Prezident a premiér rozhodují o zahraniční politice. Schwarzenberga nepotřebují | Reflex.cz
reklama
nahoru

Prezident a premiér rozhodují o zahraniční politice. Schwarzenberga nepotřebují

Bohumil Doležal25. října 2010 • 09:49
Prezident a premiér rozhodují o zahraniční politice. Schwarzenberga nepotřebují
Petr Nečas a Karel Schwarzenberg
• foto: 
ČTK

Nejvíce Čechů prý smýšlí sociálně demokraticky, ministr vnitra John se dostal do sporu s Miroslavem Kalouskem a senátní volby jsou konečně za námi.

reklama

 

„Sociologové potvrzují, že nejpočetnější část tuzemské populace smýšlí sociálně demokraticky“, píše v Právu politolog Lukáš Jelínek. Jen voliči, ty mrchy, se čas od času odmítají chovat podle vědeckých poznatků.

 

 

Podle vědce Matěje Bílého z FF UK v témže listě „justice přísnými tresty (v kauze Vítkov, pozn. B. D.) ukázala, že ze strany státní moci neonacistický terorismus v České republice tolerován nebude. Otázkou zůstává, jak se k otázce postaví česká veřejnost.“ Pokud by se nepostavila přiměřeně, bude nejlepší ji zavřít.

 

A do třetice všeho dobrého i zlého: Ekonom Josef Šmajs tamtéž píše: „Vzniká společnost hojnosti, která nejen vysoce rozvinutou výrobou, ale hlavně v principu nenasytitelnou osobní spotřebou poškozuje přírodu.“ Podle této teorie jsem beznadějný smolař: mé nenasytitelné spotřebě kladla odjakživa a klade i teď kruté hranice moje nevalná finanční situace (usuzuji, že většina lidstva je na tom lépe; život je v podstatě nespravedlivý).

 

 

Ministr vnitra John se dostal do sporu s ministrem financí Kalouskem ohledně práva policie kontrolovat, jak občané platí daně (tj. nahlížet do daňových registrů). John drží dosavadní úpravu (je to zcela v kompetenci policie), od ledna se situace mění, bude k tomu zapotřebí povolení státního zástupce. Podle ministra vnitra „když je někdo moc bohatý, tak policie musí mít právo podívat se do daňového přiznání, jestli ty příjmy daní“. Ministr financí na to odpověděl: „To je důkaz toho, že vám nesmím ve vašem přání vyhovět. Je první známkou zločinnosti, že je někdo bohatý?“ Samozřejmě, bohatství nemá být a policie smí všechno – jak napsal již dávno náš národní klasik: „Bože kýž jsem policajtem, to je vyražení, koho chce, toho si chytne a dá do vězení“.

 

Senátní volby skončily. Výsledek je výrazným úspěchem ČSSD, která vystřídá ODS v absolutní většině, byť i jen jednoho jediného hlasu.
Jakýsi pozitivní moment spočívá v tom, že v zásadě nebude potřebovat podporu komunistů, čímž se poněkud prohloubí jejich izolace v parlamentu - ale většina jednoho jediného hlasu je minimum a tu a tam se nějaký ten komunistický bude hodit (k dispozici jsou dva, a to minimálně, není mi jasné, jak hluboká je propast mezi exkomunistou Doubravou a jeho rodnou stranou). Klub ČSSD se rozroste o 12 hlasů, ODS ztratí deset, KDU získá jeden, TOP 09 ztratí 5 (resp. 4, pokud se k nim přidá ten jeden osamělý starosta), komunisté 1. KDU tedy získá vlastní klub. Pro vládní koalici to znamená nepříjemnosti, ale ne vyloženou katastrofu. Alespoň zatím: do budoucna se nedá vyloučit, že se začne klížit. V té souvislosti je třeba zaznamenat, že jediné „želízko v ohni“, které ve druhém kole měly Věci veřejné, neuspělo. Voličská účast byla v rámci senátních voleb průměrná, 24,6% (v roce 2004 přišlo 18,4% voličů, v roce 2002 32,6%). Zdá se, že voličstvo význam těchto voleb poněkud podcenilo.

 

V pražské ČSSD zuří spor o to, zda a jak vyjednávat s pražskou ODS o koalici. Lídr pražské sociální demokracie Dienstbier ml. je proti takovému uspořádání, řekl to už několikrát, někteří významní činitelé pražských sociálních demokratů (exministr Březina) jej za to nepřímo kritizují. Přitom Dienstbierovo stanovisko mi připadá pochopitelné a správné z důvodů, o nichž jsem tu už psal: bylo by to pokračování spojenectví, které mělo devastující účinky na správu města a ODS právem přivodilo porážku v pražských městských volbách, a ČSSD by navíc (znovu) tahala za kratší konec provazu, tj. její spoluzodpovědnost by byla větší vahou než faktický podíl na moci.

 

 

Prezident Klaus se setkal na Hradě s premiérem Nečasem a „ladili noty před summitem EU, který se sejde příští týden v Bruselu“. Postoje vlády a prezidenta jsou prý velmi podobné, ČR souhlasí s větší koordinací rozpočtových politik států EU, ale ne s omezováním suverenity „národních vlád“ pokud jde o rozpočty. To je pozoruhodné: o zahraniční politice u nás rozhodují prezident a premiér, teď po senátních volbách se jim do toho bude plést v citlivých záležitostech ještě Senát. Ministr zahraničí je zřejmě jen podkoní, který nakonec obdrží befél, co má dělat. Snad ten befél oba pánové na Hradě sesmolili na kusu papíru, vytrženého z bloku, a poslali s ním portýra do Černínského paláce. Musím se přiznat, že tomuhle způsobu politiky nerozumím – a to i kdyby se např. ministr Schwarzenberg stokrát dušoval, že to s ním bylo domluveno a že se stanoviskem souhlasí.

 

http://bohumildolezal.lidovky.cz/


Děkujeme za Vaše hlasy v anketě Křišťálová Lupa 2010.



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama