Radek Jaroš

Radek Jaroš Zdroj: Radek Jaroš

České rarity i úchylky: Sběratelé vrcholů, čísel a všeho možného

Když koncem července letošního roku vystoupil horolezec Radek Jaroš na vrchol K2 a zdolal tak poslední ze 14 himálajských osmitisícovek, napsal si Jiří Kryšpín na svůj facebookový profil: „Tak jsem zdolal všech 101 českých golfových hřišť. A taky bez kyslíku.“ Co všechno vlastně Češi letos dokázali? Jsou to ohromující výkony i pouhé zájmy.

Padesátiletý Jaroš zkompletoval "Korunu Himálaje" jako vůbec první Čech a je teprve patnáctým horolezcem světa, jenž stanul na vrcholech všech 14 osmitisícovek bez použití kyslíkového přístroje. Když se ho po návratu do Česka ptali, jaké jsou pro něj další výzvy, řekl, že by chtěl zdolat nejvyšší hory jednotlivých světadílů, stát se pokořitelem Seven Summits (Sedmi vrcholků).

Tento horolezecký projekt vznikl v 80. letech minulého století. století. Jako první je zdolal Richard Bass. Slavný horolezec Reinhold Messner se zase může pochlubit tím, že na všechny tyto hory pokořil jako první bez umělého kyslíku (druhý po něm byl Čech Miroslav Caban). Ale pozor! Bass a Messner se neshodují v tom, které hory do Seven Summits patří. Za Evropu do něj shodně počítají kavkazský Elbrus (5642 metrů nad mořem). Zatímco Bass ale za nejvyšší horu Austrálie považuje Mount Kosciusko (2228 mětrů), Messner uznává Carstensz Pyramid (vysoký 4884 metrů) na Nové Guineji, která se nachází na australském kontinentálním šelfu.

Pokořitelé Seven Summits se počítají na stovky. Podle dostupných zdrojů to v lednu 2010 bylo 275 lidí, kteří se mohli chlubit členstvím v tomto sdružení. Mezi ně patří i bývalý pražský primátor Pavel Bém.

V malém českém prostředí se od doby Messnerovy slávy začali rojit bojovníci o pokoření nejvyšších vrcholů hor a pohoří v České republice. Stačilo jim k tomu vyjít na 12 vrcholků. Do důsledků se dá ale najít 95 položek vrcholků našich hor a pahorkatin ke stojí za zdolání. 

Pokořitelé našich hor se sdružují v Klub tisícovkářů. Ten vznikl roku 2003 a je určen především zájemcům o pravidelné i příležitostné zdolávání tisícimetrových vrcholů České republiky, ať již formou individuální turistiky či společných akcí. Inspirací pro vznik bylo Skotsko, kde v roce 1891 Sir Hugh Munro, geodet a velký milovník hor, publikoval po mnoholetém úsilí „Tables of the 3000ft mountains of Scotland“, tedy „Seznam skotských hor vyšších než tři tisíce stop“. Registrovaní „tisícovkáři“vystavují na webu Tisícovky.cz své fotografie, přidávají aktuality ze svých cest, chlubí se počtem zdolaných vrcholů. Hor nad 1000 metrů je v ČR 395, z toho 82 nad 1250 a pouhé tři nad 1500 mětrů. Nejlepší tisícovkář, Petr Havránek, jich má za sebou téměř 330.

Vylézt nahoru je i cílem Klubu přátel rozhleden, který má 115 členů a mezi své cíle řadí 358 rozhleden, 83 hradních věží a 117 městských věží. Klub také usiluje o opravy chátrajících rozhleden a zpřístupnění těch uzavřených.

Objet všechny

Životní cíl si vytkl i Milan Hlaváček, chce objet všechny železniční tratě (traťové oddíly) v českých zemích, je jich téměř 240. „Musím se ale snažit, dráhy v posledních letech některé tratě zavírají.“ V Česku pak funguje Klub železničních cestovatelů, založený roku 1985, je součástí Klubu českých turistů, má také své webovky, vydává dokonce časopis Dráhař. Své fandy mají i lanové dráhy, kterých máme u nás 120. Například na Ještědu se lanovkáři s dráhaři střetávají, lanovka je i v systému Českých drah.

„Objet všechny“ je typickým turistickým modelem. Klub českých turistů vydává razítka, existují sběratelé turistických známek. V zemi piva vzniká také aktivita fandů a fajnšmekrů, kteří objíždějí, navštěvují a prochutnávají pivo v minipivovarech, kterých je u nás už více než 300, a stále přibývají další.

Nejnovější aktivita

Dalším sběratelům přibývaly možnosti nových trofejí nejvíce na přelomu tisíciletí, kdy se v Česku otvíralo i dvacet golfových hřišť ročně. „Teď se to s krizí zpomalilo, loni byla nově otevřena dvě hřiště, letos jen jedno,“ říká Jiří Kryšpín, jeden ze zakladatelů spolku golfových Všudehrálů. U nás máme v současnosti 101 golfových hřišť evidovaných Českou golfovou federací, Kryšpín patří mezi trojici golfistů, kteří hráli úplně na všech.

Tento spolek vznikl letos na jaře a na webu Vsudehralove.cz najdete počítadlo, které zájemcům usnadní si udělat evidenci. Když máte odehraných více než 60 hřišť, tak vás systém vyzve ke vstupu do spolku. „Na jaře mi dost lidí říkalo, že si spočítali hřiště, že mají nad padesát, tak je to pro ně výzva. V současnosti máme kolem 80 členů,“ doplňuje Andrej Halada, druhý ze zakladatelů. Všudehrálové si udělují „Fučíkovy golfové odznaky“, bronzový za 60, stříbrný za 80 a zlatý za 100 hřišť. „To je jen takový provokativní fór, většina Všudehrálů jsou lidé okolo padesátky - tolik hřišť neobjedete za rok či dva, je to úkol na pár let, je to spíše otázka nějakého rozhodnutí. Generace padesátníků se v dětství většinou setkala s fučíkovým čtenářským odznakem, který bylo skoro povinné získat, tak to jako fór berou. Když musíš - tak musíš,“ říká Kryšpín. Halada dodává: „Co je naopak zcela seriózně myšleno, je hodnocení českých golfových hřišť. Členové spolku hodnotí hřiště ve čtyřech kategoriích Hra, Zázemí a služby, Příroda a estetika a Atmosféra hřiště.“

Horolezci stále pošilhávají za hranice, srovnávají se se světem, Všudehrálové to vidí jinak. „Ptají se mně, jaká je další výzva, když mám všechna česká hřiště. Jestli okolní státy, celá Evropa, celý svět. Kolega Halada někde vyšťáral, že na celém světě je více než 30 000 golfových hřišť. To by znamenalo hrát každý den na jednom hřišti dlouhých 82 let. To už by opravdu bylo úchylné,“ vysvětluje ale Jiří Kryšpín.