Jiří Kajínek se možná dostane na svobodu. Může děkovat přímé prezidentské volbě.

Jiří Kajínek se možná dostane na svobodu. Může děkovat přímé prezidentské volbě. Zdroj: Archív

Bývalý mluvčí prezidenta Klause Hájek: Kajínek měl být venku už dávno

Případ Kajínek je v podstatě jasný jako facka. Náš nejznámější zločinec určitě není žádný andílek, ale za vraždu sedí nevinně. Má jediné štěstí, že byl zrušen trest smrti, takže nemohl být popraven. Teprve tehdy by mohla být plzeňská policejně-prokurátorsko-soudní mafie klidná. Případ Kajínek je však toliko nejznámější, nikoli ojedinělou hrůzou represívního aparátu našeho „demokratického a svobodného právního státu“.

V dobách, kdy jsem pracoval v kanceláři prezidenta Václava Klause, jsme se touto kauzou nemohli zcela nezabývat. Už proto, že jsme od občanů dostávali tisíce žádostí o milost pro tohoto zvláštního vězně, jenž svými útěky získal popularitu hraběte Monte Christa.

Musím však podotknout, že případů, jako je jeho – jen neviditelných, protože nemedializovaných –, jsme při projednávání žádostí o milost poznali daleko více. Číst případy zjevně nespravedlivě odsouzených, které však není možné všechny „vyřešit“ milostí, bylo pro mne často noční můrou.

Vládnou, obžalovávají, soudí a lynčují u nás totiž především média. Dokonalou ukázkou byla závěrečná prezidentská amnestie, jež se hraje dodnes, ačkoli na ní nebylo nic zvláštního. Jen zastavila stíhání některých letitých procesů, jež si někteří prokurátoři, politici a média z politických důvodů hýčkali – na úkor stíhaných, jejich osudů a rodin.

Případ Kajínek je přesně opačný. Zde se média rozhodla, že má být propuštěn, a proto dost možná bude. Z hlediska prezidenta Zemana je to ostatně geniální předvolební tah. Sice tím nabourá své odhodlání neudělovat milosti (což byl opět jen předvolební tah v reakci na mediální „apokalypsu“ po amnestii Václava Klause), ale tím lépe.

Milosti jsou důležitý prezidentský instrument – zvláště v zemi, kde represívní aparát a soudy pracují tak často na objednávku: mediální, politickou, „podsvětní“ – jako v Kajínkově případě. Václav Klaus se k tomu neodhodlal, protože s milostmi (i amnestií) zacházel velmi opatrně – jakkoli tomu asi zmanipulovaná veřejnost nebude věřit.

Ostatně soudím, že Kajínek je nevinen a měl být na svobodě už dávno.

Téma Vrah, nebo jen padouch? si přečtěte v novém tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 13. dubna.

Reflex 15/2017.Reflex 15/2017.|Archív