"Zachraňme Šumavu." Martin Bursík odpovídal na otázky čtenářů Reflex.cz | Reflex.cz
reklama
nahoru

"Zachraňme Šumavu." Martin Bursík odpovídal na otázky čtenářů Reflex.cz

Reflex.cz5. srpna 2011 • 08:00
"Zachraňme Šumavu." Martin Bursík odpovídal na otázky čtenářů Reflex.cz
Martin Bursík
• foto: 
Profimedia.cz

Exministr životního prostředí a bývalý předseda Strany zelených Martin Bursík přijal naše pozvání a odpovídal na vaše otázky na on-line chatu Reflexu. Přečtěte si, jak se dívá nejen na situaci na Šumavě a jaký postup ohledně kůrovce navrhuje.

reklama

 

Martin Bursík online rozhovor

Veronika Ondráčková, 5. srpna 2011 • 16:20
Sem napište Vaši otázku Pane Bursíku, myslíte si, že svolaný kulatý stůl (Duha, starostové, vědci, zástupci NP) něco vyřeší? A neměli by být vědci oslovováni dřív? Vědecké názory jsou málo slyšet. Celou problematiku sleduji dlouhodobě (na Šumavě máme chalupu) a vždy jsem se spíše přikláněla k ponechání části území bez zásahů - vím jak to vypadá na místech dříve beznadějně suchých - Březník - pod souškami se zelená plno malých stromků
Přál bych si, aby kulatý stůl zastavil kácení a odvolal z lesa nejen dřevorubce, ale i policisty, kteří dosti nevybíravě vyvádějí z lesa ochránce přírody. Někdo z politiků vládní koalice musí bouchnout do stolu. ODS to nebude, protože za jmenováním Stráského je kmotr z Hluboké Dlouhý, který podle investigativních novinářů ovládá jihočeskou a západočeskou ODS. Věci veřejné mají vlastní problémy. A Schwarzenberg, který snad rozumí rozdílu pojmů "hospodářský les" a "ekosystém horské smrčiny v národním parku" zase nebude chtít konflikt, protože by rád ministroval co nejdéle. Snad se mýlím ... Děkuji všem za otázky. Omlouvám se těm, kterým jsem nestačil odpovědět. I tak jsem věnoval chatu téměř třikrát více plánovaného času - protože mne to baví a protože si vážím každého, kdo má zájem naslouchat a přemýšlet o odborných arguementech. ZACHRAŇME SPOLEČNĚ ŠUMAVU. DĚKUJI VŠEM? KTEŘÍ SE POKUSILI PŘÍMO NA MÍSTĚ ZABRÁNIT KÁCENÍ. Váš, martin bursík
Pavel Drazal, 5. srpna 2011 • 16:13
Omlouvám se za dodatek ke své původní otázce ale raguji na Vaše vyjádření nelikvidace následků v i. OZ po Kyrilovi. Okolo Poledníku se právě takto postupovalo a dnes je od Poledníku k Modravě (resp. Březníku) zlikvidovaný les. Při loňské túře rozsah napadených stromů nebylm patrný, navíc odumírající les se šíři k Javoří pile a Oblíku. Opravdu Vám připadá přes toto rozšíření kůrovce realizovaný postup jako vhodný. Miluji Šumavu ale nechci se dočkat krajiny jak svého času na vrcholu Krušných hor ( i když zde byla jiná příčina)
Dovolíte-li, odpovím Vám statistikou biomonitoringu, tj. počtu nových semenáčků, které vyrůstají pod uschlymi smrky. Březník: průměrný počet zmlazení 4 414 semenáčků na hektar (r. 2010) Modravsko - Pytlácký roh: 1 948 ks/ha Rozumím Vašemu pocitu, ale biomonitoring je dokladem, že přirozená obnova funguje. Za deset letu budou Vámi uvedené lokality vypadat jinak.
Petra, 5. srpna 2011 • 16:08
Nedávno jsme byla v Kanadě a předsatvte si také tam mají kůrovce. A věřte nic nekácejí, nechávají přirozenou cestou les odumřít a a asi by jste něvěřili tomu, jak se dál les sám obnovuje. Myslím, že tady se nekácí kůrovec ale prachy jako bohužel ve všem u nás. Politici by se mohli konečně stydět.
Tuhle otázku jsem si vybral proto, aby si ji čtenáři Reflexu přečetli. Sám nemám co dodat.
