Starý rok se loučí kauzou, která by se měla odrazit v naší legislativě. Domarodička se po proběhlém domácím porodu zachovala ke svému čerstvě narozenému dítěti tak nepředstavitelně, že by jí za to měli zbavit rodičovských práv. Proč náš stát nechápe domácí porod jako zanedbání péče o dítě?
V Plzni se přihodil případ, jakých přes vysokou vzdělanost najdeme v naší populaci stále dost. Nějaká bydlenka, která má jako koníčka domarození, se rozhodla ohrozit své ještě nenarozené dítě a porodit doma. K porodu došlo a pro dítě byl naštěstí bez komplikací - sebenepatrnější komplikace po porodu se v domácnosti bez přístrojového zázemí porodnice může zvrhnout v tragédii.
Nějaké drobné komplikace po porodu se však objevily u novorodičky, u matky. Bylo třeba nechat jí odvézt do nemocnice, což byla připravena osádka záchranky, přivolané po porodu, udělat. Dokonce ženu přesvědčovali, aby se chovala jako správná matka, aby se pokoušela postarat o své dítě a být s ním. Odmítla a nechala se do špitálu odvézt s tím, že dítě nechala v péči porodní asistentky, která zatím k ní domů dorazila.
Rozhodla se tak přesto, že jí přítomní zdravotníci vysvětlovali, že dítě je potřeba vyšetřit, a i kdyby nebylo - že po porodu je pro dítě velmi důležitý okamžitý pobyt s matkou. Novopečená maminka nevzala zájem dítě v potaz podruhé, dítě nechala a odjela do špitálu. Mluvčí plzeňské záchranky sdělil: „Přestože nad takovým jednáním zůstává profesionálním záchranářům rozum stát a my jsme se s tím setkali poprvé, ta žena se ničeho nedopustila. Pouze využila svá zákonná práva.“
A v tom právě spatřuji ten problém. Jak je možné, že dvakrát prokázaný očividný nezájem o blaho vlastního potomka nevyvolá úřední reakci?
Už sám domácí porod je obrovský zdravotní risk pro dítě. Z lidskoprávních důvodů (byť je to v dané věci opravdu blbost a mělo by k tomu dojít) nelze domácí porody zakázat. Každopádně by je však stát měl evidovat, a všechny matky, které rodily doma, by měla automaticky dozorovat sociálka stejně, jako dozoruje matky dětí, co chodí do školy špinavé a hladové.
Domácí porod - kromě ezoterických keců domarodiček - totiž především znamená, že matce o dítě nejde, nezáleží jí na něm, je ochotna riskovat pro svoje pohodlí život a zdraví dítěte, a proto by měla být pod dozorem zda zanedbávání dítěte nepokračuje i po porodu.
No a matka z našeho příběhu, kterým končí letošní rok: Ta přece prokázala, že jí na dítěti nezáleží, hned dvakrát. Poprvé plánovaným domácím porodem, podruhé tím, že dítě ihned po porodu odložila a nevzala ho s sebou do nemocnice, aby ho mohla kojit a poskytovat mu pro jeho zdárný psychický vývoj mateřské teplo a pocit bezpečí.
Proto si myslím, že u této dámy by měly úřady uvažovat nejen o trvalém dozoru nad jejími výchovnými metodami, ale spíše o zbavení rodičovských práv. V republice je dostatek náhradních rodičovských párů, co žádají o adopci a na dítěti, pokud by ho dostali, by jim záleželo. Na rozdíl od domarodičky z Plzně. Proto si myslím, že dětem podobných rádoby matek by bylo lépe u pěstounů.
