Stále se rozrůstající nákaza politické korektnosti neumožňuje oficiálně sčítat zločiny spáchané imigranty a tyto statistiky zveřejňovat. V Itálii navzdory celoevropsky bujícímu fašismu politické korektnosti zveřejnili alespoň čísla o tom, kolik z jejich sexuálních zločinů spáchají „cizinci“.
Podobně, jako se nesmějí dělat statistiky o kriminalitě Romů, nesmějí se dělat (nebo možná jen zveřejňovat) policejní statistiky kriminality imigrantů. U Romů je to víceméně legitimní, přestože by ty informace asi dost naštvaly veřejnost. A navíc je celkem problém určit, zda je Rom jenom člověk hlásící se k romské národnosti, anebo i člověk, jenž sice mluví romsky, jeho matka i otec byli Romové, jeho manželka je Romka, celá rodina jako Romové vypadají, ovšem hlásí se k české národnosti. Je tedy v podstatě vyloučeno nějak úředně určit, kdo je a není Rom.
U kriminality imigrantů je to trochu podobné — je potomek imigrantů z Alžírska narozený ve Francii a vybavený francouzským občanstvím ještě pořád imigrant? Je sice Arab, mluví arabsky a jen špatně francouzsky, není křesťan či ateista, jak je ve Francii zvykem, ale muslim, vypadá jako Arab, ale papírově je za Francouze. Trochu jednodušší je to u čerstvých imigrantů a u sice již déle usazených, ale pořád bez občanství. Protože tito imigranti jsou cizinci. Zjišťovat kriminalitu imigrantů se z důvodů politické korektnosti nesmí, a už vůbec se nesmějí taková čísla zveřejňovat.
Přesto na nás z občasných kauz, které přes cenzuru korektnosti proniknou do médií, protože jsou tak otřesné, že je už nelze ani z ohledů na muslimy zamlčet, koukají tragická čísla o sexuálním násilí imigrantů. V novinách se dočteme o takových hrůzách, jako bylo hromadné znásilnění Polky Nigerijci a Maročany, kteří se ji po tom, co ji zneužili, ještě pokusili zavraždit. Nebo případ jiného Nigerijce, jenž v Itálii znásilnil dvaaosmdesátiletou stařenu. Ale ono je toho samozřejmě mnohem víc, jen se o tom tak nějak nesmí psát.
Nyní však italské ministerstvo vnitra zveřejnila čísla o sexuálním násilí v zemi za první polovinu tohoto roku. Obětí znásilnění se v Itálii za první pololetí stalo 2333 žen. Tentokrát se však dozvídáme — byť opatrně formulováno — i něco o pozadí těch znásilnění. Jak uvedlo italské vnitro, ve stejné době bylo kvůli sexuálním trestným činům udáno či zatčeno 2438 osob, z toho 904 cizinci. To jest třicet sedm procent. A je to. Pojďme si vyjmenovat některé konsekvence tohoto údaje.
Především — je nutné si uvědomit, že sedmatřicet procent znásilnění spáchaných cizinci je strašně moc, protože i ten největší sluníčkář musí uznat, že v Itálii je více Italů než cizinců. A to řádově. Přesto na vrub cizinců padá víc než třetina tamních znásilnění. Takže cizinci v Itálii znásilňují průměrně mnohem více než Italové.
Za druhé: V médiích se nikdy neobjevila zpráva, že by v Itálii probíhalo nějaké hromadné, nebo dokonce časté znásilnění, jež by spáchali turisté ze Švédska, Švýcarska, z Kanady nebo Izraele. Je skoro jisté, že pár desítek z těch 904 cizinců znásilňujících v Itálii byli obyvatelé evropských zemí či rovnou našeho civilizačního euroatlantického původu. Ale stejně jistě — s přihlédnutím ke stále se v médiích opakujícím zprávám o nejhrubších sexuálních excesech imigrantů, které se díky své děsivosti proderou i cenzurním závojem korektnosti — můžeme konstatovat, že v Itálii imigranti z Afriky a Asie v prvním pololetí znásilnili několik set evropských žen.
Gratuluji vítací politice k tomuto výraznému úspěchu v multikulturní oblasti a doufám, že Evropská komise brzy zakáže italskému ministerstvu vnitra vydávat statistiky o kriminalitě cizinců v Itálii, aby ta čísla neurážela muslimy.
