Panamský prezident se důrazně ohradil vůči tomu, aby jeho země byla nazývána daňovým rájem

Panamský prezident se důrazně ohradil vůči tomu, aby jeho země byla nazývána daňovým rájem Zdroj: ČTK/EFE/Alejandro Bolívar

Panamský prezident se důrazně ohradil vůči tomu, aby jeho země byla nazývána daňovým rájem
François Hollande chce Panamu znovu zanést na černou listinu "daňových rájů"
François Hollande chce Panamu znovu zanést na černou listinu "daňových rájů"
3
Fotogalerie

Nejsme daňový ráj, láteřila Panama a chtěla se mstít Francii

Záhy po zveřejnění tzv. Panama Papers o odklánění kapitálu do exotických zemí podnikla Francie první kroky k poměrně razantnímu opatření – znovu označit Panamu za daňový ráj, tedy zanést ji na černou listinu. Reakce Panamy na sebe nenechala dlouho čekat – vláda oznámila, že hodlá Francii oplatit stejnou mincí. Rozbouřenou situaci lehce zklidnil telefonát Françoise Hollanda s jeho panamským protějškem. Juan Carlos Varela po něm připustil, že než podnikne odvetná opatření, zkusí jít cestou diplomatických jednání.

Na počátku diplomatické roztržky byla, pomineme-li samotné zveřejnění panamských papírů, schůzka, kterou prezident Hollande svolal v úterý 5. dubna ráno do Elysejského paláce. S premiérem Manuelem Vallsem, ministrem spravedlnosti Jeanem-Jacquesem Urvoasem, ministrem financí Michelem Sapinem a tajemníkem pro státní rozpočet Christianem Eckertem se rozhodl, že v souvislosti s praktikami firmy Mossack Fonseca Panamu znovu umístí na černou listinu zemí, s nimiž Francie nebude na fiskální úrovni spolupracovat.

Zpátky na černou listinu, a fofrem

Malá středoamerická země o svou pozici na black listu „přišla“ poměrně nedávno, v roce 2012, když s Francií podepsala dohodu o aktivním boji proti daňovým únikům. Nyní se tam má ocitnout znovu, a to podle slov Manuela Vallse „co nejrychleji, jak to bude možné“. Zásadní důvody přiblížil francouzský premiér v rozhovoru pro Le Monde: „Hlavním problémem není, že offshorové společnosti existují, ale že jsou využívány za účelem skrývat peníze. A Panama takovéto fungování podporuje, protože odmítá státům, které ji o informace požádají, prozradit jména osob, jež ze systému profitují. Stává se tak spolupachatelem.“ Tvrzení dokládá přímou zkušeností: „Informace, jež Francie od Panamy na přímou žádost dostala, nebyly rozhodně dostačující.“

Panama postup Francie zkritizovala a v obranném manévru avizovala odvetu. Rozjitřenou situaci se nakonec rozhodly řešit osobně, respektive telefonicky, hlavy státu. Během pátečního (8. dubna) rozhovoru Varela nakonec zařadil s odvetnými opatřeními zpátečku a namísto toho se přihlásil ke snaze řešit situaci diplomatickou cestou. François Hollande změnu kvitoval a povzbudil Panamu k dodání všech Francií požadovaných informací. Varela při setkání s novináři potvrdil, že bude usilovat o transparentnost šetření a zasadí se o to, aby se „díky diplomatické spolupráci všechny země dopátraly potřebných informací“.

Diplomatická bouřka je tedy prozatím zažehnána. Nicméně telefonát je stále jen telefonát, i když na té nejvyšší úrovni. Proto se v příštím týdnu má do Paříže vypravit panamský ministr financí, aby ho jeho francouzský protějšek Michel Sapin mohl z očí do očí požádat o „absolutní transparentnost“ ve věci poskytnutí informací o Francouzích operujících v Panamě.