Ladislav Jakl, Václav Klaus

Ladislav Jakl, Václav Klaus Zdroj: MARTIN STOLAŘ/MF DNES/Profimedia.cz

Klausův tajemník Jakl: Nejsem rasista, ale náckové ať si zpívají

Klausův tajemník Jakl poskytl asi před rokem rozhovor pro knihu, jejíž spoluautor je prý manažer neonacistické hudební skupiny. Prohlásil v něm mj., že není rasista, ale hájí právo všech kapel včetně pankáčů i nácků zpívat.

„Není žádný důvod, aby policie znovu šmírovala muzikanty a kontrolovala jejich texty, jestli jsou závadné a nebezpečné, to je téměř skandální“. To je jistě názor legitimní a něco na něm je, zasahovat do svobody slova se smí jen tam, kde je to nezbytně nutné, a s vědomím, že tím zasahující (např. stát) projevuje jakousi slabost a bezradnost. Navíc extremisté oslavující Hitlera mají u nás nulovou veřejnou podporu. A konečně, zásahy demokratického státu, které nemohou být tak razantní jako v případě státu autoritativního, dělají tomu, proti němuž se zasahuje, zbytečnou reklamu.

 

 

Jen nechápu, proč je třeba tyhle názory zveřejňovat v publikacích, které jsou nějak s extremisty spjaty. Pan Jakl prý nevěděl, o koho jde, pořadatelé knížky to popírají. Nemohu si pomoci, ale tahle akce pana Jakla mi připomíná aktivity jeho kolegy Hájka (výroky o 11.září 2001, o tom, že Usáma bin Ládin byl mediální fikce atp.)

 

Jsou to malé kamínky do mozaiky českého haiderismu, která se už delší dobu skládá na Hradě a v podhradí.