nahoru

Piráti ve sněmovně? Ještě dlouhá plavba, šanci ale mají

Oliver Adámek8. dubna 2017 • 13:05
Ivan Bartoš.
Ivan Bartoš.
• foto: 
Nguyen Phuong Thao

Po nedávno zveřejněném průzkumu volebních preferencí se to v médiích hemžilo do té doby málo viditelnými Piráty. Osm let stará strana kolem předsedy Ivana Bartoše může letos poprvé ve své historii reálně pomýšlet na poslanecká křesla. V cestě jí zatím stojí vícero překážek, nejvíce si ale pomyslné parlamentní dveře zavírají Piráti sami.

Zmíněný průzkum agentury STEM z poloviny března přisuzoval Pirátské straně zisk pěti a půl procent. Pravděpodobnost, že by po hypotetických volbách zasedli Piráti v poslanecké sněmovně, se tedy pohybovala spíše v rovině statistické chyby. Podobně jako u zprávy o možnosti ztráty všech mandátů po volbách v případě TOP 09 se výsledným efektem průzkumu ukázala být minimálně dočasná proměna jejich mediálního obrazu.

Zatímco bývalé vládní partaji je nyní čím dál častěji (byť dost předčasně) předpovídán ústup ze scény, o Pirátech se začíná hovořit jako o relevantní politické síle. A to silnější než jsou momentálně další ve frontě do parlamentu, Zelení a Svobodní. Ivan Bartoš dává v poslední době jeden rozhovor za druhým, velká média mají o Piráty zájem a ti mají unikátní možnost se představit voličům. Skvělé startovní podmínky, chtělo by se říct. Má to však několik háčků.

(Ne)odmítání NATO

Právě rozsáhlejší mediální prostor jako by Pirátům paradoxně lámal vaz nejvíce. Předseda Bartoš výrazně zaškobrtl v rozhovoru pro Seznam zprávy, ve kterém nedokázal jednoznačně odpovědět na otázku, zda je pro setrvání České republiky v NATO. Co na tom, že následně na facebooku vysvětloval, že Piráti považují členství v alianci za samozřejmé a není pro ně ani tématem k diskuzi. Část veřejnosti si je bude pamatovat jako ty, kteří o NATO minimálně pochybují a Bartoše jako předsedu strany neschopného odpovědět na principiální otázku zahraničně-politické orientace. Tuto představu ještě podpořilo pozdější vyjádření pirátského zastupitele na pražském magistrátě Mikuláše Ferjenčíka, který uvedl jako příklad země, jež si bez NATO poradí, Rakousko.

Ještě před zmíněným Bartošovým rozhovorem byl propírán jiný člen vedení Pirátů, dnes již bývalý místopředseda Ivo Vašíček. Ten budí kontroverze dlouhodobě, mimo jiné právě pro svůj odmítavý postoj k Severoatlantické alianci. Vedle toho Vašíček nedávno na svém facebookovém profilu v žertu přirovnal dnešní Německo k Hitlerově Třetí říši, dlouhodobě se ostře vymezuje vůči USA a KSČM označil za jedinou parlamentní stranu, která hájí zájmy občanů. A to tentokrát vtip nebyl.

Strana, která se profiluje jako liberální a pro-evropská, Vašíčka po sérii podobných výroků odstavila z místopředsednické funkce. Jediná slyšitelná kritika se v reakci na jeho odvolání na Piráty snesla z Hradu. Ten jim ústy mluvčího Ovčáčka předpověděl osud podobný ČSSD pod Bohuslavem Sobotkou.

Svou image bude strana do budoucna každopádně stavět na jiných lidech. Otázkou nicméně je, zda jí to ještě k něčemu bude. Piráti se dají bezesporu zařadit mezi partaje snažící se oslovit především městské liberální voličstvo. Tomuto předpokladu odpovídají jejich dosavadní výsledky a koneckonců z valné části i program. Takový typ voliče však zdaleka není neomezeně dostupnou komoditou, zvlášť v případě, kdy se o něj ucházejí minimálně tři další strany (TOP 09, ODS a Zelení), jako tomu v Čechách momentálně je.

1080p 720p 480p 360p 240p
VIDEO: Ivan Bartoš o sdílení filmů.VIDEO Nguyen Phuong Thao / Reflex.cz

Ačkoli Piráty městský liberál vynesl do vysokých pater pražské samosprávy a krajských zastupitelstev, ve volbách do sněmovny s ním možná nebudou moci úplně počítat. Celá situace mohla být také jiná, kdyby jim před třemi lety o pouhých pár tisíc hlasů neutekla židle v Evropském parlamentu. Tehdy se zdálo, že Piráti mají snad ze všeho nejvíc prostě smůlu.

Víc než jen marihuana

K tomu všemu si připočtěme další faktor, který se ostatních stran zas tolik netýká. Názory Pirátů dosud velká část veřejnosti pořádně nezná a neví například o tom, jak podrobně a až posedle důkladně mají odůvodněná a podkládaná svá obecná stanoviska. Že byli také první stranou, která vypracovala důkladnou analýzu a stanovisko k migrační krizi, zůstalo rovněž mimo pozornost. Typický volič má o pirátském programu nejspíše dost romantickou představu omezenou do legalizace drog a rozvolnění autorských práv, přičemž dokonce ani tato dvě hesla jejich postoje k daným tématům moc nevystihují.

S Piráty by pravděpodobně nepřišla ani tak legální marihuana a stahování seriálů, jako spíš snaha o celkovou modernizaci státu, řešení globálních problémů a posun blíže k přímé demokracii. Takový pojem o nich zatím většinová společnost nemá. Piráti se, jak to tak vypadá, jednoduše neumějí dobře prodat. Třeba jim pomůže černý kůň marketingu Jakub Horák. Postoj k NATO za ně ale asi nevymyslí.





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,680
21,670
28,500
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře