Například nedávno byly zveřejněny hodnotící údaje, jak se čerpají evropské dotace na Sicílii. Překvapení první (téměř nikde jinde tomu tak není): Na tomto krásném italské ostrově vyčerpávají dotace do posledního eura. Úžasné! Neopakovatelné! Jenže…

Více než 700 milionů eur z EU bylo v letech 2000 až 2007 utracených na Sicílii na zlepšení vodovodních soustav. Výsledek? Před deseti lety měla problém se zásobováním vodou třetina sicilských obcí. Dnes kolem 38 procent! Peníze totiž  skončily v kapsách některých firem, místních politiků, utratily se za projekty, ale ve skutečnosti se moc neudělalo. Kolem 400 milionů eur šlo z Bruselu za výše uvedené období na podporu cestovního ruchu. Výsledek? Ve srovnání s rokem 2000 na ostrov nejezdí žádní turisté navíc. 230 milionů eur zamířilo na zlepšení stavu železnic. Výsledek? Osm kilometrů jedné zrenovované tratě! Desítky milionů byly určeny na rekonstrukci pobřežních promenád. Výsledek? Nebyl zde položený jediný kámen.

Zdá se vám, že něco podobného je možné pouze na Sicílii? Ale kdepak. Dá se to dělat i u nás, pokud budete postupovat sofistikovaněji. Příklad – vyhlédněte si skládku, připravte projekt rekultivace, požádejte o evropský grant (na podobnou věc ho dostanete), k tomu vložíte nějaké své peníze a postavte tam golfové hřiště. Většina nákladů půjde za Evropskou unii, většina budoucích zisků za vámi. Navíc můžete tvrdit, že jste zlepšili životní prostředí. Evropskou unii nelze než milovat…