Na titulní straně se totiž skví dvojportrét lídra občanských demokratů Bohuslava Svobody a vdovy po architektu Kaplickém Elišky. A za nimi panorama s blobem. Sdělení voličům je nekompromisní – Chceme knihovnu.

Obrázek vyvolává přinejmenším několik otázek:

1. Spojí se pražská ODS s rodinou Paroubkových, která v reakci na to, že se blob stavě nebude, vyhlásila celonárodní sbírku?

2. Zná Bohuslav Svoboda rozhodnutí Evropské komise o tom, že výběrové řízení na postavení knihovny bylo od počátku v rozporu s platnými pravidly a muselo by být zrušeno, ať by zvítězil kdokoliv, nejen Jan Kaplický?

3. Je nové předvolební třeštění občanských demokratů podloženo ekonomickou studií, která jasně vyčíslí náklady na stavbu a následný provoz knihovny?

4. Pozemky na Letné už máte, pane Svobodo?

5. Bude po volbách okamžitě zastavena rekonstrukce knihovny Klementina, která počítá s rozšířením úložiště pro 2,5 milionů knih?

6. Odpůrci knihovny, zhusta tradiční voliči občanských demokratů, byli jejími fanatickými zastánci ze Spojených pražských kaváren často označováni za fašisty, a to podle jednoduché logiky: Hitler přece taky neměl rád moderní umění. Tedy logická otázka pro pana Svobodu: Jsou opravdu všichni, kteří se nechtějí smířit s obludnou zelenou chobotnicí hned vedle Svatovítské katedrály, náckové?

Jistěže jsou to otázky provokativní a spíše řečnické. Celý předvolební manévr, či lépe řečeno veletoč občanských demokratů, je veden přízemním populismem a naivní představou, že voličstvo je tupé stádo bez vlastního názoru.

Osobně jsem ještě do včerejška váhal, koho mám v Praze volit. Dnes už mám jasněji: Už vím, koho volit v každém případě nebudu.

Jak již bylo řečeno ve slavném Cimrmanově kusu Dlouhý, Široký, Krátkozraký: „Kdo chce víc, nemá nic.“

Na obrázku: Blobfish, ryba sliznatá: nějak takhle by mohl vypadat Kaplického blob, když prší.