Rusové nemají v kosmu vůbec tak navrch, jak se sebevědomě tváří. Spíš je to bída | Reflex.cz
reklama
nahoru

Rusové nemají v kosmu vůbec tak navrch, jak se sebevědomě tváří. Spíš je to bída

Jan Jandourek19. května 2014 • 10:00
Rusové nemají v kosmu vůbec tak navrch, jak se sebevědomě tváří. Spíš je to bída
Bajkonur
• foto: 
Profimedia.cz
Rusko mluví o velkých cílech, jako jsou cesty na Měsíc a vyhrožují Američanům, ale ve vesmíru se jim zase tolik nedaří. Žijí z minulosti.
reklama

Ruská nosná raketa Proton-M havarovala 16. května, když se pokoušela vynést na oběžnou dráhu komunikační satelit Express-AM4R, devět minut po startu z kazachstánského Bajkonuru ve výšce asi 160 kilometrů a její části spadly do odlehlých částí Ruska a pravděpodobně i na čínské území.

„Kontakt s raketou byl ztracen 540 sekund po startu, řekl představitel ruské kosmické agentury. „Je známo, že se přední kužel neoddělil od rakety.“ Zatím nejsou žádné právy o zraněných osobách nebo škodách. Další starty raket Proton budou zastaveny, dokud se nepřijde na příčiny nehody.

Nejde ale jen o jednu raketu. Ruský kosmický program má dlouhodobé problémy. Za poslední tři a půl roku je to šesté vážné selhání Protonů, nosičů, které jsou používány od poloviny 60. let. Poslední nehoda se stala v červenci 2013. Tehdy havarovala raketa s třemi navigačními satelity krátce po startu.

Silné řeči

Rusové se přitom tváří sebevědomě. V souvislosti s krizí kolem Ukrajiny se už dopouštějí výroků, kterých se Západ obával.

Rusko neprodlouží využívání Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) po roce 2020, jak požadovaly Spojené státy. Řekl to známý zlý muž kremelské politiky místopředseda ruské vlády Dmitrij Rogozin. Jde o reakci Moskvy na americké sankce uvalené proti Rusku ve sféře vyspělých technologií.

Moskva podle Rogozina také zakáže Američanům používání ruských raketových motorů při vojenských startech, jakož i od 1. června pozastaví používání amerického navigačního systému GPS v Rusku. Pokud se Moskva nedomluví s Washingtonem na rozmístění pozemních stanic ruského navigačního systému Glonass, pak podle Rogozina od 1. září bude „definitivně ukončena“ práce 11 amerických stanic systému GPS v Rusku.

Raketové motory hodlá Rusko dodávat Spojeným státům pouze pro civilní účely. „Bez záruk, že naše motory se využívají pouze pro starty nevojenských vesmírných přístrojů, je nebudeme do USA dodávat,“ řekl Rogozin.

Kdo má lepší karty?

Na první pohled by se zdálo, že lepší karty mají v rukou Rusové, protože jen oni teď mají kosmickou loď, která dokáže dopravit na ISS lidskou posádku. Prezident Barack Obama nejdříve zastavil a potom omezil vývoj nové kosmické lodě Orion a celého systému kosmické stavebnice Constellation, která měla soužit i k letům na Měsíc a časem na Mars. Obama kosmický program dost paralyzoval a dá se čekat, že za jeho nástupců bude lépe, zvláště když mezinárodní spolupráce se zase mění v soupeření.

Pokud jde o ISS, není to pro Američany tak černé, jak by si Rusové přáli. Komentátor Karel Pacner o tom píše: „Na palubě ISS jsou všechny moduly a obsluha aparatur hluboce propojeny.

Ruskou část stanice zásobují energií americké solární panely a správnou orientaci stanice tak, aby dopravní lodě k ní co nejrychleji doletěly, zajišťuje řídicí středisko v Houstonu. Američané poskytují Rusům rovněž další služby. Ovšem klíčovou dopravu lidí a většiny nákladů zajišťuje Rusko. Zatím je domluvená do roku 2017 pro šest Američanů, Evropanů, Japonců nebo Kanaďanů, jedna letenka za 70 milionů dolarů.

Ředitel NASA Charles Bohlen nedávno řekl, že ‚provoz stanice by asi musel skončit, kdyby nám Rusové náhle odepřeli přístup na její palubu. Nedovedli by stanici provozovat bez nás‘. A dodal, že stanice není konstruovaná na let ve vesmíru bez posádky, neobejde se bez trvalé údržby a opravování systémů kosmického komplexu lidmi.

Teprve až Američané opět ovládnou dopravu do vesmíru, mohou mít Rusové strach, že spolupráce na stanici opravdu skončí. Kdy to bude? To zatím není jasné. Nejbližší termín zní rok 2017, ale když nebude mít NASA peníze na podporu soukromých projektů, tak o rok později.“

 

Přijdou soukromníci

Američané slibně rozvíjejí komerční sektor. Už nyní komerční lodě mohou stanici zásobovat, byť bez ruských nákladních Progressů si nikdo nedovede běžný provoz představit. V dohledné době ale bude mít NASA a možná několik soukromých společností kosmické lodě pro pilotované lety a pak už se zřejmě nestane, že by Američané měli nucenou přestávku, jaká nastala mezi Apollem a raketoplánem a jaká je nyní mezi raketoplánem a novou kosmickou lodí.

Občas se také zapomíná, že vesmírný program nejsou jen pilotované lety. Fenomenální úspěchy amerického programu s pojízdnými roboty na Marsu a se sondami na hranicích sluneční soustavy ukazují, že „zahnívající kapitalismus“ má technologicky prostě pořád navrch. (Zdá se, že to bude platit i pro kapitalismus čínský.)

Kdyby se tolik nekradlo

Vedení ruské agentury Roskosmos už se kvůli problémům několikrát vyměnilo. Šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Vladimir Popovkin si před dvěma lety stěžoval, že největšími nepřáteli ruské kosmonautiky jsou podvodníci, v jejichž kapsách mizí mnoho prostředků určených na vesmírný program. Popovkin v ruské televizi tehdy prohlásil, že by tamní kosmonautika byla o čtvrtinu výkonnější, kdyby se tolik nekradlo a obrovské státní prostředky vkládané do kosmického průmyslu by se využívaly racionálně. Velká část peněz směřujících na kosmický program podle něj zůstává v kapsách podvodníků.

Podle Popovkina mizí státní peníze většinou neplněním zakázek, za které výrobní podniky inkasují odměnu v plné výši. Například v roce 2006, kdy měla být vyrobena rezervní pilotovaná nákladní kosmická loď s nosnou raketou. Pozdější kontrola ukázala, že raketa vyrobena byla, ale kosmickou loď nikdo nikdy neviděl.

Kdyby se v Rusku podařilo zastavit krádeže prostředků určených pro kosmický program, zvýšila by se efektivita vesmírných projektů o 25 procent, řekl před dvěma lety Popovkin. Velká část rozpočtových prostředků podle něj zůstává v kapsách manažerů výrobních podniků.

„Průměrný plat v tomto odvětví je 30 000 rublů (19 000 korun), ale tito lidé vykazují milionová daňová přiznání,“ tvrdil Popovkin. Odcházející ředitelé podle něj dostávají odměny ve výši 25 milionů rublů (16 milionů korun) a doživotní penze.

Nakonec se možná Američanům uleví, že už nebudou muset do stanice investovat. Co pak budou Rusové dělat, je otázka. Taky jak výsledek vysvětlí dalším třem národním kosmickým agenturám, které se na programu podílejí.



Klíčová slova: reflexvesmirna staniceRusko



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama