Dnes začíná mistrovství světa ve fotbale. Média rozpoutala sportovní šílenství a budou ho udržovat celý měsíc.
Šampionát na jihu Afriky tak zasáhne do života každému - včetně toho, komu je tahle hra protivná. Koneckonců, fotbal je přece sport číslo jedna; kam se hrabe Amerika se svým basketem! Tisíckrát můžeme tvrdit, že atletika je královnou sportů, ale pak míč rozvlní síť a je vymalováno.
Česko na mistrovství nehraje, vyřadilo nás Slovensko, náš blízký příbuzný. Patřilo nám to, už jen kvůli aférám minulého vedení fotbalového svazu. A také si přiznejme, že Slováci mají momentálně trochu lepší tým i jednotlivce. V poslední dnech rozvířil hladinu fanouškovských debat Tomáš Rosický, bohužel zvolna pohasínající hvězda českého fotbalu. „Slováci nejsou žádní zázraci,“ řekl. Jenomže to může být i jejich výhoda. Mužstvo bez hvězd hraje kolektivněji. Slováci navíc hrají v přijatelné skupině. Uvidíme, co předvedou. V českomoravských krajích je zatím jasno v jednom: fandíme Slovensku!
Fotbal je sice kolektivní sport, ale nakonec se přece jen točí kolem hvězd. Proto ta úvodní otázka: Messi, Ronaldo, Rooney ..., nebo někdo jiný? A kdo? No přece Kaká, Drogba, Eto’o, Ribéry, Robben, Torres, Cannavaro ... Média se těmto hráčům klaní, reklama na nich postavená se může přetrhnout.
Původně jsem chtěl tenhle sloupek napsat jako speciál čistě pro ženy, abych jim pomohl objevit krásu fotbalu. Ženám totiž v drtivé většině fotbal nic neříká. Na rozdíl od hokeje či basketbalu je pro ně málo akční, připadá jim pomalý, nudný. A tak, aby s námi u obrazovek vydržely, navrhuji, ať si vyberou některou z výše uvedených hvězd. Co hráč, to zajímavý zjev i příběh. Argentinec Messi – na první pohled nenápadný dobráček - ale dámy, až uvidíte ten jeho driblink! Portugalec Ronaldo ... takový sex-appeal, to se nevidí, sice je trochu metrosexuál, ale ... Angličan Rooney, tvář řeznického chasníka, ale charakter tvrďáka, jenž se ničeho nebojí. Nebo Španěl Torres, gólový zabiják s andělsky jemnou tváří a blonďatou kšticí ... Ne, nebudu pokračovat, objevte si je samy – určitý obrázek vám nabídne následující spot, který pro současný šampionát natočil tvůrce snímku Amores perros, Alejandro González Iñárritu.
A mám tu i vysvětlení z pohledu feministek. Jedna teorie – možná až příliš smělá – praví: fotbal se nehraje rukama, ale pouze nohama, a proto ho muži, podle mnohých žen notoričtí lenoši, tak milují; odpočívají při něm. No, je to názor.
Mužům však fotbal nudný nepřipadá; museli si pro něj ostatně osvojit celou abecedu technických prvků. Nanejvýš uznávaný literát Eduard Bass o tom popsal skoro celou stránku v půvabné knížce Klapzubova jedenáctka, kde detailně zmiňuje všechny druhy kopů (namátkou je to třeba placírka, nárt, šajtle, patička nebo hanebné bodlo), dále druhy stopinku míče, způsoby hlavičkování, druhy driblinku i další finesy. A právě tohle všechno fotbalový divák rodu mužského sleduje při utkání se zaujetím. A jestliže všechnu tuhle nenápadnou krásu nalézá, nemůže mu vadit, že zápas skončí 0:0. Ženu, kterou kousky fotbalových kouzelníků neoslovují, na druhou stranu fotbal nudí. Ale dámy, zkuste si, prosím, přečíst aspoň tu zmíněnou jednu stránku v Bassově knížce, třeba díky ní tu úžasnou hru, fotbal, pochopíte. A třeba pak konečně pochopíte i nás.
