nahoru

Pojďme se toulat českou minulostí, populární kniha má již čtrnáctý díl

Jaroslav Šajtar2. února 2017 • 11:40
Petr Hořejš: Toulky českou minulostí.
Petr Hořejš: Toulky českou minulostí.
• foto: 
Archív, Wikipedia

Nedávno vyšel čtrnáctý, údajně poslední díl Toulek českou minulostí, jež si za mnoho let, co v různých časových intervalech vycházejí, získaly nesmírnou popularitu, a to plným právem. Vydalo ho pražské nakladatelství Via Facti.

Tento rozsáhlý cyklus napřed vycházel na pokračování jako příloha časopisu Mladý svět již od roku 1979 a knižní podobu mu vdechli teprve později. Autor, Petr Hora-Hořejš, chtěl původně vydávat historické noviny, ale normalizační sedmdesátá léta takovému záměru nepřála. Jelikož Petr Hořejš tehdy nesměl oficiálně publikovat, šéfredaktorka Mladého světa Olga Čermáková pro něj coby externistu vymyslela pseudonym Hora. Dějepisné přílohy se setkaly se vřelým přijetím a nakladatelství Práce je roku 1985 vydalo knižně v edici Kamarád, a to v nákladu, o němž se i nejúspěšnějším autorům dnes může jenom zdát – 130 000 výtisků.

Hořejšovi se podařilo skloubit kombinaci historických faktů se zajímavostmi a kuriozitami, jež přivábí čtenářovu pozornost mnohem víc než přemíra suchopárných letopočtů. Školometská interpretace dějin leckoho odrazovala a je nepopiratelnou zásluhou Petra Hořejše, že díky populárně podávané formě dokázal přilákat k podrobnějšímu studiu historie široký okruh lidí, v nichž jeho neotřelá interpretace vzbudila hlubší zájem o naši národní minulost. V tom se jeho pojetí zásadně liší od Velkých dějin zemí Koruny české.

Předkládaný díl je věnován vypuknutí první světové války a v jejím důsledku vzniku samostatného Československa. Obrazy ze zákulisí diplomatického boje a pekla na frontách zákopové i námořní války střídají medailónky jednotlivých „mužů 28. října“. Hora-Hořejš věnuje značnou pozornost situaci českých zemí na bojištích i v zápolí, čerpá z nově zveřejněných publikací a upozorňuje na přežívající legendy, jako například tu o zběhnutí celého 28. pěšího pluku, tzv. pražských dětí. Pokud uvádí číselné údaje, často obezřetně upozorňuje, jak se v odborné literatuře liší, a tudíž je nutno brát je spíše orientačně než doslovně. Pravda, některé údaje by si zasloužily polemiku.

Zjevně podhodnocené je číslo 70 000 Slováků zmobilizovaných za první světové války, jelikož na Slovensku bylo povoláno asi 400 000 osob, z nichž 69 000 zahynulo. Vloudily se i drobné chyby. Dominium Indie za Velké války ještě neexistovalo, vzniklo až 15. srpna 1947 po rozpadu Britské Indie. Německý generál se jmenoval Falkenhayn, nikoli Falkenheyn. Gallipolské operace se nezúčastnili Kanaďané, ale kromě Britů a Francouzů hlavně Australané, Novozélanďané, Indové a v malé míře i Newfoundlanďané. Manfred von Richthofen, s osmdesáti sestřely nejúspěšnější stíhací eso Velké války, nevelel elitní peruti Luftwaffe, která vznikla až 9. března 1935, bezmála sedmnáct let po jeho smrti, ale eskadře Luftstreitkräfte. Spojené království zavedlo všeobecnou brannou povinnost 27. ledna 1916, a ne v roce 1915. Atd.

Nezanedbatelné není ani vkusné typografické zpracování Toulek, což z nich – přes dílčí výše vypočítané faktické chyby – činí cenný artefakt do každé kvalitní knihovny.

Jaroslav Šajtar




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,520
21,720
28,780
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře