KLAUS JE ZBABĚLEC | Reflex.cz
reklama
nahoru

KLAUS JE ZBABĚLEC

MAREK HUDEMA6. února 2008 • 23:42
KLAUS JE ZBABĚLEC

Vláda měla už před začátkem kupónové privatizace informace, že Viktor Kožený je podvodník. Dala je ale do trezoru a Kožený pak okradl tisíce lidí, tvrdí česko-americký ekonom JAN VAŇOUS (58). Ve vládě tehdy seděl i současný prezident Václav Klaus. Právě on prosazoval metodu kupónové privatizace a teď prý o důsledcích těchto ekonomických změn odmítá diskutovat.

reklama

Jaký je dnes pohled ze zahraničí na Českou republiku? Jsme stále premiantem postkomunistických zemí?
V posledních letech, zejména po vstupu do Unie, je Česká republika brána jako jedna z těch dynamičtějších postkomunistických zemí. Těžko ale říci, zda je to nějakou českou zásluhou. Češi toho pro přilákání investorů tak moc nedělají, nesnižují třeba radikálně daně jako na Slovensku. Spíše těží z toho, že jsou v geografi ckém středu Evropy a jsou ideálním místem pro investice ze starých zemí Unie. Když chcete totiž rychle dodávat třeba součástky na Západ, nemůžete to dělat z polsko-běloruské hranice.


Jak se bude vyvíjet Česká republika v příštích letech? Máme se bát hospodářské krize?

Diskuse o recesi se teď vedou na celém světě. Česko má tu výhodu, že fakticky ekonomicky nezávisí na Spojených státech, vyváží spíše do evropských zemí. Kdyby nastala krize v USA, nás se to nedotkne. Máme ale jiný problém. Spolu se Slovenskem jsme zemí, kde je na hlavu největší výroba automobilů a jejich částí na světě. Automobilový průmysl je známý svými opakujícími se vzestupy a pády. Pokud přijde globální krize, může rychle klesnout prodej aut s následným vážným ekonomickým dopadem. Politici dosud věnovali málo pozornosti rovnoměrnějšímu rozdělení zahraničních investic mezi jednotlivá odvětví.

Velmi dobře se znáte s Janem Švejnarem – může on jako případný prezident změnit tohle nezdravé směřování?

To není něco, čím se zabývá prezident. Na druhé straně, když máte za prezidenta fundovaného ekonoma, může to pomoci. Může upozorňovat politiky, aby se tím začali zabývat. Nemyslím si, že Jan Švejnar má nějakou hotovou investiční strategii pro Českou republiku, ale má určitě nějakou vizi. Především chce, aby Česká republika byla globálně konkurenceschopná, a bude se angažovat v tématech, jako je potlačení korupce, apod.

Jaký je Jan Švejnar?

Ne zcela sdílím všechny jeho ekonomické a politické názory. Ale je to člověk, se kterým je možné rozumně diskutovat. Působí v oblasti aplikované ekonomie – cílem tohoto oboru je dospět k závěru, co je vhodná politika a jak ji realizovat. Proto takový ekonom nesmí být ideolog a musí si být vědom historických a dalších souvislostí.

Jací jsou vlastně Švejnarovi kamarádi a známí?

Dnes už žijeme dost daleko od sebe, takže si spíš telefonujeme a jeho každodenní kamarády osobně neznám. Švejnar je akademik, byl ředitelem institutu na Michiganské univerzitě. Známé má hlavně z těchto kruhů a díky svému působení má i výborné kontakty mezi americkými politiky. Je sportovní a je výborný lyžař.

Jedním z velkých problémů budoucího prezidenta je, jak vyjít s komunisty. Myslíte si, že Švejnar s nimi najde společnou řeč? Je schopen jim slíbit nějaké důležité posty?

Jsem přesvědčen, že takový obchod neudělá. On si myslí, že pro komunistické názory tu je legitimní prostor. Výhledově by podle něj mohli být komunisté i ve vládě, ale podmínkou je seberefl exe komunistické strany a její přiznání odpovědnosti za minulost.
Realita je taková, že Švejnar nemůže být zvolen za prezidenta bez podpory komunistů. Vyjednávání s nimi ale není na něm, je to věc sociální demokracie, která ho jako kandidáta navrhla.

Klaus a Švejnar teď vedou také bitvu o minulost. O to, co nám dala kupónová privatizace a kdo je jejím otcem. Vy jste byl u samých počátků. Kdo začal s reformami?

Klaus teď tvrdí, že Švejnar u ničeho nebyl a nic nedělal, zatímco on sám byl ideovým architektem polistopadových změn a „dělníkem“, který udělal kupónovou privatizaci a reformy. Jeho argumentace vůči Švejnarovi je typu: „Ty jsi o hodně mladší, tak jsi nemohl nic udělat.“ Připomíná mi vztah Clintonové k Obamovi a její argument, že ona jediná má politické zkušenosti. Navíc to není pravda.

Jak to tedy bylo?

Diskuse mezi českými a americkými ekonomy o změnách československé ekonomiky začala už na konci osmdesátých let na seminářích, jichž se účastnili pracovníci Prognostického ústavu. Vyvrcholením byl po Listopadu, v roce 1990, vládní seminář v Kolodějích. Sešly se tam ekonomické špičky. Jan Švejnar tehdy představil vlastní verzi ekonomické reformy. Zabýval se restitucemi, vytvořením národního penzijního fondu, kde by se shromažďovaly peníze z privatizace, atd. Klaus, tehdy ministr financí, seminář ignoroval. Vymluvil se na vládní povinnosti a místo sebe poslal náměstka Dušana Třísku, kapitána komunistické Státní bezpečnosti (StB). Tříska nám řekl, že mají s Klausem jinou vizi a že naprostou prioritou je kupónová privatizace, rozdání státního majetku zdarma.

Jak to zdůvodnil?

Nám tehdy kupónová privatizace připadala jako dosti cynický pokus, jak si koupit voličské hlasy. Nakonec to přiznal na jednom semináři Světové banky i Václav Klaus. Prohlásil, že po rozdání majetku prostřednictvím kupónů budou lidé volit jeho ODS. Klaus a architekti kupónové privatizace byli tehdy proti širším restitucím, protože by se vracel majetek i emigrantům, a proti prodejnosti privatizačních kupónů, protože by přišli ze zahraničí investoři se skutečnými penězi.

Kde vůbec vznikla myšlenka kupónové privatizace?

Byla převzata z Kanady, z Britské Kolumbie. Jak se tahle myšlenka dostala do Čech, to nevím. V Kolodějích měl už pan Tříska tento koncept důkladně rozpracovaný.

Tříska byl důstojníkem StB. Jaká byla role StB v kupónové privatizaci?

Tohle vám může říct jen pan Tříska nebo příslušníci StB. Cynici říkají, že tento způsob privatizace byl plánovanou metodou, kterou liberálnější komunisté chtěli použít k ovládnutí ekonomiky v postsocialistickém období.

Jak jste se dozvěděl o roli pana Třísky?

Později mi jeden z ministrů vlády ukázal originál výplatní listiny StB podepsaný panem Třískou. Bylo to až po jednání v Kolodějích a byl jsem šokován.

Kupónovou privatizaci zachránil nakonec svým slibem desetinásobku vkladů jednotlivých občanů Viktor Kožený. Část lidí pak o své peníze přišla. Tvrdíte, že vláda už v té době měla informace, že jde o zloděje. Odkud to víte?
Osobně jsem zajistil zprostředkování zprávy detektivní agentury Kroll Associates z New Yorku. To je firma, jež běžně prověřuje důvěryhodnost obchodních partnerů například na Wall Streetu. Ta zjistila, že Kožený je lhář a usvědčený zloděj, a tuto zprávu dala vládě. Nakonec ale přišel příkaz ministrovi průmyslu, aby zpráva byla uklizena do trezoru.

Na čí pokyn jste zprostředkoval tu zprávu?

Byl jsem o to požádán ministrem průmyslu. Měl jsem totiž potřebné kontakty v zahraničí a věděl, kam jít. Agentura Kroll Associates byla ochotna zprávu připravit zdarma jako vzorek své práce. Když pak zpráva skončila v trezoru, byl jsem z toho velmi nervózní, protože když takové jednání v klíčové reformě, jakou byla kupónová privatizace, projde jednomu člověku, udá to tón všem ostatním ...

Od koho přišel ten příkaz k zamčení zprávy?

Nařízení přišlo ministrovi průmyslu seshora. Kdo držel tehdy ve svých rukou moc, si musí každý domyslet sám. Hmatatelné důkazy samozřejmě neexistují.

Co jste pak dělal?

Byl jsem tím pochopitelně velmi zklamán a otráven. Ztratil jsem veškerou důvěryhodnost u Kroll Associates. Vyprávěl jsem v té firmě, že její práce je důležitá pro Českou republiku, a teď tohle. Navíc dokument někdo okopíroval a dal Koženému. Pak mi jeho lidé telefonovali.

Co vám říkali?

Nebyl jsem přímo vydírán, ale doporučovali mi, abych se rychle raději uklidil a už se tady neobjevoval apod.

Proč jste nešel na policii?

Doba na to nebyla ještě dostatečně vyspělá. Z důvěryhodného zdroje jsem dokonce dostal informaci, že můj telefon je odposloucháván.

Klaus tvrdí, že podniky nešlo nejprve transformovat, že tu nebyly peníze, že prostě bylo nutné je takto privatizovat ....

Možná na transformaci podniků čas nebyl, ale rozhodně byl čas na to, je v mnoha případech prodat za skutečné peníze. Pochybuji, že by takoví vlastníci následně své podniky tunelovali a rabovali.

Jaký je podle vás Václav Klaus ekonom?

Normálně se ekonom hodnotí podle publikací a u něj téměř žádné nejsou. Jeho názory jsou přinejmenším extrémní – když většina ekonomů řekne A, on řekne B. Hlavního ekonoma Světové banky Josepha Stiglitze a nositele Nobelovy ceny například nazval břídilem jenom proto, že se kriticky vyjádřil k některým aspektům českých ekonomických reforem.

Nazýváte Klause profesním zbabělcem. Proč?

Klaus se absolutně vyhýbá jakékoliv veřejné diskusi. Chtěli jsme ho pozvat na veřejnou debatu o transformaci české ekonomiky. Odmítl to s tím, že nemá důvod se takové akce zúčastnit. Václav Klaus se debat v podstatě bojí.

Proč jste začal svými články vystupovat až nyní a zapojil se tak do české politiky právě teď?

Zapojil jsem se do toho v okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že se někdo odvážil postavit Václavu Klausovi. Předtím to nemělo smysl. Mě inspiroval Jan Švejnar. Když tu Václav Klaus vládne v různých pozicích už 18 let, je to buď ekonomický a politický génius, nebo to něco říká o českém politickém systému. Já si myslím to druhé.

Podle některých lidí jste prý zhrzen tím, že jste nedostal v privatizaci pořádné kšefty. Chtěl jste něco privatizovat? Čím se teď živíte?

Je to úplný nesmysl. Já jsem neuspěl v určitých obchodech v roli poradce, ale na to musí být člověk připraven. Zastupoval jsem tu například investiční fondy Warburg Pincus, které nakonec úspěšně působily ve výrobci léků Zentiva. Nemusím si s nikým řešit účty.

A v čem tedy teď pracujete?

Pracuji v oblasti finančních investic hlavně na rozvíjejících se trzích. Investuji vlastní peníze. V mém původním oboru makroekonomických analýz došlo před pár lety ke konsolidaci – i naši firmu PlanEcon koupila velká firma, jež pokrývá dvě stovky zemí.


Co si myslíte Vy o názorech ekonoma Jana Vaňouse?



JAN VAŇOUS (1949) odešel v létě 1970 z ČSSR do Spojených států. Vystudoval ekonomii na Yale University. Učil ekonomii na University of British Columbia a později pracoval jako ekonom v konzultantské firmě Wharton Econometric Forecasting Associates. Od roku 1984 do roku 2002 byl podílníkem a prezidentem firmy PlanEcon. V letech 1987–1992 se aktivně angažoval v různých formách na přípravě české ekonomické reformy. Nyní působí jako profesionální finanční investor.

MAREK HUDEMA


reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama