Část pracovníků České pošty bude stávkovat. Tři menší odborové svazy tohoto státního podniku vyhlásily na 19. prosinec dvouhodinovou výstražnou stávku. Zároveň varovali, že o tři dny později mohou stávkovat celý den. Svým krokem pošťáci chtějí dosáhnout zvýšení platů o 2500 korun měsíčně, dohodnutý nárůst o 2,6 procenta (tedy cca o 500 korun) od dubna příštího roku jim nestačí. Šéf pošty Martin Elkán obratem vzkázal, že na takový nárůst jeho podnik nemá a že by přišel na buben. Premiér Bohuslav Sobotka slíbil, že bude situaci řešit. Obávám se ale, že pošťáci utřou nos. Nejsou to totiž horníci, je po volbách a každému jsou jejich nářky ukradené.
Na některou pobočku České pošty zabloudím opravdu jen výjimečně. Většinou jdu jen poslat či vyzvednout doporučený dopis, a to většinou v komunikaci s nějakým státním molochem či úřadem. U přepážky si připadám ale připadám jako v podivném koloniále.
Dřív než mě pracovnice odbaví, nabídne mně los, noviny, pojištění, hračky a bůhvíco dalšího, abych se teprve po několika minutách dostal k tomu, kvůli čemu jsem tam přišel. Vím, že to ti lidé na přepážce musejí dělat, neboť to mají nařízeno shora a pošta díky tomu získává část svých příjmů.
Ale mě tato ekonomická zákonitost nezajímá a přístup pošty rozčiluje. Já jdu na poštu vyřizovat svoji korespondenci a ne si kupovat losy. Stejně reaguje asi většina lidí, kteří se srocují v hale, protože kvůli opakování nabídek tohoto vetešnictví ze strany zaměstnanců trvá odbavování jednotlivých klientů déle, než by muselo.
Na druhou stranu vidím, že ani zaměstnanci pošty z toho nejsou nadšení. Dělají to, protože musejí. A kdyby to nedělali, tak s nimi jejich šéfové vyběhnou a vyhodí je na dlažbu. Velká část z nich se však zřejmě bojí, že by nenašla jiné zaměstnání, a proto zatne zuby a nechá si kálet na hlavu.
Pro toto tvrzení mě nenapadá jiné zdůvodnění, protože pohled na průměrnou mzdu na poště neskýtá žádné terno. Podle statistik se jedná zhruba o nějakých 21 500 korun. To se zdá někomu přespříliš? A připomínám, že se jedná o průměr, tudíž medián je ještě o několik tisícovek nižší a zřejmě nebudu daleko od pravdy, když uvedu, že někteří zaměstnanci pošty více než 14 či 15 tisíc korun na svých páskách nevidí.
To vše v době, kdy všichni všude vytrubují, jak je na tom naše ekonomika skvěle, jak rostou platy, jak jsou lidé optimističtí a utrácejí o sto šest. Hezké pindy naší Mindy! Zaměstnanci pošty mezi ty šťastné určitě nepatří. Ale jejich šéfové či náměstci, to jsou jiní kabrňáci, ti pro sebe v rozpočtu podniku nějaké zlaté soustíčko vždycky najdou. Myslím, že by mohli kápnout božskou a říci, kolik mají oni, když už nemůžou přidat ostatním. Ale na to zřejmě nemají ty správné „koule“.
Velká část lidí, včetně mne, považuje českou poštu za monopolní zastaralý moloch. Ti verbálně odvážnější směle radí velkou část personálu vyházet a podnik zeštíhlet. Dobře. Jenže je tu nějaký systém služeb, které garantuje stát a ty musí někdo vykonávat. Dostáváme se tím k systému úhrad. Řešením je, aby stát nalil do České pošty více peněz a nebo dotoval její případnou ztrátu. Ostatně u Českých drah to dělá také a to je mnohem větší monopol. Zdražovat služby je nesmysl, ty už o sobě jsou drahé a jen spíš odhánějí zákazníky z pošty pryč.
Letos na jaře a v létě se v Česku řešilo, zda má stát sanovat sociální program pro propouštěné horníky. Vládní papaláši se bili v prsa, že si to tito lidé zaslouží a mají na to nárok. Tím pravým důvodem ale ve skutečnosti bylo, že v tu dobu se schylovalo k volbám a hlasy tisíců lidí na severní Moravě či v severozápadních Čechách vládní politici potřebovali. Teď před žádnými volbami není, proto na pošťáky každý zvysoka kálí. Já jim v žádném případě nechci a nebudu dělat advokáta, jen bych rád poukázal na dvojí metr při řešení podobného problému.
Celý spor nyní pochopitelně podbarvuje skutečnost, že kvůli stávce v předvánočním čase mnoha lidem nemusí dorazit včas vánoční dárky. Ti nejhorší pak budou samozřejmě pošťáci. Co si to dovolují, bez tak se tam flákají, uleví si řada lidí. Možná by si to ale mohli jít na čas vyzkoušet, že to asi žádný med není.
Bez systémové změny a zásahu státu Česká pošta k dalším příjmům nepřijde. A nebo se má rozšířit už tak obludný sortiment doplňkového prodeje? Chceme chodit na poštu pro dopis a zrovna tam přitom koupit o chleba a máslo? A náhodou, paní, tu hezkou obrázkovou knížku o prezidentu Zemanovi, nemáte?
