Zpoždění Rusů v kosmonautice zavinil Stalin, říká Karel Pacner, autor knihy Cesta na Mars 1998–1999 | Reflex.cz
reklama
nahoru

Zpoždění Rusů v kosmonautice zavinil Stalin, říká Karel Pacner, autor knihy Cesta na Mars 1998–1999

Miroslav Cvrček11. srpna 2012 • 06:00
Zpoždění Rusů v kosmonautice zavinil Stalin, říká Karel Pacner, autor knihy Cesta na Mars 1998–1999
foto: Profimedia.cz

Unikátní robotické vozítko Curiosity se sondou přistálo na Marsu. Projekt stál 51 miliard korun, tedy ani ne dvacet procent udávaných nákladů na olympiádu v Londýně. Jde o zlom ve výzkumu, nebo jen další drobný krok? Zeptali jsme se Karla Pacnera, autora knihy Cesta na Mars 1998–1999.

reklama


V čem je vozítko Curiosity tak výjimečné?

Na rozdíl od všech minulých sond je tam deset vědeckých aparatur, meteorologická stanice, chemická laboratoř, biologická laboratoř, je tam ruka, která do vzdálenosti dvou metrů dokáže sáhnout a přitáhnout třeba kámen před objektiv kamery. A kamery mají velmi vysoké rozlišení.

 

Unikátní byl i styl přistání nazvaný Nebeský jeřáb. V čem spočíval?

Dříve měly sondy raketové motorky, které zbrzdily let a umožnily hladké přistání. Jenže při tom zvířily povrch, což pak znemožnilo některé výzkumy v okolí sondy. Nyní z výšky dvaceti metrů spustili sondu na lanech. V okamžiku, kdy se vozítko dotklo povrchu planety, lana odlétla spolu s oním Nebeským jeřábem. Je to naprosto nový způsob přistání, je svým způsobem fantastický.

 

Sonda má najít stopy po životě. To je cíl, který se střídavými výsledky slýcháme už desítky let.

V druhé polovině sedmdesátých let vysadili Američané na Marsu dvě sondy Viking, jež měly na palubě chemické laboratoře. Ty zkoumaly, zda v nabraných vzorcích neexistují příznaky života. Nic tam ale neobjevily. Někteří vědci říkají, že to byla chyba, protože se případné mikroorganismy mohly upéct v laboratorní peci. Dnes se objevují mikroorganismy v horkých výtryscích z mořského dna. Víme, že existují mikroorganismy, jež dokážou přežívat v radioaktivní vodě a podobně, takže hledání života bude velmi složité. My vlastně nevíme, jak život na Marsu vůbec hledat, a nevíme, jaké parametry by měl tento život mít. Proto Američané upustili od hledání stop po životě a hledají stopy po podmínkách pro život. To je právě klíčový úkol pro Curiosity.

 

 

Řada lidí v tom hledá budoucí kolonizaci planety. Jak moc je to sci-fi ?

To jsou vždycky jen velká slova, kterými se snaží autoři zviditelnit. Přistání lidí na Marsu bude pravděpodobné až v půlce třicátých let. To bude první průzkum, pak budou následovat další.

 

Ani bohaté Spojené státy, ani Čína na to ale nebudou stačit, takže půjde o expedice, do nichž budou vkládat své mozky a přístroje státy celého světa.

Pokud se dá mluvit o nějakém trvalejším pobytu lidí na Marsu, tak to může být až hluboce po roce 2050. Jakési zpozemšťování Marsu přichází v úvahu až koncem století nebo začátkem století příštího, pokud vůbec.

 

 

 

Společnost SpaceX v minulosti prohlásila, že by chtěla lidi k Marsu dostat do dvaceti let.

To jsou podle mě jen takové propagandistické výkřiky, které mají přilákat sponzory a lidi. Když bude stát expedice na Mars hodně málo, tak to bude možná 300 miliard dolarů.

 

Současný úspěch je lemován sérií neúspěchů. Mnoho sond, snad většina, k cíli vůbec nedoletělo. Čím to?

S vysíláním sond na Mars začali Sověti v roce 1960. Ale měli a mají dosud smůlu, že jejich automaty to nedokážou zvládnout. Buď havarují na startu, nebo se odmlčí cestou. Je to tím, že Stalin v polovině čtyřicátých let označil kybernetiku za pavědu. Takže se elektronika v Sovětském svazu nerozvíjela a dodnes mají zpoždění. Američani začali později a měli úspěch z poloviny nebo z jedné třetiny. Ono dostat se k Marsu je dost obtížné. A teprve díky zlepšování elektroniky a mikroelektroniky, které umožnilo zvyšovat spolehlivost, se to Američanům začalo dařit. Už tedy osm amerických automatických sond přistálo na Marsu a další družice obíhají tuto planetu.

 

Může ještě něco zkazit vědcům radost?

Písečné bouře, ty na Marsu bývají a jsou těžko předvídatelné. Mohly by zanést přístroje a znemožnit na nějakou dobu výzkum.

 

Budou výsledky výzkumu zlomem srovnatelným s dobytím Měsíce?

Ne. Jsou to jednotlivé krůčky. Každý je v něčem unikátní, ale žádný zlom nemůžeme čekat. Stoupá se po schodech a každý nový schod nahoru je obtížnější.

 

Ještě se vrátíme na zem. USA udělaly nějaké škrty v rozpočtu NASA. Jak vidíte v tomto ohledu budoucí výzkum?

Hlavní věc je, že Barack Obama nefandí kosmonautice a nefandí ani moc vědě, což dokazuje i snižování dotací na tyto obory. Takže až – doufám – odejde v lednu Obama, mohl by nastat nový obrat výzkumu v USA ve vědě, vesmíru i v NASA.

 



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama