Lahev vína byla prázdná, spánek ještě nepřicházel a tak jsem v pátek po půlnoci zapnul ČT24. V rámci politického retra běžela Karanténa s Milošem Zemanem z května 1998, dlouhý TV rozhovor natočený krátce před parlamentními volbami ve stejném roce.
Naše paměť je zločinně krátká a ještě zločinněji selektivní, a zvlášť ta politická. Takže když se teď celá země zaplnila billboardy s nezdravě srdečně usměvavým Zemanem, estetikou i obsahem připomínající obří plátna s někdejšími pohlaváry politbyra KSČ těsně před smrtí, máme tendenci zapomenout, jakým politikem Zeman vlastně byl, když se becherovce, cigaretám a vykrádání citátů jiných ještě plně neoddával na chalupě, ale v Lidovém domě a poté ve Strakově akademii.
Zeman v rozhovoru slibuje nejen nesmiřitelný boj politickému klientelismu, ale i to, že do dvou let uvidíme rozsouzené největší zlodějiny raných devadesátých let, dědictví právního zhasnutí Václava Klause, kdy jsme si svobodu vyložili jako svobodu krást.
Expremiér mimo jiné také se svým nezaměnitelným šarmem, kdy si bonmoty obtěžkanou hlavu opírá o jednu z brad a narcisisticky mluví s jakoby Boží prozřetelností, říká, jaké jsou to pitomosti, že po volbách chystá nějaký pakt s ODS, svým úhlavním nepřítelem.
A vidíte! Krátce poté, co Zeman vyhrál volby, nás všechny stihla opoziční smlouva ČSSD s ODS, nastoupila jedna z nejklientelističtějších vlád, kde i nejmladší ministr připomínal partajní kádry z Muže na radnici, a jedinou velkou rozsouzenou zlodějinou zůstal tunel v Libertě, za který šel ironií do vězení Zemanův ministr financí Ivo Svoboda. S ním rychle došlo mýdlo.
A začalo něco obludně špinavého, s čím se potýkáme dodnes: rozdělení veřejné kořisti mezi ODS a ČSSD, což například na severu země začíná až nyní končit Zemanem slibovaným vězením. Viz bývalý starosta a senátor ODS Alexandr Novák, případně vedení krajského dotačního úřadu, kde se ohledně rozdělování peněz evidentně inspirovali na Sicílii, jen bez slunce a slušných ohozů hlavních protagonistů.
A nyní Zeman přichází znovu, protože…. „Své voliče nikdy nepodvedl ani neporušil své sliby, je znám svými neotřelými názory a pevnými zásadami, vždy drží slovo….“ To jsem si zlomyslně nevymyslel; jen cituju ze Zemanovy prezidentské internetové stránky, jež se snad zdá být pravá, tedy neironická. I když: aspoň že si Zeman nechce na hrad brát Stanislava Grosse, jehož nám vychoval.
Ano, paměť je zločinně krátká a ještě zločinněji selektivní – nyní myslím dokonce cituju sám sebe. Snad proto teď mnozí lidé – včetně některých mých redakčních kolegů či přátel – říkají, že je Zeman vlastně nejlepší prezidentský kandidát. A možná i je. Protože jak chcete nebýt nejlepší vedle Tomáše Vandase, Jany Bobošíkové, Honzy Fischera, méně čilého Karla Schwarzenberga…
