Tábor Bělá-Jezová na podzim.

Tábor Bělá-Jezová na podzim. Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Tábor Bělá-Jezová na podzim.
Tábor Bělá-Jezová na podzim.
Tábor Bělá-Jezová na podzim.
Tábor Bělá-Jezová na podzim.
Tábor Bělá-Jezová na podzim.
15
Fotogalerie

Za 23 let požádalo v Česku o azyl 90 tisíc lidí, většina ho nedostala, muslimů bylo málo

Počet cizinců v České republice roste. Za dobu existence samostatné České republiky (od roku 1993) se zvýšil ze zhruba 50 tisíc na 465 tisíc osob na konci minulého roku (další zde mohou být nelegálně). Většinou to ale nejsou azylanti, ani uprchlíci z válečných oblastí, ani tolik v poslední době zmiňovaní muslimové. Jsou to hlavně přestěhovaní lidé, které sem přivedli ekonomické či rodinné důvody.

O azyl za posledních 23 let, což je hodně dlouhá doba, požádalo v Česku (údaj do konce minulého roku) celkem 90 287 lidí. To je zhruba stejné číslo, jako bylo žadatelů jen za rok 2015 v sousedním Rakousku.

Ovšem z těch více než 90 tisíc lidí naše úřady udělily skutečně azyl jen menšině lidí. Ostatní se buď zase odstěhovali, nebo zde žijí s trvalým pobytem, ale bez azylu. Další mezitím získali české občanství. Navíc tisíce žádosti podali opakovaně ti samí lidé, proto ani číslo 90 tisíc zcela nesedí.

Česká republika totiž patří mezi státy světa, které udělují výjimečně málo azylů. Proto je nemnoho i žadatelů, vědí, že zde nemají moc šancí.

Výjimkou byly roky 2001 (přes 18 tisíc žádostí) a 2003 (11 400 žádostí). Za pouhé dva roky tedy skoro třetina všech žádostí za celou existenci samostatné České republiky.

Malá muslimská komunita

Pokud jde v posledních dvou letech o tolik probírané muslimy (ne úplně každý je ale muslim, i když pochází z islámské země), tak z těch 90 tisíc žádostí, jich bylo od muslimů odhadem 20 procent. Část z nich byla zamítnuta. I proto je muslimská komunita v Česku nadále málo početná.

Vůbec nejvíce žádostí o azyl podali u nás za těch 23 let Ukrajinci, pak Rusové. Hodně jich bylo i z Moldavska, Vietnamu, Číny, Běloruska, zemí bývalé Jugoslávie, Mongolska, Srí Lanky, Afghánistánu a Iráku. Před vstupem do EU zde často žádali také Rumuni a Bulhaři.

Hlavně kvůli práci

Počet cizinců, jak dokládá i pondělní zpráva Českého statistického úřadu, se u nás dál zvyšuje. Jsou to ale většinou migranti, kteří sem přicházejí kvůli práci a s nimi dorazí i jejich rodinní příslušníci.

Skutečných uprchlíků z válečných oblastí je zatím málo. Podobně jako muslimů. V tom je Česko zcela jiné než například Německo, Rakousko, Belgie, Švédsko či Francie.