Pavel Bělobrádek: Skutečně potřebujeme nové ministerstvo pro vědu? Ano | Reflex.cz
reklama
nahoru

Pavel Bělobrádek: Skutečně potřebujeme nové ministerstvo pro vědu? Ano

Pavel Bělobrádek2. září 2016 • 18:00
Pavel Bělobrádek: Skutečně potřebujeme nové ministerstvo pro vědu? Ano
Pavel Bělobrádek
• foto: 
Petr Topič / Mafra / Profimedia

Na sugestivní otázku Jiřího Štefka (Reflex.cz 25. 8.) nemohu odpovědět jinak, než kladně. Centrální řízení vědy mají v zemích, které jsou světovými inovačními lídry - v Izraeli, v Německu, i v USA. Otázka tedy nezní zda, ale kdy a v jaké formě také my zřídíme ministerstvo pro vědu.

reklama

Sám autor si stěžuje, že ČR za patnáct let v podpoře vědy nikam daleko nepokročila. Má pravdu. Pouze neříká příčinu a nenabízí řešení. Příčinou, která vyplývá z Mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v ČR, je právě roztříštěnost systému a řešením zřízením koordinačního orgánu. Jeho úkolem je zejména zabránit neefektivitám a duplicitám, zlepšit spolupráci firem a výzkumníků a zajistit, aby veřejné peníze šly do oborů, v nichž můžeme globálně uspět.

Jedním z významných benefitů změny systému je i snížení byrokratických nákladů. Dnes nejen výzkumníci, ale i malé inovativní firmy trpí tím, že příliš velkou část své energie musejí věnovat nikoli na vymýšlení nových nápadů a zavádění nových technologií, ale na “úředničení”, které je spojeno se získáváním dotací a grantů. Naopak velké firmy s velkými aparáty to umějí, ty malé na to většinou prostě nemají kapacitu. Byznysmeni dnes inkasují kolem pěti miliard přímé a nepřímé veřejné podpory, ale výzkum si u veřejných institucí objednávají jen za jednu miliardu…

Na tom, že se má zřídit ministerstvo vědy, panuje široká shoda jak mezi dotčenými subjekty, tak ve vládě. Zdrželo se pouze ANO ministra financí, ale ten nemá žádné právo veta, jak naznačuje autor. V tomto volebním období se ovšem ministerstvo zřídit nestihne (takže pro sebe to opravdu nedělám). Je třeba politicky vydiskutovat otázku, zda pod ministerstvem vědy mají být i vysoké školy. Tato myšlenka má poměrně slušnou podporu. Nicméně by to znamenalo širší změny a tato debata zatím není dokončena. Chci ale vše pro vznik ministerstva pro vědu připravit do konce volebního období. Velké ministerstvo vědy a vysokých škol je otázkou minimálně jednoho až dvou dalších volebních období a intenzívní debaty napříč politickým spektrem. Neudělat nic by ovšem bylo velkou chybou.

Na závěr musím ještě poopravit autorův názor, že jsme jen montovnou německých výrobků. Ve skutečnosti jsme využili šance, kterou nám dal vstup na vnitřní trh EU, a pro německý průmysl jsou dnes čeští dodavatelé minimálně stejně důležití, jako je Německo pro nás. A už vůbec není pravda, že větší zisk z této spolupráce vždy inkasují naši sousedé. Škoda auto dosahuje výrazně vyšších marží, než mateřský Volkswagen. Abychom však tento trend udrželi a vylepšili, musíme myslet na budoucnost a zvyšovat náš inovační potenciál a spolupráci průmyslu s výzkumníky. Německo je i díky dobře fungujícímu systému centrální podpory vědy a výzkumu inovačním lídrem, zatímco my jsme pouze “umírněnými inovátory”.

Platí, že myšlenky dneška vedou k úspěchu dnes, zatímco k úspěchu v budoucnosti povedou myšlenky zítřka. Propojení vzdělání, výzkumu a průmyslu je základem prosperity Česka v budoucnosti. Proto chci zřídit ministerstvo vědy, ministerstvo budoucnosti.

Autor je místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace


Pavel Bělobrádek


Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama