Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) dokončila projekt, díky němuž funguje na prvním a druhém koridoru a také na některých dalších tratích systém automatického vedení vlaku. Ten spočívá v tom, že vlak vybavený příslušnou technikou nemusí ovládat strojvůdce, spoří energii a jede přesně podle jízdního řádu. Provoz s tímto systémem je také bezpečnější.
Vlak je řízený automaticky díky tomu, že na trati jsou nainstalované adresné informační body, které přenášejí informace o jízdě vlaku do elektronického systému. Zjednodušeně lze hovořit o chytrých kolejích. "Součástí projektu za téměř 200 milionů korun byla právě instalace zmíněných bodů, které pokryly přes 200 kilometrů tratí. Díky tomu mohou nyní vlaky jezdit s automatickým řízením na delších úsecích," vysvětlil mluvčí SŽDC Pavel Tesař.
Nejvíce vozidel, které jsou vybavené systémem pro automatické řízení, mají České dráhy. Jedná se o elektrické lokomotivy přezdívané peršing a eso a nejnovější lokomotivy ze Škody řady 380, dále o elektrické příměstské jednoty City Elefant, o modernizované motorové lokomotivy přezdívané brejlovec a o některé řídicí vozy.
Systém je instalovaný na tratích prvního a druhého koridoru, tedy z Děčína přes Prahu a Brno do Břeclavi, z Břeclavi do Ostravy a také na spojnici koridorů z České Třebové do Přerova. Systém je také na příměstských tratích z Prahy do Benešova a do Berouna a na některých tratích na Ostravsku. Jelikož ve většině případů se jedná o tratě transevropských koridorů TEN-T, přispěla na instalaci systému Evropská unie.
První pokus s automatickým vedením vlaku začal v Česku už v roce 1993 na trati z Prahy do Kolína. Systém dokáže zabránit nehodám v případě, že by strojvedoucí nerespektoval návěst. Dokáže také optimálně využít jízdní dobu danou jízdním řádem a dokáže přesně zabrzdit u nástupiště. Díky tomu se šetří energie, u osobních vlaků se udává sedm až devět procent, u rychlíků kolem 3,5 procenta.
