Příliš mnoho žen podléhá příručkám psaným nezodpovědnými šarlatány

Příliš mnoho žen podléhá příručkám psaným nezodpovědnými šarlatány Zdroj: Profimedia.cz

Diskuze čtenářů: Domácí porod - vrchol sobectví?


Aktualizováno: Článek Jiřího X. Doležala „Ženy, které rodí doma, jsou nezodpovědné a vyšinuté“ vzbudil plamennou diskuzi mezi čtenáři. Zde je několik vybraných příspěvků.

 

Diskuse se můžete zúčastnit zde, stejně jako u původního příspěvku J. X. Doležala nebo na obou našich facebookových stránkách - Časopis Reflex a Týdeník Reflex.

 

Vážený pane Doležale,

 

považovala jsem Vás za moudrého člověka, ale po výše uvedeném výtahu článku (na webu) v Reflexu si musím názor na Vás poopravit. Jak jistě víte, naše skutečnost sestává z protikladů, proto jednotlivé pravdy jsou jen částečné. Vaše pravda se objektivní pravdě jen přibližuje, moje taky. Jen mám jiné zkušenosti než Vy a zkušenosti jsou předpokladem poznání.

Rodila jsem dvakrát v porodnici a mohu říci, že bych podobný zážitek nepřála ani největšímu nepříteli (naštěstí žádného nemám). V dnešní době, kdy převládá komerční a přírodovědecké (=zhoubné) hledisko, to není bezpečnější, i když možná o trochu příjemnější a dražší.

Na očkování, a to nejen dětí, mám vlastní, od Vašeho odlišný názor. Možná byste si měl před tím, než vyslovíte tak razantní soudy, najít informace na webu o složení, působení a následcích vakcinace. V našem světě už dávno nehrozí epidemie chorob, proti nimž se masově očkuje.

Jsou tu ale jiné nemoci. Pokud chcete psát o těchto věcech, nebylo by od věci zjistit si něco o prvotních příčinách nemocí. Nemám samozřejmě na mysli mikroby, ti jsou jen médiem, skrze které se chyba projeví v těle. Jak jinak Vás osud může varovat, že jste se někde odchýlil od své životní dráhy? Jedině prostřednictvím nemocí, úrazů, katastrof ...

Určitě víte, že počet nemocných na světě — přes obrovské finanční náklady, technické a vědecké úspěchy — neklesá. Nezdá se Vám to divné?

Kdybyste se nad těmito otázkami hlouběji zamyslel, určitě by se Vám tak otřesný článek v hlavě nezrodil.

S upřímným přáním všeho dobrého

kolinea

 

 

Dobrý den, vážený JXD,

Nevím, jestli se k mému mailu dostanete (asi jich každý den dostanete přehršli). Díky za zajímavé články, z nichž na jeden cítím potřebu reagovat.

Máme dvě děti a první klučík se nám narodil na Bulovce, kdy porodníci moji ženu tak vystresovali, že rodila devět hodin a vůbec ne v klidu a pohodě, které by pro první porod potřebovala. Prostě se jí porod zarazil a bylo to trápení i rodičky, i novorozence na cestě na svět.

Proto chtěla porodit další dítě ve Vrchlabí. Než jsme ale stačili vyrazit, tak jí porod začal a už jsme raději nikam nevyráželi. Jen jsem s mladším, tříletým klučíkem jel pro porodní asistentku. Když jsme přijeli zpátky, tak se žena chytla kliky od koupelny a druhý kluk byl na světě během pár minut.

Do porodnice jsme si ho dovezli jen na kontrolu a vše bylo O.K. Sice se na nás dívali skrze prsty, že jsme nezodpovědní a ohrožujeme život dítěte, ale takhle to prostě vyšlo, protože to bylo až moc rychlé.

Porodní asistentka předem dokázala prohmatáním břicha v posledních měsících těhotenství zjistit správnou polohu dítěte, a pokud by nebylo něco v pořádku, věděli bychom to předem.