Michal, 5. srpna 2011 • 16:07
Vazeny pane Bursiku, z vasich predeslych odpovedi tedy vyplyva, nemylim-li se: ze zdravy, divoky les zije s kurovcem v symbiose, v rovnovaze, a jaksi si s nim poradi, dokonce jej potrebuje, zatimco lesy oslabene lidskou cinnosti mu podlehnou? A ze pilarska lobby dezinformuje verejnost, aby mohla kacet ?
Přesně tak. Podívejte se na některé z odkazů, které jsem do chatu pověsil. Najdete zde mnoho zajímavého čtení o tomto - pro mne - fascinujícím fenoménu šumavské přírody.
Jiří Kolář, 5. srpna 2011 • 16:06
Dobrý den, proč si myslíte, že velká část české společnosti nadává na aktivisty, kteří se přivazují ke stromům?
Protože je média popisují tendenčně jako aktivisty. Jde přitom o lidi, kteří mají rádi přírodu a specificky Šumavu. Spolu s ochránci přírody se blokády zúčastnili doktoři přírodních věd, experti na ekologii lesa a další odborníci. Ale média je vykreslují jako aktivisty, kteří narušují veřejný pořádek. Ať si novináři sáhnou do svědomí a zamyslí se nad tím, proč používají termín "aktivisti".
Michal , 5. srpna 2011 • 16:03
Dobry den, pane Bursiku, je za touhou kacet pouha neinformovanost, nebo ekonomicke zajmy ?
Myslím, že u Stráského ekonomické zájmy, u Chalupy obojí.
Ondrej Novotny, 5. srpna 2011 • 16:02
Vazeny pane Bursiku, drive jsem tema Sumavy moc nezaznamenal, ale soucasne spory a to, jak o nich referuji media, me vydesilo. Kdyz vidim policejni zasahy proti mirumilovnym ochrancum prirody, ktere pripominaji komunisticke razie na demonstranty v minulem rezimu, podvedome citim, ze nejde jen o odborny spor prirodovedcu, ale nejake jine zajmy, jinak si takovou agresivitu obhajcu kaceni ani nedokazi vysvetlit. Co soudite o blokade a situaci na Ptacim potoce Vy? Respektuji Vas jako odbornika a Vas umirneny politicky pristup je mi sympaticky. O.
Bývalá náměstkyně národního parku Zdenka Křenová mi volala před několika dny po návštěvě lokality Ptačího potoka. Potvrdila mi, že se tam kácí stromy, ze kterých kůrovec již vylétl a současně jsou ke kácení označeny stromy, kde vůbec není. Kácení má takovou intenzitu, že se v podstatě vytvářejí holiny - se všemi negativními jevy. Přečtěte si analýzu situace od odborníka na ekologii lesa http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-matejka-posouzeni-aktualni-situace-v-oblasti-ptaciho-potoka-v-np-sumava. Důležitá je podle mne i informace, že kůrovec graduje daleko silněji na sever od Ptačího potoka v zásahovém území, kam může správa parku vstoupit s pilou bez jediného dalšího dokumentu. A je to území blíže k Modravě než Ptačí potok. proč se nekácí tam? Mám jedinou odpověď: Stráský vede "svatou válku" proti vymezeným územím divočiny a jeho cílem není snížit gradaci kůrovce, ale pokácet co nejvíce a zrušit statut šumavské divočiny. Kdybych byl zdravotně fit, podpořil bych blokádu osobní účastí na ni.
Eva Pechlakova, 5. srpna 2011 • 15:57
Jakymi argumenty byste presvedcil mistni obyvatele o tom, ze kaceni u ptaciho potoka je nesmyslne? Kurovec prece odtamtud nemuze napadnout jejich hospodarsky les?
http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-matejka-posouzeni-aktualni-situace-v-oblasti-ptaciho-potoka-v-np-sumava. Jen nevím, zda si to starosta Modravy Schubert přečte a pochopí...
Václav Jeřábek, 5. srpna 2011 • 15:52
JIž před lety jsem se ptal svého dlouholetého kamaráda (inženýr pro lesní hospodářství) zda kácet či nikoliv. Odpověď? Určitě nekácet. Kácí se pro peníze, ne pro záchranu lesa! Vás se táži: Jak je možné, že to u nás došlo tak daleko? Občané ČR jsou zmanipolovaní a věří že kácení je jediné řešení! Z mého pohledu tento problém vede až do vrchních pater politiky a tudíž řešení v nedohlednu. Co je příčinou?
Souhlasím. Podle mne je podstata problému dvojí: 1) vliv developerů a dřevařských lobistů na politiky. a 2) nekompetentnost ministra životního prostředí Chalupy, který nejen připustí, ale dokonce podpoří absolutně nekvalifikované jednání Stráského.
hruzoslav, 5. srpna 2011 • 15:50
proč prezident klaus neprošel v austrálii tím rámem? :o)
Ing. Klaus byl v Austrálii na soukromé návštěvě, tak proč by neměl projít bezpečnostním rámem? Nebo? Australská televize referovala o tom, že se bál, aby mu nenašli po kapsách nějaké suvenýry :-)
Jana, 5. srpna 2011 • 15:48
Dobrý den, kůrovec má v přírodě své biologické nepřátele, existují minimálně dva brouci, kteří jsou predátory kůrovce. Proč se proti přemnožení kůrovce nepoužije biologická zbraň?
Za doby, kdy jsem byl ministrem životního prostředí, aplikovala Správa národního parku celou řadu ochranných opatření. Mezi ně patřily i postřiky suspenzí s houbou Bauveria bassiana, která je přirozeným nepřítelem kůrovce. Vedle toho jsme nasadili na 30 000 feromonových lapačů, které mají účinnost cca 80% (zachycení prolétajícího brouka). Pamatuji si na statistiku, podle které došlo k zachycení 221 miliónu ks lýkožrouta, byly to asi dvě a půl tuny. Co je dnes alarmující je to, že Stráský rezignoval na prevenci šíření kůrovce z bezzásahových území do okolních lesů. Mluví o šíření kůrovce jako o hrozbě a zdůvodňuje tím kácení, ale správa rezignovala na prevenci šíření. Mám k dispozici data o situaci k 29.7. Celkem bylo instalováno JEN 15 705 obranných opatření. Z toho lapačů jen 5 854 (srovnej s cca 30 000 po Kyrillu !!!). Za absolutní zvěrstvo považuji strategii "správců", kteří loupou zdravé stromy a používají je jako lapáky na kůrovce. Tohle dělají v porostních stnách, címž lákají kůrovce do porostů, kde je to ospravedlňuje k těžbě. Houbový patogen nepoužívá podle mých informací správa parku vůbec. Stráský nedělá opatření k minimalizaci těžby, tak jako my, ale přesný opak. Láká kůrovce na zdravé stromy. Tohle by měla prověřit ihned inspekce a zakročit. Tohle si nedovolí ani v hospodářských lesích.
Pavel Palivec, 5. srpna 2011 • 15:35
Mám otázku: jak velkou roli podle vás hrají v současném sporu na Šumavě dřevařské lobby? Podle mě je to celé jenom o nich - jak jsou v tom dřevě prachy, tak bude lobby silně ovlivňovat celý tento spor. (Lesy ČR jsou ostatně nejpodezřelejší moloch na sever od Casablanky).
Dobrá otázka. Myslím si to také. Šumava je největší zásobárnou kvalitní dřevní hmoty v republice. Na výnosy z netransparentního prodeje dřeva si bezesporu brousí zuby řada dřevařských firem a na ně napojených lobistů. Jiní mají zase zájem postavit v nejcennější 1. zóně lanovku pro lyžaře. Jinými slovy: nejde o odborný spor, proto se bohužel nevede debata nad odbornými argumenty. Spor je o to, kdo povládne Šumavě.
Jiří, 5. srpna 2011 • 15:30
Díky Vám získal NPŠ mezinárodní parametry. Nynější vedení NPŠ ovšem koná jinak, proti parku. Je podle Vás ještě možné kroky stávajícího vedení MŽP a vedení NPŠ zvrátit? Je možné zachránit živočichy žijící v parku, když se kácí? Co mohou dělat občané? Díky za Vaši angažovanost.
Kdybych nebyl o správnosti rozhodování o vytvoření bezzásahových území po orkánu Kyrill přesvědčen, nikdy bych je neučinil. Kdo se chce podívat na to, jak vypadá hospodářský les, má milion příležitostí na téměř třetině území republiky. V nepůvodních monokulturách smrku je namístě kácet a využít této příležitosti k obnově lesa v přirozenější struktuře, kde převažují listnáče nad jehličnany (v současnosti je 1/3 listnáčů, 2/3 jehličnanů - původní struktura je opačná, 2/3 ve prospěch listnáčů). Kdyby se měla situace vyvíjet tak, že přechodně jmenovaný ředitel Stráský vydrží ve funkci asi tak, jak jsme zažívali dvacet let přechodný pobyt sovětské armády po 68 roce, pak park odepisuji. Stráský je fundamentalista, to jsem měl příležitost si osobně ověřit v rozhovoru s ním. Politickou odpovědnost za nevratné škody v národním parku ponese ministr Chalupa. Jenže co si na něm ochránci a milovníci přírody vezmeme, když bude pokáceno. A co můžete udělat? Podpořte Šuvavskou výzvu, kterou podepsalo k této chvíli 2 687 lidí: www.sumavskavyzva.cz. Podívejte se na stránky České ornitologické společnosti, kde je k podepsání výzva premiéru Nečasovi, aby to zastavil. Co dělá Karel Schwarzenberg - lesník? Co chvíli jsme "krmeni" výstupy z nesmyslných a nejapných koaličních jednáních o egu toho či onoho politika z Věcí veřejných. proč se nevedou koaliční jednání konečně o něčem smysluplném, jako je například likvidace ochrany přírody v našem největším národním parku? Proč to Karel Schwarzenberg, který rád využil mé nabídky a byl za Stranu zelených ministrem zahraničí v Topolánkově vládě, nebouchne do stolu. Po týdnech váhání žádá o svolání kulatého stolu. Ale ono se kácí dál ... Přesto je třeba se nevzdat. V Bavorsku to bylo podobné a vědecky podpořený management parku nakonec zvítězil.
Mojmír, 5. srpna 2011 • 15:16
Dobrý den pane Bursíku, nemyslíte že by bylo za stávajícího stavu mnohem bezpečnější a prospěšnější, kdyby se ekologičtí aktivisté místo takovéto formy protestů raději dohodli a postarali se o vysázení nového lesa místo vykáceného?
Ne, to si doopravdy nemyslím. Ekosystém horských či podmáčených smrčin, to není jen stromové patro, jen stromy. To je komplex s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Jsou zde vzácné plavuně a vlochyně. Je zde výskyt kriticky ohroženého tetřeva hlušce (největší populace v ČR je právě na Šumavě), hnízdí zde datlík tříprstý. Jde o významné stanoviště hub, dosud nepopsaných. Jsou zde stomy o stáří 80 až 140 let. A 92% smrku vzniká přirozenou obnovou. Toto popisuji proto, abych Vás snad přesvědčil, že tohle prostě nevysadíte. Nedostatkem lidí, kteří podporují plošné kácení a v podstatě hospodaření stejné jako v hospodářských lesích je v tom, že se dívají jen na dřevo. Sledují stav lesních porostů, míru napadení lýkožroutem smrkovým. To není jako kukuřice. Tu sklidíte a znovu zasadíte. Unikátní ekosystém horského lesa nevysadíte.
Petr Čermák, 5. srpna 2011 • 15:05
V Evropě na západ od nás se zeleným daří, jejich politika zaznamenává vzestup a úspěchy v jedněch volbách za druhými. Vy jste zelené dovedl do Parlamentu a podle mě byl nejlepším ministrem životního protředí, kterého jsme kdy měli. Je smutné, že Vás zlikvidovali vlastní lidé a naše různými mocenskými strukturami ovlivněná média. Bohužel, dnešní vedení zelených je úplně neviditelné, jakoby strana přestala existovat. Je šance, že se ještě vrátíte? Myslím, že čas Vám dal v mnoha věcech za pravdu, příběh Zubové, která Vás spoluzničila má strašidelnou pointu, když skončila u Bobošíkové (to je její asi pátá strana) a dnešní vláda je nejhorší, která tu kdy byla. Nejen kvůli záchraně Šumavy bych si přál, abyste byl opět ministrem životního protředí. Petr
Ve vyspělé Evropě stoupá zájem jejích občanů o stav životního prostředí nejen v jejich vesnici, městě či zemi, ale zajímají se o stav planety Země a více a více je toto téma rozhodujícím při výběru politické reprezentace ve volbách. Podle mne platí pro zelené jedno pravidlo. Lidé, kteří uvažují o volbě zelených, požadují kompetentnost, vyváženost, vizi budoucnosti kombinovanou s politickým realismem. Vždy (a úspěšně) jsem prosazoval, že lidé musí vědět a pochopit, co chceme, ale současně je musíme přesvědčit o tom, že to dokážeme. Podle mne nelze dosáhnout úspěchu bez osobností či alespoň osobnosti v čele, která rozumí ochraně životního prostředí - tématu, kvůli kterému nás hodně lidí volilo a může v budoucnu zase volit. Vládnutí s ODS nebylo jednoduché, přesto se v oblasti ochrany životního prostředí podařilo dosáhnout velmi dobrých výsledků. Od vyjednání odprodeje emisních povolenek Japonsku, Španělsku, Rakousku, Světové bance z výnosů financování programu Zelená úsporám na zateplení a vytápění obnovitelnými zdroji v domácnostech a veřejných budovách, po prosazení o vědecké poznání opřené správy v národním parku Šumava. Úspěch v podobě přivedení zelených do parlamentu a do vlády a výsledky resortu životního prostředí, které jsem vedl, jsou pro mne dostatečnou satisfakcí za odříkání i různá zklamání od do té doby nejbližších spolupracovníků. Mocenský boj k politice patří, ten férový přijímám. Odstup od politiky mi zase dává více příležitosti studovat odbornou literaturu, přednášet na New Yorské universitě v Praze a podobně.
Vítězslav, 5. srpna 2011 • 14:29
Pane Bursíku, sledoval jsem rozhovoryí šumavských starostů ve veřejnoprávní televizi a připomnělo mi to silně "ligu starostů proti radaru". Je těžké se udržet v TV, když vidíte, že proti Vám stojí blb, který o tématu nic netuší a jeho jedinou "kvalifikací" je to, že žije na Šumavě?
Pro zajímavost Vám přiložím odkaz na polemiku ministerstva životního prostředí se starosty obcí, kteří v roce 2007 nesouhlasili s vytvořením bezzásahových území a prosazovali plošnou těžbu i v nejcennějších lokalitách národního parku. Je to velmi solidně odvedená práce expertů z odboru ochrany přírody ministerstva. Rozhodnutí má tuším 37 stran a dočtete se v něm, jak ministerstvo vypořádalo každou jednotlivou připomínku a výhradu obcí. Zajímavé je, že rozhodnutí visí na webu milovníků outdooru - z toho je vidět, jak lidem, kteří mají rádi přírodu leží osud Šumavy na srdci. tady to je: www.horydoly.cz/files/sumava_mzp_rozklad2008.pdf
Vítězslav, 5. srpna 2011 • 14:26
Pane Bursíku, co si myslíte o i zásahu policie proti demonstrantům?
Stydím se za ministerstvo životního prostředí, které jsem až doposud při každé příležitosti obhajoval (nikoli proto, že jsem byl 2x ministrem životního prostředí, ale prostě kvůli ochraně životního prostředí a přírody). Považuji za skandální, že ministerstvem zřízená organizace Správa národního parku Šumava pošle na ochránce přírody, kteří chtějí zachránit mimořádně cenné území Ptačího potoka před nevratnou změnou, policii. Ministr by měl ihned zatavit kácení a nařídit řediteli Stráskému odvolat policii. Jinak je pro mně exponentem těžební lobby, které jde o peníze z prodeje dřeva a developerů, kteří prosazují lanovku na Smrčinu, která by spolu se sjezdovkou zničila mimořádně cennou lokalitu hercynských lesů s výskytem datlíka tříprstého a dalších ohrožených druhů.
Vítězslav, 5. srpna 2011 • 14:17
Vážený pane Bursíku. Podle mě je daleko nebezpečnější kůrovec na Hradě než na Šumavě. Už se Vám někdo z ODS omluvil za jeho volbu?
Prezident Klaus trpí jakousi neodolatelnou potřebou vyjadřovat se i k věcem, který doopravdy - ale doopravdy - nerozumí. Znám jeho ideologicky založené názory od začátku 90. let. Mne už ničím nepřekvapí a po pravdě řečeno ani ničím nezaujme. Musíme to vydržet ještě cca dva roky a skousnout i tu ostudu, kterou čas od času udělá naši zemi v zahraničí. Klaus na Hradě skončí. Kůrovec je součástí horských smrčin na Šumavě stovky tisíc let a bude i nadále.
Blanka, 5. srpna 2011 • 14:12
Dobrý den. Mám velikou radost, že jste opět v pořádku. Ani politici nemají jednotný názor na tuto problematiku. Jedni pohlíží na aktivisty jako na ekoteroristy, druzí se přijedou na Šumavu jen podívat nebo se nad ní proletět, ale jejich stanovisko z nich novináři nevypáčí ani heverem. Podle některých za tuto situaci může bývalé vedení MŽP a tudíž prý i Vy. Jaký názor si má vytvořit prostý občan, který o této problematice nic neví. Nemělo by se řešení tohoto problému raději přenechat oborníkům a ne to den co den medializovat? Děkuji za odpověď
Děkuji za zájem o mé zdraví. Zdá se, že jsme měl štěstí a dostávám se z nemoci velmi dobře. Management - spravování národního parku je striktně odborná záležitost. Vystudoval jsem ochranu životního prostředí, přesto jsem musel hodně nastudovat a načíst a nechat si vysvětlit od expertů, abych pochopil a dokázal také obhájit vytvoření bezzásahových území v národním parku. V principu jde o to, že lýkožrout smrkový je přirozenou součástí ekosystému horských smrčin. Ty jsou charakteristické cyklickou obměnou vývojových fází: od fáze růstu, přes fázi optima až po fázi rozpadu (ve které je dominantním faktorem lýkožrout a vítr. Důležité je, že území ponechané samovolnému vývoji se dokáže velmi efektivně (daleko lépe než umělou výsadbou lesa) obnovit. Viz mé zmínění biomonitoringu výše.
Klokanhugo, 5. srpna 2011 • 14:04
Dobrý den, má význam nechat stát na Šumavě "mrtvé stromy"? Děkuji
Dobrý den. K tomu jsem se zčásti vyjádřil v předchozí odpovědi. Ano, jednoznačně má. Malé semenáčky smrku (ale i jeřábu ptačího, břízy, vrby, buku) se vyvíjí daleko lépe v prostředí zastínění suchými stromy, vývraty, kde se drží lépe vláha, kde jsou menší extrémy teplot mezi dnem a nocí. Tady mohou vyrůst takoví jedinci smrku, které žijí sto let a více. Oproti tomu, když se podíváte na uměle sázené stromky na holých pláních po plošném vykácení, vidíte pokroucené, zežloutlé jedince, kteří mají problém s přežitím. Na holině vznikne stejnověký, nestabilní porost. V divočině dochází k přirozené obnově původních druhů a lesy jsou nejen přírodovědně cenné, ale jsou daleko stabilnější a odpolnější škůdcům či větru.
Kateřina, 5. srpna 2011 • 13:58
Existuje v zahraničí nějaký národní park, kde je prosazována podobná politika, kterou jste uváděl v život Vy coby ministr? Nakolik jste spolupracoval s Bavorským národním parkem a co si myslíte o jeho fungování? Držím Vám palce.
Ano. Již zmíněný národní park Bavorský les je největším parkem v Německu. Kdo má zájem, může tam vidět území, která před třiceti lety působila na laika také jako uschlý les (ministr Chlupa dokonce vyřkl takovou hloupost, že řekl "mrtvý les". Tam, kde převažovaly před 30ti lety na první pohled souše, roste zdravý, různověký, přirozeně obnovený les. Panu Chalupovi bych doporučoval vyžádat si ze správy parku výsledky vědeckého výzkumu BIOMONITORINGU. Dozví se, že v tom jeho mrtvém lese je v průměru 4 849 malých stromků (zmlazení) nad 10 cm vysokých na jeden hektar! Orhomný význam pro přirozenou generační obměnu ekosystému horských smrčin má zetlelé dříví ponechaných suchých stromů, na kterém vyrůstají mladé semenáčky s neuvěřitelnou průměrnou intenzitou 11 183 kusů na hektar. Oproti tomu směrnice pro zalesňování holin kalkuluje s 1 500 semenáčků na hektar. Co dodat? Jinak v podstatě všechny národní parky, ve kterých je výskyt horských smrčin, vytvářejí bezzásahová území a ponechávají ekosystém přirozenému vývoji (Bavorský les, Berchtesgadenský národní park, Schwarzwald a další.
Vladimír Just, 5. srpna 2011 • 13:50
Proč si platíme Akademii věd, Jihočeskou, Masarykovu i Karlovu unioverzitu, když na názory tamních vědců - v aktuálním případě Šumavy - nedáme? Když je šéf nejvyšší ochranářské instituce v zemi dokonce vyháže z parku a jejich názory ostentativně - tak jako kdysi komunisté - ignoruje? Není to mrhání peněz buď na vědu a výzkum, nebo na platy podobně arogantních ředitelů?
V tomto s Vámi absolutně souhlasím. První, co jsem udělal po orkánu Kyrill v lednu 2007 bylo oslovení vědeckých kapacit z Přírodovědecké fakulty UK, z Fakulty lesnické a environmentální České zemědělské university, z Biologické fakulty Jihočeské university, z řady pracovišť Akademie věd ČR. Ze stanoviska vědců poté vycházelo ministerstvo životního prostředí při rozhodování o tom, kde nezasahovat a ponechat ekosystém přirozené obnově, kde a jakým způsobem zasahovat. Pro info přikládám odkaz na tehdejší stanovisko vědců, které je stále aktuální: http://sumava.drosera.cz/info/studieadokumenty/jinedokumenty/vedci_kyrill.pdf Skutečnost, že prozatímní ředitel národního parku Stráský de facto rozprášil vědeckou radu parku, je absolutně neomluvitelným jednáním. On tím vlastně řekl: nezajímá mne vědecké poznání, nezajímají mne výsledky výzkumu. Bude se kácet. Přitom . podívejte se například na následující výsledky a zdroje vědeckých prací. http://www.infodatasys.cz/sumava/default.htm#frs-smr.
Johana Dolejská, 5. srpna 2011 • 13:40
Vážený pane Bursíku, vážím si Vaší dosavadní činnosti ve prospěch ochrany životního prostředí. Jste jedním z mála politiků, kteří skutečně rozumí tématu (bohužel současný předseda Liška je snaživý, ale nekompetentní, ničemu vlastně nerozumí). Věříte, že se česká společnost posune tak, jako v Německu a Šumavský park půjde cestou sousedního Bavorského, kde se politika "bezzásahovosti" plně osvědčila ve prospěch divočiny a úžasného přírodního spektáklu? Děkuji za odpověď a přeji hodně štěstí.
Dobrý den. Agenda ministerstva životního prostředí je tak komplexní, že podle mého názoru vyžaduje v čele člověka, který má vzdělání v oboru, tzn. vystudoval ochranu životního prostředí či jiný přírodovědný obor, anebo se velmi dobře orientuje. S rozpaky sleduji dnešního ministra, který dělá nekompetentní rozhodnutí, dává médiím nesmyslné výroky a v případě Šumavy nejen, že jmenoval ředitelem také nekompetentního člověka, ale navíc mu toleruje aktivity, pro které nemá příslušné výjimky ministerstva a zpracované studie možného vlivu na evropsky chráněné lokality Natura 2000. Zdali věřím, že česká společnost většinově pochopí podstatu a smysl národního parku a dá přednost ochraně přírody před nesmyslným plošným kácením a zničením nejcennějších lokalit parku? Ano, věřím. V Německu vedli stejně vypjatou debatu o tom, jak se chovat ke kůrovci před 40ti lety. Postupně si správci parku vydobyli autoritu, takže bezzásahové území (které nyní pokrývá cca 53% bavorského parku) podporují politici v Bavorském sněmu, podpořili je i bývalý prezident Herzog a předsedkyně vlády Merkel. Věřím, že k podobnému konsensu dojdeme také.
Ota Brabec, 5. srpna 2011 • 13:30
Kácet či nekácet? Toť otázka.
Dobrý den. My jsme si v roce 2007 po Kyrillu odpověděli na tuto otázku následovně. V nejcennějších 1. zónách národního parku nekácet. Současně jsme vymezili bezzásahová území tam, kde se vyskytuje původní ekosystém horských smrčin, v rašeliništích a podmáčených stanovištích, tam, kde se vyskytují ohrožené zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin. V cca 22% území národního parku se nekácelo. Okolo takto vymezených území jsme vytvořili ochrannou pufrační zónu, kde správa parku instalovala na 30 tisíc feromonových lapačů s cílem ochránit sousední porosty od náletu lýkožrouta smrkového. Tento takzvany "diferencovaný management" se nám velmi osvědčil. Vycházeli jsme ze zkušeností národního parku Bavorský les, kde ověřili tento přístup 30ti letou praxí - a s úspěchem. V ostatním území parku, ve II. zónách se citlivě, aby došlo k co nejmenšímu narušení, kácelo. Tam už nejde o původní ekosystémy horských smrčin, ale převažují nepůvodní smrkové monokultury.

Reflex.cz


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama