slovo pro prefekta úřadu nebude v případě něžného pohlaví „prefetto“, ale „prefetta“.

Zákon nařizuje, že do půl roku musí být sexistický jazyk vymýcen ze všech správních dokumentů, úřední korespondence a upraveny musí být i jmenovky na kancelářích. „Revidovány mají být také již existující úřední texty tak, aby podporovaly nové jazykové povědomí,“ upozornily ve středu noviny La Nuova Sardegna.

„Slova, která používáme, jsou velmi důležitá, protože mají správně definovat lidi i věci,“ řekla navrhovatelka změny pravidel radní Anna Maria Busia. Přes všechny obavy prošel zákon hladce.

Příklad ze Sardinie ale není v Itálii ojedinělý.

Virginia Raggi, první primátorka-žena v celé dlouhé historii Říma, také požádala, aby nebyla označována jako „sindaco“ (starosta), ale „sindaca“ (starostka).

Accademia della Crusca, což je Italský ústav pro jazyk, rovněž doporučil, aby se používala ženská forma slov, pokud to odkazuje na povolání či zastávanou funkci žen.

Velkou pozornost nedávno vyvolala i bojovnice za práva žen Laura Boldrini, která je šéfkou italské Poslanecké sněmovny (dolní komory parlamentu) a je tedy vlivnou političkou. Požádala kolegy, aby ji oslovovali a uváděli v ženském tvaru jako „la Presidente“, ne „il Presidente“. Někteří poslanci-muži se ji vysmáli, jenže jejich škodolibost trvala jen chvilku. Voličky-ženy reagovaly na jejich přezíravost velmi popuzeně a oni si uvědomili, že kdo volí, ten v politice nakonec i „velí“.