Z porodu dělají boj o život jen porodníci. Jinak je porod věc fyziologická, kdy si lidské tělo dovede poradit, a pokud je vše v pořádku i s dítětem, má všechny předpoklady, aby se na svět dostalo zdravé i bez lékaře.

Také kdybyste se zeptal rodiček, co rodily doma, nebo přímo mé ženy, tak by Vám s drtivou jistotou daly odpověď, co by preferovaly — i viz diskuse na www.rodina.cz

Můj subjektivní pocit z obou dětí je, že druhý klučík je radostnější, lépe přijímá nové a je celkově spokojenější. To ale samozřejmě může být už vrozenou povahou. Nebo že by mu přirozený porod dal do života něco navíc než prvnímu?

O tom by se daly vést dlouhé diskuse a konce bychom se nedobrali.

 

Berte můj mail prosím jako další střípek do mozaiky názorů, které se Vám asi k řadě článků na toto téma sejdou nebo už sešly. Tentokrát z praxe, jak jsme to zažili, a naše děti přežily i porod v nemocnici a porod doma.

 

Mějte se dobře

 

S úctou

 

Tomislav Martinkovič

 

Defekace pod odborným dohledem

Myslím, že je načase zavést povinnou lékařskou kontrolu při defekaci (pro laiky - když jdete na velkou). Doktoři ví lépe, než vy, v jaké poloze sedět, jaké svaly použít, jak tlačit. Dohled je pro vás to nejlepší. Bude stačit několik desetiletí až století, aby se to rozjelo. Pak to bude naprosto normální a spousta lidí se nebude schopno vykakat bez doktorů. Ano, bude existovat i zanedbatelné procento lidí, kteří budou proti tomu a kteří budou jaksi kakat doma, bez dohledu... ale tito jsou hazardéři se zdravím. Co kdyby se jim něco stalo? Co kdyby se jim roztrhl svěrač? Co kdyby se špatně očistili a nedej bože chytli nějakou infekci? A ještě aby to učili své potomky... kdepak, náš Superstát se o vás všechny postará. Víme lépe, než ty, co je pro tebe dobré a vnutíme ti to třeba silou...

StepanT

 

Česká promile, afghánská procenta

Rodit doma je naprostá nezodpovědnost. Případné hezké zážitky spojené s domácím porodem nestojí za riziko úmrtí, vážného poškození dítěte či smrti matky. Srovnejte, prosím, perinatální úmrtnost v ČR (cca 4 promile) např. s Afghánistánem, kde většinou jiná alternativa než porod doma není (desítky procent).

Martin Žák

 

Lépe rodit doma, než na křižovatce

(…) Při porodu našeho druhého dítěte jsme v půl druhé v noci narazili na doktora, který z našeho nápadu rodit v tuto dobu nebyl nadšen a dával nám to patřičně najevo slovy: „… a kontrakce máte jak často - jednou za týden, nebo jednou za rok?" Podotýkám, že jsem ženu dovezl do porodnice vlastním autem a dítě bylo na světě dvě hodiny po našem příjezdu. Musím tedy chápat, když si chce někdo nechat setkání s personálem našich státních léčebných ústavů ujít. Strašení kriminálem na konci článku je zcela zcestné, protože riziko kriminálu proti riziku samotného nepovedeného porodu je směšné. Naprosto mě ovšem dostala část, kde se píše, že by se mělo rodit výhradně chirurgickým zákrokem (císařským řezem, který poškodí nejen břicho, ale vytvoří jizvu i na samotné děloze). Časem by tedy asi měla žena i počít ve sterilním prostředí nemocnice rukou odborného lékaře. Odpadly by ty směšné pohyby a riziko zavlečení infekce do rodidel. Později by se děti mohly rodit v umělých líhních "lebensbornu" a naše EU bude dokonalá.

Ing. Petr Poloch (redakčně zkráceno)

 

Doma rodí sobci

Dnes, kdy se dá díky vědě zabránit spoustě komplikací, kdy díky lékařskému zázemí neumírá každé druhé dítě či matka, je vrcholně nezodpovědné rodit doma. Ostatně i lékaři, kteří zaviní svou špatnou prací postižení či dokonce smrt novorozence nebo matky, jdou před soud a nikdo se s nimi nemazlí. Já bych porody doma snad dokonce zakázala a kecy o svobodném rozhodnutí ženy … jak by se asi rozhodlo dítě, postižené nepovedeným domácím porodem? Nezachráněné včas, protože holt nebylo blízko přístrojů a lékařů? Já říkám, že je to vrchol sobectví. Tečka.

Veronika Minářová (redakčně kráceno)

 

Těhotenství není nemoc

Je mi 37 let a  jsem  maminka čtyřměsíční holčičky. Po čerstvé zkušenosti s těhotenstvím a porodem v porodnici si troufám říct, že naprosto chápu ženy, které se rozhodnou pro domácí porod. Jde o to, že těhotenství i samotný porod jsou přirozené procesy, nikoliv nemoc. Namísto medicínského přístupu k fyziologickému porodu, umělých zásahů, urychlování a strohého nemocničního prostředí s přístrojovým vybavením ocení některé ženy klid, intimitu, trpělivost, prostředí blízké domácímu a možnost strávit čas porodu i poporodní dny a noci společně s partnerem. Pokud má žena zájem o přirozený porod (který je mimochodem v lékařské zprávě nazýván „alternativním“), musí se zorientovat ve spoustě podrobností – mnohdy i odborných, vypracovat si písemný porodní plán, aby jím korigovala zajeté procesy v porodnicích a často si najmout porodní asistentku, která bude v porodnici tzv. kopat za ni. Sama jsem tento způsob zvolila, protože mi velmi záleželo na tom, aby se naše dítě narodilo v klidu, dostalo čas přijít na svět ve svém tempu a aby to pro nás všechny včetně mého partnera byl jedinečný a intimní zážitek.

Daniela Kunová (redakčně kráceno)

 

Rovný metr pro porody

Nemám nic proti domácím porodům, koneckonců každý svého štěstí strůjcem (vedle v ulici před pár lety umřelo při domácím porodu dítě, bylo KP a matka přesto trvala na porodu doma), ale souhlasím s tím, že by to mělo být postihnutelné v případě, že nastanou komplikace, které ohrozí zdraví nebo život dítěte a v nemocnici by si s nimi bývali mohli poradit. Protože když zemře dítě v porodnici díky zanedbání péče, tak je zodpovědný doktor také souzen - takže proč by tomu mělo být jinak při domácích porodech?

a.dandova

 

Nemocnice plné bakterií

Nezávislý novinář nemůže označit za patologický takový porod, který lidstvo i zvířectvo jaksi dělá po celou svoji existenci přirozeně. Zaměřit se na pár zdravotních chyb u domácích porodů a ignorovat mnohem rozsáhlejší porušování psychiky dětí při oddělování matek v nemocnicích od dětí (bonding), rození v nemocničním prostředí plném bakterií (nosokomiální nákazy) a tak dále, přičemž statistiky potvrzují, že porod doma je stejně bezpečný, zejména pro druhorodičky. To vše autor ignoruje. Vždy budou ženy, které budou rodit doma, v demokracii (zejména na západě) je to jaksi samozřejmě respektováno. U nás bohužel nejsme v tomto zatím demokracie.

orac

 

Nejde jenom o trauma, sakra

Na porod doma se připravit NEJDE! Kdy si toto konečně lidi uvědomí, mimino může na ultrazvuku vypadat sebelíp, všecky výsledky můžou být klidně jako podle učebnice, ale pak se něco posere a nadosmrti si to budeš vyčítat a budeš mít proč, protože jsi měla možnost děcko zachránit. Tady, sakra, nejde jenom o moje předchozí trauma, to budu řešit s psychologem a budu si velmi pečlivě vybírat porodnici a třeba si na to našetřím těžký prachy. Za žádnou cenu ale nebudu dobrovolně rodit doma, i pokud mám trauma z předchozího porodu tak velký, že mi dělá problém znovu do zdravotnickýho zařízení vlízt – tak si holt nemůžu dovolit znovu rodit, ale nemám právo nenarozený děcko vystavovat takovýmu nebezpečí.

janycta